Cesko.wiki William Russell, 1. vévoda z Bedfordu
Author
Albert FloresWilliam Russell, 1. vévoda z Bedfordu KG, PC (srpen 1616 - 7. září 1700) byl anglický šlechtic a politik, který seděl v Dolní sněmovně od roku 1640 až do roku 1641, kdy zdědil titul 5. hraběte z Bedfordu a přešel do Sněmovny lordů. Bojoval v parlamentní armádě a později v průběhu anglické občanské války přešel k royalistům. Je také známý rozvojem londýnské oblasti Bloomsbury.
Raný život 1616-1640
Bedford (right), with George Digby, 2nd Earl of Bristol in a 1637 painting by Anthony van Dyck. +more Byl synem Francise Russella, 4. hraběte z Bedfordu, a jeho manželky Catherine, dcery Gilese Brydgese, 3. barona z Chandos. Vzdělání nabyl na Magdalen College, v Oxfordu. V roce 1635 odešel do Madridu, kde se chtěl naučit španělsky. Vrátil se v červenci 1637, kdy uzavřel manželství (zpočátku proti otcovým přáním), s jedinou dcerou Roberta Carra, 1. hraběte z Somersetu, Anne Carr, hraběnkou z Bedfordu. .
Kariéra během anglické civilní války, 1640-1644
Bedford jako poslanec, 1640-1642
V dubnu 1640 byl Russell zvolen poslancem parlamentu za volební obvod Tavistock a zůstal ve funkci do roku 1641. Stejně jako jeho otec se přiklonil ve vznikajícím konfliktu mezi parlamentem a +more_Stuart'>Karlem I. Stuartem, vedoucím k anglické občanské válce, na stranu parlamentu. V květnu 1641 Russellův otec neočekávaně zemřel na neštovice a William zdědil titul 5. hrabě z Bedfordu. Ačkoli mu v té době bylo pouhých 24 let, parlament svěřil Russellovi značnou odpovědnost a jmenoval ho komisařem zodpovědným za jednání s králem. 14. července 1642 byl jmenován generálem kavalérie. V roce 1641 mu byla svěřena funkce Lord Lieutenant (místodržící) v Devonu a v roce 1642 byl jmenován Lord Lieutenant (místodržící) v Somersetu. V září pak vedl výpravu do západní Anglie proti royalistickým silám, vedeným Williamem Seymourem, 2. vévodou ze Somersetu. Bedfordovo vojsko početně převyšovalo Seymourovu sílu, ale jeho jednotky byly špatně vyškolené a mnoho z vojáků dezertovalo. Po návratu do Londýna byl Bedford kritizován za vedení boje. Příští měsíc se připojil k Robertu Devereux, 3. hraběti z Essexu a bojoval proti Roundhead, parlamentaristům v bitvě o Edgehill, konané 23. října 1642.
Bedford jako royalista, 1643
V létě roku 1643 se Bedford spojil s parlamentní mírovou stranou, kterou vedl Henry Rich, 1. +more hrabě z Hollandu, známým jako lord Kensington a John Holles, 2. hrabě z Clare, který zastával cestu smíru s Karlem I. Když Essex odmítl dohodu o smíru s králem, Bedford se stal jedním z mírových lordů, kteří opustili parlamentní stranu a připojili se v Oxfordu ke Karlovi I. Bedfordův předchozí boj proti němu mu král odpustil. Bedford se vrátil do boje, tentokrát na straně royalistů, účastnil se obléhání Gloucesteru, (3. srpna - 5. září 1643) a první bitvy o Newbury, (20. září 1643). Dne 16. června 1644, v předvečer druhé bitvy o Newbury, se v Bedfordově domě narodila Karlovi I. dcera, princezna Henrietta.
Bedfordův pokus vrátit se na parlamentní stranu, 1643-44
Ačkoli Karel I. Bedfordovi odpustil, králův okruh zůstával vůči Bedfordovi ostražitý. +more Lidé kolem krále se zdráhali poskytnout mu jakoukoli zodpovědnou roli. Bedford se urazil, v prosinci 1643 se obrátil znovu na parlamentní stranu a tvrdil, že se pokoušel pouze jednat s králem a nikdy neměl v úmyslu opustit parlamentní věc. Parlament však zůstal ostražitý před mužem, který je opustil, a odmítl dovolit Bedfordovi, aby znovu obsadil své místo ve Sněmovně lordů.
Odchod z veřejného života, 1644-1660
Rostoucí úspěchy parlamentní armády v polovině čtyřicátých let, donutily Bedforda stáhnout se na své sídlo Woburn v Bedfordshiru. Přestože v roce 1650 spolupracoval se skotskou presbyteriánskou frakcí Covenanters. +more kteří hájili krále v prosinci 1647, zatímco byl vězněn anglickým parlamentem v zámku Carisbrooke po jeho porážce v první občanské válce, Bedford během anglického interregna už nehrál významnou veřejnou roli.
Bedfordova kariéra během restaurace, 1660-1683
William Russell v pozdějším věku V roce 1660 Bedford znovu zasedl ve Sněmovně lordů a stal se vůdcem frakce presbyteriánů. +more V roce 1661 Bedford sice nesl žezlo při korunovaci krále Karla II. Stuarta, ale blízký králi už nikdy nebyl. Ve snaze získat Bedfordovu podporu v průběhu třetí anglo-holandské války, v roce 1671, Karel II. jmenoval Bedforda guvernérem Plymouthu a 29. května 1672, den po bitvě u Solebay, jej ocenil Podvazkovým řádem (KG). Po roce 1673 přízeň Karla II. vůči Bedfordovi ochladla pro jeho náklonnost k nepovolenému náboženství. Ačkoli Bedford navštěvoval bohoslužby nové církve, v jeho domě sídlil také presbyteriánský kaplan a jeho manželka byla zatčena v roce 1675 za účasti na nepovolené církevním shromáždění. Smluvní zákon z roku 1664 zakazoval náboženské shromáždění pěti nebo více lidí, kromě přímé rodiny mimo Anglikánské církve. Tento zákon byl součástí Clarendonova kodexu, který byl sepsán Edwardem Hydem, 1. hrabětem z Clarendonu, jehož cílem bylo zamezit nekonformismu a posílit pozici nově zavedené církve. To způsobilo, že Bedford byl přirozeným spojencem Anthonyho Ashleyho Coopera,1. hraběte z Shaftesbury, zakladatele strany whigů. Jako takový Bedford podporoval Shaftesburyho frakci whighů. Král se následně obrátil proti Bedfordovi a v roce 1682 zanikl rodinný dům Tavistock.
Druhé stažení z veřejného života, 1683-1688
V roce 1683 byl Bedfordův syn William zapleten do chystaného komplotu, jehož cílem bylo zavraždění krále Karla II. a byl popraven. Po popravě syna se Bedford stáhl z politiky.
Kariéra za vlády Williama III. a Mary, 1688-1700
Bedford se vrátil do veřejného života v době revoluce z roku 1688. Slavná revoluce, nazývaná také Revoluce z roku 1688, svrhla krále +more_Stuart'>Jakuba II. (Jakuba VII. Skotského) spojenectvím parlamentaristů a armády vedené nizozemským místodržitelem Williamem Oranžským, který byl Jakubovým synovcem a zetěm. Williamova úspěšná invaze do Anglie s holandskou flotilou a armádou vedla k jeho nástupu na trůn jako William III. Anglický společně s jeho ženou, Marií II. Stuartovnou, Jakubovou dcerou a nakonec v roce 1689 k Bill of Rights (Listině práv). Při korunovaci Williama a Mary opět Bedford nesl žezlo a stal se členem tajné rady. V roce 1689 se stal soudním důstojníkem z Cambridge. Od roku 1689 do roku 1700 byl jmenován Lord Lieutenant z Cambridgeshire a Lord Lieutenant z Bedfordshire a mezi 1692 a 1700 Lord Lieutenant z Middlesexu. Každý Lieutenant byl osobním představitelem britského monarchy v každém kraji Spojeného království a byl zodpovědný za organizaci domobrany či jiné organizace neprofesionálních vojáků. Bedford zemřel 7. září 1700 ve věku 84 let ve Bedford House v Londýně a byl pohřben 17. září v kapli Bedfordů v kostele sv. Michaela v Chenies v Buckinghamshire.
Jako Privy council (PC) byl jmenován 14. února 1689 a titul vévoda z Bedfordu a markýz z Tavistocku obdržel 11. +more května 1694. Od 13. června 1695 měl titul baron z Howlandu a Streathamu. Bedford zemřel 7. září 1700 ve věku 84 let v Bedfordově domě v Londýně a byl pohřben 17. září v Bedfordské kapli u sv. Michala v Chenies v Buckinghamshiru.
Sňatek a rodina
William Russell se 11. července 1637 oženil s Anne Carr, dcerou +more_hrabě_ze_Somersetu'>Roberta Carra, 1. hraběte ze Somersetu. Sňatek mu vynesl jmění ve výši 12 000 liber.