Východní dráha císaře Františka Josefa
Author
Albert FloresVýchodní dráha císaře Františka Josefa (oficiální název c. k. východní dráha císaře Františka Josefa, k.k. privilegierte Kaiser Franz Joseph-Orientbahn, zkr. KFJOB) byla privátní železniční společnost v Rakouském císařství, většina jejíchž tratí se nacházela na území Uherského království, tzn. dnešního Maďarska.
Historie
8. října 1856 byla konsorciu uherských vlastníků velkopozemků udělena koncese k založení KFJOB.
Společnost měla obsluhovat následující tratě:
* Wien/Bécs (Vídeň) - Šoproň/ Ödenburg - Kanjiža/Kanizsa - Osijek/Essegg * Új Szőny/Neu-Szöny (dnes část Komárna) - Székesfehérvár/Stuhlweißenburg - Osijek/Essegg, ev. s pobočnou dráhou do Pécse/Fünfkirchenu * Ofen/Buda - Nagykanizsa/Groß-Kanizsa - Pöltschach (přípojka na Jižní dráhu/Südbahn) * Osijek/Essegg - Zemin/Semlin
Ředitelem společnosti byl jmenován Carl Etzel.
Na konci roku 1857 započala výstavba u Ptuje (něm. Pettau).
10. listopadu 1858 se KFJOB sloučila se společností Rakouské jižní dráhy (Südbahn-Gesellschaft, SB), čímž byly omezeny v důsledku exisujících tratí na spoje:
* Maribor/Marburg (bzw. Pragersko/Pragerhof) - Budín/Ofen, * Kanjiža/Kanizsa - Székesfehérvár/Stuhlweißenburg - Új Szőny/ Neu-Szöny (dnes část Komárna) a * Sopron/ Ödenburg - Kanizsa/Kanjiza