Walter Mondale

Walter Frederick „Fritz“ Mondale (5. leden 1928, Ceylon, Minnesota - 19. dubna 2021, Minneapolis, Minnesota) byl americký politik, člen Demokratické strany, v letech 1964-1976 senátor, mezi lety 1977-1981 42. viceprezident Spojených států v administrativě Jimmyho Cartera a v roce 1984 kandidát demokratů na post prezidenta Spojených států.

Původ a mládí

Mondale se narodil ve městě Ceylon na jihu Minnesoty jako syn Claribel Hope, učitelky hudby, a metodistického duchovního Theodora Sigvaarda Mondala. Prarodiče Waltera Mondala z otcovy strany byli přistěhovalci z Norska (příjmení Mondale pochází ze slova Mundal, což je město na jihu Norska), kořeny rodiny jeho matky sahají do Skotska a Anglie.

Absolvoval Macalaster College ve hlavním městě Minnesoty Saint Paul a v roce 1951 získal magisterský titul v oboru politických věd na University of Minnesota. Neměl dostatek financí na studium práv, proto narukoval do americké armády a během korejské války sloužil dva roky na vojenské základně Fort Knox ve státě Kentucky. +more V roce 1955 se oženil s Joan Adamsovou. Díky státní podpoře vystudoval v roce 1956 právnickou fakultu. Advokacií se zabýval do začátku 60. let, kdy vstoupil do politiky.

Začátek politické dráhy

Do politické činnosti se Mondale zapojil již v roce 1948, kdy pomáhal při volební kampani Huberta Humphreyho (1911-1978). V roce 1960 se Mondale stal v pouhých třiceti dvou letech generálním prokurátorem státu Minnesota.

Senátor

Mondale jako senátor

Dne 30. +more prosince 1964 byl Mondale tehdejším minnesotským guvernérem Karlem Rolvaagem jmenován senátorem. V Senátu zaujal místo Huberta Humphreyho, který na tento post rezignoval poté, co byl zvolen viceprezidentem (administrativa Lyndona B. Johnsona, 1965-1969). Post senátora Mondale poprvé obhájil ve volbách roku 1966, kdy porazil republikánského kandidáta Roberta A. Forsythea, v roce 1972 pak vyhrál opět.

Jako senátor se Mondale zabýval především ekonomickými a sociálními otázkami. Na rozdíl od svého otce nebyl horlivým zastáncem Rooseveltovy politiky New Dealu a jeho názorová stanoviska tak lze označit spíše jako středová než čistě levicová. +more Během Johnsonova prezidentského úřadu Mondale podporoval válku ve Vietnamu, názor změnil s nástupem Richarda Nixona do Bílého domu.

Viceprezident

Walter Mondale a Jimmy Carter

V roce 1976 získal nominaci Demokratické strany na post prezidenta Jimmy Carter a jako kandidáta na viceprezidenta si zvolil Waltera Mondala. Jejich tandem porazil v listopadových volbách úřadujícího prezidenta Forda a +more_leden'>20. ledna 1977 nastoupil Mondale do úřadu.

Zatímco ve funkci senátora se Mondale příliš zahraničněpolitickým otázkám nevěnoval, jako viceprezident se na globální problematiku zaměřil mnohem více (zasloužil se např. o vrácení amerických rukojmích z Íránu). +more Kromě toho Mondale funkci viceprezidenta podstatnou měrou změnil: výrazně rozšířil jeho pravomoce, takže od té doby není viceprezident jen pouhým prezidentovým poradcem, ale účastník na prezidentské správě na plný úvazek a se všemi problémy, které k tomuto úřadu patří. Mondale byl mimo jiné prvním viceprezidentem, jenž měl kancelář přímo v Bílém domě, a který založil tradici pravidelných obědů s prezidentem, která přetrvala do dnešní doby.

Prohra v roce 1980

Po volbách v roce 1980 ovšem tandem Carter-Mondale v Bílém domě na počátku roku 1981 skončil, neboť byl poražen Ronaldem Reaganem a +more_Bush'>Georgem Bushem starším. Demokraté uspěli jen v sedmi státech: v Georgii (domovský stát Jimmyho Cartera), na Havaji, v Marylandu, v Minnesotě (domovský stát Waltera Mondala), na Rhode Islandu, v Západní Virginii a v hlavním městě.

Prezidentská kampaň v roce 1984

+morejpg|náhled'>Walter Mondale a Geraldine Ferrarová během prezidentské kampaně v roce 1984.

Poté, co v roce 1981 odešel z úřadu viceprezidenta, se krátce vrátil k právnické činnosti (pracoval v prestižní mezinárodní firmě Winston&Strawn v Chicagu). V roce 1984 se zapojil do demokratických primárek, z nichž vyšel jako vítěz (zvítězil tehdy nad svými spolustraníky, černošským aktivistou Jesse Jacksonem a Gary Hartem) a byl tak poslán do volebního klání proti úřadujícímu prezidentovi Ronaldu Reaganovi.

Mondale byl prvním kandidátem na prezidenta v rámci dvou největších politických stran, který si jako viceprezidentku zvolil ženu - byla jí kongresmanka ze státu New York Geraldine Ferrarová.

Ve své liberálně orientované kampani se Mondale s Ferrarovou zaměřili především na hospodářské otázky (ostře kritizovali Reaganovu ekonomickou politiku), na téma postupné redukce jaderných zbraní či otázku rovných práv. Reagan se však tehdy v řadách Američanů těšil vysoké popularitě a tak Mondala drtivě porazil: Mondale získal 41,8 % hlasů voličů a zvítězil pouze ve dvou státech, v rodné Minnesotě a ve +moreC. '>Washingtonu, D. C. .

Pozdější kariéra

Walter Mondale jako velvyslanec v Japonsku

Po neúspěšné kandidatuře na prezidenta Mondale opět začal pracovat v právním sektoru, nastoupil do firmy Dorsey&Whitney sídlící v Minneapolisu. V letech 1986-1993 působil jako předseda Národního demokratického institutu pro mezinárodní záležitosti.

V roce 1993 jej nově zvolený prezident Bill Clinton jmenoval do prestižní funkce velvyslance USA v Japonsku, kterou zastával do roku 1996.

Volby do Senátu v roce 2002

V roce 2002, kdy probíhaly volby do Senátu, se o znovuzvolení ucházel demokrat Paul Wellstone z Minnesoty. Jedenáct dní před volbami, +more_říjen'>25. října, však tragicky zahynul při letecké nehodě. Na naléhání Wellstonových příbuzných i příznivců se čtyřiasedmdesátiletý Mondale rozhodl, že jej ve volebním klání nahradí. I když volby proti republikánskému starostovi Saint Paulu Normu Colemanovi nakonec prohrál (byť velmi těsně), je tento krok vnímán jako velmi lidské gesto. Po volbách Mondale veřejně prohlásil, že se jednalo o poslední kampaň, do níž se zapojil.

Osobní život

Walter Mondale se ženou Joan v roce 1977

Jeho manželka Joan Mondalová, s níž se oženil 27. +more prosince 1955, byla proslulou mecenáškou umění, za což si u Američanů vysloužila přezdívku Joan of Art. Zemřela v únoru 2014. Z manželství vzešly dvě děti, syn Ted (1957), který usiloval o demokratickou nominaci na guvernéra Minnesoty, a dcera Eleanor, známá televizní osobnost, která v roce 2011 zemřela ve věku 51 let na rakovinu.

Po skončení politické kariáry žil v Minneapolisu, rád rybařil, lyžoval, hrál tenis, četl Shakespeara a historickou literaturu a sledoval Monty Python. Byl stále veřejně činný, pravidelně komentoval politické události (zasazoval se např. +more o ochranu vodních zdrojů v Minnesotě). V roce 2015 veřejně podpořil Hillary Clintonovou v její kandidatuře na prezidenta Spojených států v roce 2016.

Externí odkazy

Kategorie:Viceprezidenti USA Kategorie:Američané norského původu Kategorie:Američané skotského původu Kategorie:Američtí presbyteriáni Kategorie:Absolventi Macalester College Kategorie:Velvyslanci USA v Japonsku Kategorie:Členové Senátu USA za Minnesotu Kategorie:Členové Demokratické strany (USA) Kategorie:Narození 1928 Kategorie:Narození 5. +more ledna Kategorie:Úmrtí 19. dubna Kategorie:Úmrtí 2021 Kategorie:Úmrtí v Minneapolisu Kategorie:Muži.