Walther Flemming

Walther Flemming (* 21. dubna 1843, Sachsenberg, Německo - 4. srpna 1905, Kiel) byl německý biolog, zakladatel cytogenetiky.

Život

Narodil se jako páté dítě a jediný syn psychiatra Carla Friedricha Flemminga (1799-1880) a jeho druhé ženy, Auguste Winterové. Základní vzdělání získal na Gymnasium der Residenzstadt, kde mu byl spolužákem pozdější spisovatel a dlouholetý přítel Heinrich Seidel.

Flemming studoval medicínu na Univerzitě v Rostocku, kterou absolvoval v roce 1868. V letech 1870-1871 sloužil jako vojenský lékař v prusko-francouzské válce. +more Mezi léty 1873 a 1876 učil na Pražské univerzitě. Roku 1876 přijal místo profesora anatomie na Univerzitě v Kielu, kde se nakonec stal ředitelem Anatomického institutu a kde pracoval až do roku 1901.

Anilinová barviva mu umožnila odhalit strukturu, která silně obsorbovala bazofilní barviva, kterou nazval chromatin. Rozpoznal, že chromatin má vztah k vláknitým strukturám v jádru buňky - chromozomům (doslovně z řečtiny „barevným tělesům“), které takto později pojmenoval německý anatom Wilhelm von Waldeyer-Hartz (1836-1921). +more Belgický vědec Edouard Van Beneden (1846-1910) je nezávisle pozoroval také.

Flemming zkoumal proces buněčného dělení a rozdělení chromozomů na identické poloviny. Tento proces nazval mitóza (z řeckého - „vlákno“). +more Mitózu studoval in vivo i v barvených preparátech, přičemž jako biologického materiálu užíval ploutve a žábry mloků. Své výsledky publikoval v roce 1882 ve své klíčové knize Zell-substanz, Kern und Zelltheilung (1882; Cytoplazma, jádro a buněčné dělení). Na základě svých výzkumů Flemming jako první vytušil, že všechna buněčná jádra pocházejí z jiného předchozího jádra (což vyjádřil ve známé frázi omnis nucleus e nucleo).

Flemming nebyl obeznámen s výzkumy Gregora Mendela (1822-1884) ohledně dědičnosti, takže si svá pozorování nespojoval s genetickou dědičností. Až po dvou desetiletích, když byly znovuobjeveny Mendelovy zákony, se odhalil skutečný význam Flemmingovy práce. +more Jeho objev mitózy a chromozomů je uznáván za jeden ze 100 nejdůležitějších vědeckých objevů všech dob a jeden z 10 nejdůležitějších objevů v oblasti buněčné biologie (spolu s objevem meiózy Augusta Weismanna (1834-1914), buněčnou teorií Theodora Schwanna (1810-1882) a Matthiase Schleidena (1804-1881) a prvními genetickými mapami Thomase Hunta Morgana (1866-1945)).

Flemmingovo jméno nese medaile udělovaná Německou společností pro buněčnou biologii (Deutschen Gesellschaft für Zellbiologie).

Reference

Paweletz, N. Walther Flemming, Pioneer of Mitosis Research. +more Nature Reviews Molecular Cell Biology 2, 72-75 (2001) . ([url=http://www. nature. com/cgi-taf/DynaPage. taf. file=/nrm/journal/v2/n1/abs/nrm0101_072a_fs. html&dynoptions=doi1100027034]Plný text článku je k dispozici jen předplatitelům Nature[/url]) * Flemming, W. Beitrage zur Kenntniss der Zelle und ihrer Lebenserscheinungen. Arch. Mikroskop. Anat. 16:302-436 (1878) a 18:151-289 (1880). Znovu vydal: J. Cell Biol. 25:581-589 (1965). * Carlson, E. A. The Analysis of Mitosis Shifts Attention to the Chromosomes. V: Mendel's Legacy. The Origins of Classical Genetics. str. 24-5, CSHL Press, 2004. .

Externí odkazy

[url=https://web. archive. +moreorg/web/20051217060345/http://www. laskerfoundation. org/news/gnn/timeline/1882a. html]Životopis Walthera Flemminga, Laskerovy laboratoře[/url] * [url=http://www. dietzellab. de/goodies/history/]Zell-substanz, Kern und Zelltheilung, Původní text knihy, v PDF[/url] * [url=https://web. archive. org/web/20060117194137/http://www. zellbiologie. de/journal/artikel/3_2_2003. pdf]Medailón Waltera Flemminga, v PDF[/url].

Kategorie:Němečtí biologové Kategorie:Členové Německé akademie věd Leopoldina Kategorie:Narození 1843 Kategorie:Úmrtí 1905 Kategorie:Úmrtí 4. +more srpna Kategorie:Úmrtí v Kielu Kategorie:Muži Kategorie:Narození 21. dubna Kategorie:Vyučující na Univerzitě v Kielu.