Francouzsko-nizozemská válka

Francouzsko-nizozemská válka byl válečný konflikt mezi Francií krále Ludvíka XIV. a Nizozemskem, do něhož se zapojily na francouzské straně Anglie, Švédsko, Maximilian Jindřich Bavorský, kurfiřt-arcibiskup kolínský a biskup lutyšský a hildesheimský, a Bernard z Galenu, kníže-biskup münsterský, a na straně nizozemské Španělsko, Svatá říše římská, Braniborsko-Prusko, Brunšvicko-Lünebursko a Dánsko, probíhající v letech 1672-1678 (1679).

Průběh

Francouzská ofenzíva roku 1672 Ze strany +more'>Ludvíka XIV. to byla překvapivá útočná válka proti Nizozemsku velmi dobře dopředu diplomaticky připravena a akce jeho armád a jeho spojenců začaly synchronisovaně. Zatímco jejich protivníci se zapojovali postupně z obav, že by došlo k přílišnému posílení Francie. Jednalo se o dovršení proměn aliancí. Habsburské Španělsko a císař byli do doby předešlé devoluční války v letech 1667-1668 nepřátelé Nizozemska. Protestantské státy Anglie a Švédsko se sice v devoluční válce postavily proti Francii, ale do této války byly zataženy jako její spojenci či příznivci.

Anglie, Kolínsko a Münstersko francouzskou koalici opustili separátními míry v roce 1674. Součástí války byly oddělené, ale navzájem propojené, konflikty mezi spojenci Francie a Nizozemska, jako byla třetí anglo-nizozemská válka, námořní konflikt v letech 1672-1674, a skånská válka mezi Švédskem na jedné a Braniborskem-Pruskem a Dánskem na druhé straně v letech 1675-1679.

Po počátečních úspěších francouzských vojsk v letech 1672-1673 (obešli maastrichtskou pevnost, vnikli do Nizozemska a obsadili Utrecht) začali Francouzi jednat separátně s Nizozemci o výkupném (16 milionů guldenů), čímž se silně zpomalil jejich postup a Nizozemci stihli zatopit poldery tak, aby zabránili obsadit nejdůležitější nizozemská centra pozemní operací. Anglo-francouzská flota byla Nizozemci poražena ve čtyřech hlavních námořních střetnutích, a tak Anglie raději ukončila svou účast mírovou smlouvou z Westminsteru.

Ač Francouzi v roce 1673 dobyli Maastricht a trvale okupovali rozsáhlá území ve Španělském Nizozemí a Burgundsku (Franche-Comté), nemohli válku uzavřít podle svých představ, jelikož jejich spojenci nebyli příliš úspěšní a hlavního cíle války - rozdrcení nizozemských vojsk a okupace celého Nizozemí - nebylo dosaženo. Münsterský biskup neuspěl při obléhání Gröningen. +more A Švédsko bylo ve skånské válce zatlačeno do defenzívy, jeho námořní síla byla silně oslabena. Francouzské loďstvo sice v roce 1676 rozdrtilo spojenou španělsko-nizozemskou flotu v bitvě u Palerma a ovládlo tím načas středomořské operace, ale na případnou obojživelnou invazi do Nizozemska nemohlo pomyslet.

Vyčerpávající válka byla ukončena kompromisními mírovými dohodami v Nijmegen v letech 1678-1679, severské konflikty byly ukončeny cellským, saint-germainským a lundským mírem a mírovou smlouvou z Fontainebleau. Francie získala zbytek hrabství Artois (severozápadní část), jihozápadní Henegavsko, Saint-Omer, Valenciennes, Cassel, Aire a definitivně jí bylo přiřčeno Svobodné panství burgundské (Franche-Comté). +more Nizozemsko bylo přinuceno chovat se neutrálně ke Švédsku. Situace na Baltu (Švédsko, Dánsko, Braniborsko-Prusko) byla navrácena zhruba ke statu quo vzniklému kodaňským mírem v předešlých válkách.

Chronologický seznam nejdůležitějších událostí

7. červen 1672 - bitva u Solebay - nizozemské vítězství (Třetí anglo-nizozemská válka) * 7. +more a 14. červen 1673 - bitva u Schooneveldu - nizozemské vítězství (Třetí anglo-nizozemská válka) - dvě námořní střetnutí, která přinutila anglofrancouzskou flotu zrušit blokádu * 13. - 26. června 1673 - obléhání - Sébastien de Vauban přišel s novou dobývací technikou, která se od té doby začala při dobývacích pracích často používat * 21. srpna 1673 - bitva u Texelu (Třetí anglo-nizozemská válka) - žádná loď nebyla potopena, ale Angličané a Francouzi ztratili dvojnásobek mužstva než Nizozemci * konec října - 15. listopadu 1673 - obléhání Bonnu - město v kolínském arcibiskupství se slabou francouzsko-kolínskou posádkou dobyto za ofenzívy Viléma III. Oranžského * 1673 - obléhání Werlu * 1673 - bitva u Heringen * 16. června 1674 - bitva u Sinsheimu (též Sinzheim) - vítězství maršála de Turenne, jehož vojska se zdržovala v okolí Philipsburgu, nad Karlem V. Lotrinským * 7. července 1674 - bitva u Ladenburgu * 11. srpna 1674 - bitva u Seneffe - taktické vítězství Prince de Condé nad spojeneckým vojskem, nepovedlo se mu však je úplně obklíčit, a tak se stáhli do opevněných pozic * 4. října 1674 - bitva u Enzheimu - nerozhodná bitva v Alsasku mezi francouzskými vojsky vedenými maršálem Turennem a o téměř polovinu silnějšími císařskými vedenými Bournovillem * 29. prosince 1674 - bitva u Mulhouse * 5. ledna 1675 - bitva u Turckheimu * 28. června 1675 - bitva u Fehrbellinu (Skånská válka) - památné vítězství braniborského kurfiřta nad Švédy * 27. července 1675 - bitva u Salzbachu (Nieder Sasbach) - francouzské vítězství v Bádensku, při němž padl slavný maršál de Turenne * 11. srpna 1675 - bitva u Konzer Brücke * 8. ledna 1676 - bitva u Stromboli * 25. března 1676 - bitva u Messiny * 22. dubna 1676 - bitva v zálivu Augusta - nerozhodné střetnutí poblíž Palerma, při němž byl smrtelně zraněn dělovou koulí nizozemský admirál Michiel de Ruyter * 25. května 1676 - bitva u Jasmundu (Skånská válka) * 11. června 1676 - bitva u ostrova Öland (Skånská válka) * 2. června 1676 - bitva u Palerma - drtivé vítězství francouzských námořních sil nad španělsko-nizozemskou flotou * 17. srpna 1676 - bitva u Halmstadu (Skånská válka) - rozhodné švédské vítězství v provincii Halland * 4. prosince 1676 - bitva u Lundu (Skånská válka) - rozhodné švédské vítězství nad početnější dánskou armádu * 28. února - 17. března 1677 - obléhání Valenciennes - nejméně čtyřicetitisícová armáda maršála Luxembourga po zteči rohového opevnění na popud Sébastiena Vaubana natolik ohrozila postavení třítisícové posádky, že se Španělé ihned vzdali * 28. března-17. dubna 1677 - obléhání Cambrai * 11. dubna 1677 - bitva u Casselu - důležité francouzské vítězství nad Nizozemci asi 30 km jižně od Dunkerque * 1. července 1677 - bitva v zálivu Køge (Skånská válka) - rozhodné vítězství dánské floty Nielse Juela nad početnější švédskou Henrika Horna jižně od Kodaně * 24. července 1677 - bitva u Landskrony (Skånská válka) - švédské vítězství, které, ač značně oslabilo dánskou armádu a znemožnilo jí další akce ve Skåne, neumožnilo dobýt Landskronu (Dánové ale stále mohli přes tento přístav posílat posily) * 7. října 1677 - bitva u Kochersbergu * 1678 - obléhání Offenburgu * 18. -25. března 1678 - dobytí Yper * 6. července 1678 - bitva u Rheinfelden * 23. července 1678 - bitva u Gengenbachu * 14. srpna 1678 - bitva u Saint-Denis.

Odkazy

Reference

Literatura

Peter Burke: Ludwig XIV. - Die Inszenierung des Sonnenkönigs, Berlin 1993. +more * Pierre Gaxotte: Ludwig XIV. - Frankreichs Aufstieg in Europa, München 1951. * John A. Lynn: The Wars of Louis XIV 1667-1714, London/ New York 1999. * D. v. Schaumberg: Kriege Ludwigs XIV. , in: Bernhard von Poten: Handwörterbuch der gesamten Militärwissenschaften, Bd. 5, Leipzig 1878, S. 300-313. * Heinz Schilling: Höfe und Allianzen - Deutschland 1648-1763, Berlin 1998. * Paul Sonnino: Louis XIV. and the origins of the Dutch War, Cambridge/ New York/ New Rochelle 1988. * John P. Spielman: Leopold I. - Zur Macht nicht geboren, Graz / Wien / Köln 1981. * Paul Wentzcke: Feldherr des Kaisers - Leben und Taten Herzog Karl V. von Lothringen, Leipzig 1943. * Maxime Weygand: Turenne, München 1938.

Externí odkazy