Bitva u Turckheimu
Author
Albert FloresBitva u Turckheimu byla střetnutí francouzsko-nizozemské války, které bylo svedeno 5. ledna 1675 mezi městy Colmarem a Turckheimem v Alsasku. Bojovalo zde francouzské vojsko, kterému velel maršál Turenne, proti armádám habsburské monarchie a Braniborska, vedeným Fridrichem Vilémem.
Útočné tažení Ludvíka XIV. +more proti Spojeným provinciím vyprovokovalo nepřátelství dalších evropských států jako bylo habsburské soustátí, které ovládalo Svatou říši římskou, a Braniborsko. Jejich intervence rozšířila válku i na horní tok Rýna, což bylo hrozbou pro nová francouzská teritoria. Roku 1674 maršál Turenne, francouzský velitel v tomto sektoru, nezvládl zabránit vpádu částí říšského vojska do Alsaska. S příchodem konce roku se císařští nakvartýrovali na zimu do okolí Colmaru, několik mil na jih od francouzských zimních ubikací, situovaných v Haguenau.
Podle běžných válečných zvyklostí se měly vojenské operace během chladnějšího období zastavit a generálové měli jen udržovat armády až do návratu jara. Avšak Turenne se rozhodl tento zvyk nedodržet. +more Využil linii pohoří Vogéz jako ochranné clony, odebral se na západ a pak na jih, kterýmžto manévrem obešel císařské pozice tak, že se 27. prosince 1674 velice překvapivě objevil u Belfortu, jižně od protivníka. Neshledal se s žádným odporem a dosáhl Mylhúz 29. prosince. Překvapení císařští se začali spěšně soustřeďovat na Turckheim. Turenne našel 5. ledna 1675 odpoledne císařskou armádu velice dobře položenou.
Nadcházející střetnutí nemělo standardní parametry 17. století. +more Turenne, jenž pochodoval se svým levým křídlem nalepeným k horám, v čele pouze asi jedné třetiny svého vojska vpadl do boku nejzazšího pravého křídla naplánovaného nepřátelského rozestavení. Přítomnost císařských, rozestavených před zbytkem francouzských sil, nenarušila jeho plány. Rychlost útočících (kteří s sebou netáhli dělostřelectvo) a početní převaha na jednom úseku rozvrátila a demoralizovala obránce, kteří ihned prchali, aniž by k tomu byli nuceni velkými ztrátami. Nyní, když byly jeho zimní kvartýry ohroženy, byl Fridrich Vilém přinucen opustit Alsasko, překročit Rýn a vrátit se během příštího týden do Němec.
Toto tažení je považováno za jedno z nejpříkladnějších v 17. století. +more Maršál Turenne zde ukázal, jak dvěma nepřímými manévry (jedním strategickým a jedním taktickým) zbavit Francii vpádu a utrpět při tom jen nepatrné ztráty.