Wilhelm von Hartel

Technology

12 hours ago

Author

Albert Flores

Wilhelm von Hartel byl rakouský filolog a historik umění. Narodil se 6. června 1839 ve Vídni a zemřel 27. srpna 1907 tamtéž. Hartel studoval na Univerzitě ve Vídni, kde získal titul doktora filologie. Později se stal profesorem klasicistní filologie na Univerzitě v Innsbrucku a později na Univerzitě ve Vídni. Byl také ředitelem Archeologického institutu Rakouské akademie věd. V oblasti historie umění se Hartel specializoval na antickou architekturu a výstavbu. Byl autorem mnoha důležitých prací, například "Griechische Tempel und altchristliche Kirchenbauten" (Řecké chrámy a starokřesťanské kostely) a "Das Tempelarchiv von Epidauros" (Archiv chrámu v Epidauru). Hartel také přispíval do mnoha odborných časopisů a roce 1902 byl zvolen členem Vídeňské akademie věd. Byl uznávaným odborníkem a jeho práce měla významný dopad na studium starověké architektury. Wilhelm von Hartel je považován za jednoho z předních rakouských historiků umění 19. století. Jeho práce přispěly k rozvoji a prohloubení znalostí o antické architektuře a jeho dědictví je dodnes uznáváno odborníky v oboru.

Wilhelm von Hartel, křtěný Wilhelm August (28. května 1839 Dvorce - 14. ledna 1907 Vídeň) byl rakousko-uherský, respektive předlitavský vysokoškolský pedagog, klasický filolog a politik, v letech 1899 - 1905 (s krátkou přestávkou) ministr kultu a vyučování Předlitavska.

Biografie

V letech 1859-1863 vystudoval klasickou filologii na Vídeňské univerzitě, kde pak dlouhodobě vyučoval a dosáhl titulu profesora. V roce 1890/1891 byl rektorem univerzity. +more Od roku 1891 byl zároveň ředitelem Dvorské knihovny ve Vídni. V letech 1896-1900 byl sekčním šéfem na ministerstvu kultu a vyučování.

Vrchol jeho politické kariéry nastal od konce 19. století, kdy se za vlády Manfreda Clary-Aldringena stal provizorním ministrem kultu a vyučování coby správce. +more Funkci zastával v období 2. října 1899 - 21. prosince 1899. Krátce poté se ovšem na post ministra vrátil a zastával ho v první vládě Ernesta von Koerbera i druhé vládě Paula Gautsche od 19. ledna 1900 až do 11. září 1905.

V letech 1900-1907 zastával funkci viceprezidenta vídeňské Akademie věd. Specializoval se na klasickou filologii a byl aktivní jako organizátor vědeckého života. +more Zasedal v redakčních radách četných odborných časopisů.

Na jeho počest uděluje od roku 1957 rakouská akademie věd Cenu Wilhelma Hartela.