William Rothenstein

Životopis

Sir William Rothenstein, fotografie George Charlese Beresforda, rok 1902

William Rothenstein se narodil v židovsko-německé rodině v Bradfordu, části West Ridingu v Yorkshire. V Bradfordu navštěvoval gymnázium (Bradford Grammar School). +more Jeho otec Moritz emigroval z Německa v roce 1859. Pracoval v Bradfordské textilce. Brzy se oženil s Berthou Duxovou a měli spolu šest dětí, z nichž William byl pátým dítětem. Williamovi dva bratři, Charles a Albert, se také věnovali umění. Charles (1866-1927), který následoval svého otce v obchodě s vlnou, byl velkým sběratelem - a celou svou sbírku věnoval v roce 1925 Manchesterské umělecké galerii. Albert (1881-1953) byl malíř, ilustrátor a návrhář kostýmů. Oba bratři během první světové války změnili své příjmení na Rutherston. William se v roce 1899 oženil s Alicí Knewstubovou, se kterou měl čtyři děti: Johna, Betty, Rachel a Michaela. John Rothenstein později získal uznání jako historik umění a správce umělecké galerie. Byl ředitelem Tate Gallery od roku 1938 do roku 1964 a v roce 1952 byl vyznamenán rytířským řádem. Jeho syn William Michael Rothenstein, RA (19. března 1908- 6. července 1993) byl talentovaný anglický grafik, malíř a umělecký učitel.

Vzdělání

Rothenstein opustil gymnázium v Bradfordu ve věku šestnácti let, aby pokračoval ve studiu na umělecké škole Slade School of Art v Londýně, kde jej vyučoval Alphonse Legros (1837-1911), francouzský malíř, sochař a medailér, který pracoval také technikou leptu (grafická technika tisku). Ve Francii se vzdělával na Académie Julian, soukromé umělecké škole pro malířství a sochařství. +more Tam se setkal s Jamesem McNeill Whistlerem, Edgarem Degasem a Henri Toulouse-Lautrecem, s umělci, kteří ho povzbuzovali, aby pokračoval v kariéře umělce. V Paříži se setkal také s anglo-australským umělcem Charlesem Conderem, s nímž sdílel ateliér na Montmartru. Portrét Augusta Rodina od Williama Rothensteina(1916) .

Kariéra

Umělec

V roce 1893 se Rothenstein vrátil do Británie, aby pracoval na sérii litografických portrétů nazvané "Oxford Characters (Oxfordské postavy), která byla publikována v roce 1896. Další kolekce portrétů byly English Portraits (1898), Twelve Portraits (1929) a Contemporaries (1937). +more V Oxfordu se setkal a spřátelil s karikaturistou a parodistou Maxem Beerbohmem, který jej později zvěčnil v povídce Enocha Soamese (1919). Během devadesátých let 20. století Rothenstein vystavoval v New English Art Club a přispěl kresbami do britského čtvrtletniho literárního periodika The Yellow Book a do literárního časopisu The Savoy, jehož osm čísel vyšlo od ledna do prosince 1896.

V letech 1898-1899 založil Carfax Gallery (nebo Carfax & Co) v St. James 'Piccadilly spolu s Johnem Fothergillem. +more Během raných let byla tato galerie úzce spojena s umělci jako Charles Conder, Philip Wilson Steer, Charles Ricketts a Augustus John. Vystavoval zde také Auguste Rodin, na jehož rostoucí pověsti v Anglii měl velkou zásluhu právě Rothenstein. Rothensteinova role uměleckého manažera v galerii byla v roce 1901 ukončena, poté se firma dostala pod vedení jeho blízkého přítele, kanadského novináře a uměleckého kritika Roberta Baldwina Rosse. V roce 1908 Ross galerii opustil a nechal firmu v rukou dlouholetého finančního manažera Arthura Cliftona. Pod jeho vedením se galerie stala domovem pro všechny tři výstavy skupiny anglických postimpresionistů Camden Town Group, skupiny vedené Rothensteinovým přítelem Waltem Sickererem. V roce 1900 získal Rothenstein stříbrnou medaili za malbu The Doll's House (Dům panenek) na výstavě Exposition Universelle. Tento obraz je i nadále jednou z jeho nejznámějších prací a byl předmětem studie publikované Tate Gallery. Styly a náměty Rothensteinových obrazů se liší, přestože se objevují určitá témata, která jsou pro něho důležitá, zejména zájem o témata závažná nebo základní, o kterých se hovoří s jistou opatrností. K dobrým příkladům patří Parting at Morning (1891), Mother and Child (1903) a Jews Mourning at a Synagogue(1907) (Židé truchlící v synagoze), které jsou v majetku Tate Gallery. Mezi lety 1902 a 1912 žil v Hampsteadu v Londýně, kde mezi jeho přátele patřil H. G. Wells, Joseph Conrad a umělec Augustus John. Mezi mladými umělci, kteří navštěvovali Rothensteina v Hampsteadu, byli Wyndham Lewis, Mark Gertler a Paul Nash. Rothenstein během tohoto období pracoval na sérii důležitých obrazů na převážně židovském východním konci Londýna, z nichž některé byly na vlivné výstavě židovského umění v roce 1906 v Whitechapel Gallery. Nejslavnější dílo z tohoto období je The Browning Readers (1900), nyní ve vlastnictví galerie Cartwright Hall v Bradfordu. Další díla: Spring, The Morning Room (c. 1910), Mother and Child, Candlelight (c. 1909) jsou většinou ve vlastnictví jeho rodiny. Rothenstein byl celý život fascinován indickým sochařstvím a malířstvím. V roce 1910 se vydal na cestu po významných uměleckých a náboženských místech. Navštívil buddhistickou jeskyni Adžanta, kde pozoroval lady Christianu Herringhamovou a Nandalala Bose, kteří zhotovovali akvarelové kopie starobylých fresek. Cestu ukončil v Kalkatě, kde byl svědkem, jak se Abanindranath Tagore pokoušel oživit techniky a estetiku tradiční indické malby. Rothenstein byl také členem International Society of Sculptors, Painters and Gravers (Mezinárodní společnosti sochařů, malířů a řezbářů). V letech 1920 až 1935 byl Rothenstein ředitelem Royal College of Art (Královské vysoké umělecké školy), kde podporoval umělce jako Edward Burra, Evelyn Dunbar, U Ba Nyan a Henry Moore. Moore později napsal, že Rothenstein mi dal pocit, že neexistuje žádná překážka, žádný limit pro to, co by mladý venkovský student mohl dostat a kým by se mohl stát.

Spisovatel

Rothenstein napsal několik kritických knih a brožur, včetně Goya (1900, první anglická monografie o umělci), A Plea for a Wider Use of Artists & Craftsmen (1916) a Whither Painting (1932). Během třicátých 20. +more století publikoval tři svazky vzpomínek: Men and Memories, Vol I, Vol II, Since Fifty. Vol I obsahuje anekdoty o Oscaru Wildeovi a mnoha dalších přátelích Rothensteinových, k nimž patřil mimo jiné Max Beerbohm, James Whistler, Paul Verlaine, Edgar Degas a John Singer Sargent.

Uznání

Rothenstein byl vyznamenán v roce 1931 rytířským řádem. Rabíndranáth Thákur věnoval svou básnickou sbírku Gitanjali, za kterou dostal Nobelovu cenu za poezii, právě Williamu Rothensteinovi.

Odkazy

Reference

Související články

War Artists' Advisory Committee

Externí odkazy

Kategorie:Angličtí spisovatelé Kategorie:Angličtí malíři Kategorie:Narození v Bradfordu Kategorie:Narození v roce 1872 Kategorie:Narození 29. +more ledna Kategorie:Úmrtí v Londýně Kategorie:Úmrtí v roce 1945 Kategorie:Úmrtí 14. února Kategorie:Muži Kategorie:Malíři 19. století Kategorie:Malíři 20. století.