Willy Brandt
Author
Albert FloresWilly Brandt byl německý politik a spolkový kancléř. Narodil se v Lübecku v roce 1913 a v roce 1930 vstoupil do sociálnědemokratické strany. Brandt se aktivně angažoval během druhé světové války a po válce byl zvolen starostou Západního Berlína. V roce 1969 se stal prvním sociálnědemokratickým spolkovým kancléřem v Německu. Během jeho působení jako kancléře, Brandt prosazoval politiku smíření s východními zeměmi a zlepšení vztahů mezi východním a západním Německem. Jeho zahraniční politika a snaha o normalizaci vztahů se Sovětským svazem a Polskem mu vynesla Nobelovu cenu za mír v roce 1971. Brandt také sehrál významnou roli v evropských institucích a byl zastáncem evropské integrace. Zemřel v roce 1992 ve věku 78 let.
Willy Brandt, narozen jako Herbert Ernst Karl Frahm (18. prosince 1913 Lübeck - 8. října 1992 Unkel), byl německý politik, kancléř Západního Německa v letech 1969-1974 a vůdčí osobnost Sociálnědemokratické strany Německa (SPD) v letech 1964-1987. Před nástupem do funkce kancléře byl starostou v Západním Berlíně. Po odchodu z úřadu kancléře vedl Socialistickou internacionálu.
Protože tvrdá opozice zamezila uskutečnit většinu z Brandtova domácího programu, jeho nejdůležitějším odkazem se stala Ostpolitik, tedy politika založená na zlepšení vztahů s východoevropskými zeměmi, především Východním Německem, Polskem a Sovětským svazem. Tato politika působila v Západním Německu značně kontroverzně, ale Brandt díky ní získal Nobelovu cenu míru roku 1971.
Při návštěvě v Polsku v roce 1970 nečekaně poklekl u pomníku povstání ve varšavském ghettu. Jeho gesto vyvolalo celosvětový ohlas.
Brandt byl nucen rezignovat v roce 1974 poté, co se veřejnost dozvěděla, že jeden z jeho nejbližších spolupracovníků Günter Guillaume pracoval pro východoněmeckou tajnou službu (Stasi). Toto se také stalo jedním z největších politických skandálů v poválečném Západním Německu.
V sobotu 31. října 2020 bylo po devíti letech budování otevřeno v Berlíně nové letiště Willyho Brandta, které by mělo postupně převzít provoz ze stávajících dvou jiných letišť ve městě, a sice Tegel na severozápadě města a Schönefeld na jihozápadě německé metropole.
Dětství a mládí
Brandtův rodný dům v lübecké ulici Meierstraße (2013)
Rodina
Willy Brandt se narodil 18. prosince 1913 jako Herbert Frahm v lübeckém předměstí St. +more Lorenz Süd. Byl nemanželským dítětem. Jeho matka, rovněž nemanželské dítě, se jmenovala Martha Frahmová, rozená Ewertová (1894-1969) a pracovala jako prodavačka v lübeckém Konsumu. Jeho otcem byl hamburský učitel John Heinrich Möller (1887-1958), který v letech 1912 až 1913 dočasně vyučoval na reálce v Lübecku. Do matričního záznamu však matka otcovo jméno neuvedla. Protože nemanželské děti nemohly být pokřtěné ve farním kostele, nechala matka svého syna pokřtít 26. února 1914 v budově pastorátu u evangelického kostela svatého Vavřince v Lübecku.
Brandt svého biologického otce nikdy nepoznal, ačkoliv mu byla jeho identita od roku 1947 známá. Se svou matkou měl odtažitý a chladný vztah a zpětně na ni vzpomínal jako na „ženu, která byla mojí matkou“. +more Původně vyrůstal s matkou, která však chodila do zaměstnání, a tak se o něj ve všední dny starala sousedka. Od roku 1919 byl trvale v péči svého nevlastního dědečka Ludwiga Frahma (1875-1935). Ten se v roce 1899 oženil s Marthinou matkou Wilhelminou (1875-1913) a po svém návratu z první světové války rychle navázal důvěrný vztah s téměř šestiletým Brandtem. Ludwig Frahm roku 1919, šest let po smrti své první manželky, uzavřel nové manželství s Dorotheou Stahlmannovou. „Tetu Doru“ však neměl Brandt příliš rád. Svého nevlastního dědečka oslovoval „Papa“ a v jeho maturitním vysvědčení je Ludwig Frahm uváděn jako otec. V září 1927 se Brandtova matka provdala za zedníka Emila Kuhlmanna (1880-1969) a v únoru 1928 se manželům narodil syn Günther Kuhlmann (1928-2010), Brandtův polorodý bratr. Od té doby vídal Brandt svou matku „již jen sporadicky“. Zpětně označoval své dětství „bez domova“ a rodinné vztahy za chaotické.
Brandtův nemanželský původ, jeho současníky považovaný za chybu, používali jeho političtí oponenti v poválečném období k znevažování jeho osoby. Brandt se tomu nebránil, přiznal však, že „původ a pomluvy“ mu „zarazily trn“. +more Tato skutečnost byla veřejně probírána ještě v roce 1965 během kampaně před volbami do spolkového sněmu jeho politickým oponentem Ludwigem Erhardem z CDU.
Vzdělání
Brandt navštěvoval Chlapeckou střední školu u svatého Vavřince, od roku 1927 učitelský seminář v. Großheim’sche Realschule, z kterého roku 1928 přestoupil na reálné gymnázium Johaneum v Lübecku. +more Na něm v roce 1932 odmaturoval. V žádosti o připuštění k maturitě uvedl jako zamýšlené budoucí povolání žurnalistiku. SPD mu nabídla pro vysokoškolské studium stipendium, tato možnost však padla poté, co se stranou rozešel. Místo studia Brandt v květnu 1932 nastoupil jako dobrovolník k loďařské, rejdařské a spediční společnosti F. H. Bertling KG v Lübecku.
Politická aktivita ve Výmarské republice
Domě Willyho Brandta v Lübecku Brandtův zájem o politiku souvisel s nevlastním dědečkem Ludwigem Frahmem. +more Ten byl členem SPD a občas působil jako důvěrník své strany v lübecké městské části Holstentor-Süd. V letech 1926 a 1929 kandidoval za SPD v komunálních volbách. Brandt se stal v roce 1925 členem Kinderfreunde (Přátelé dětí), dětské skupiny Sozialistische Jugend Deutschlands - Die Falken (Socialistická mládež Německa - Sokolové), od dubna 1929 byl členem sdružení Sozialistischen Arbeiter-Jugend (SAJ, Socialistická dělnická mládež). V té jako člen lübecké skupiny Karl Marx zastával s podporou Julia Lebera (1891-1945) radikální směr. Roku 1931 se stal Brandt okrskovým předsedou SAJ pro oblast Lübeck-Mecklenburg.
V tomto prostředí začal Brandt od roku 1927 pracovat jako novinář. V únoru 1927 otiskl deník Lübecker Volksbote - místní noviny SPD, které vedl Julius Leber - Brandtovu esej se dvěma kresbami o jednodenním výletu žáků s přáteli k pramenům řeky Trave. +more Od roku 1928 zveřejňoval příspěvky k politickým tématům. Leber Brandta podporoval a zároveň mu pomáhal se politicky angažovat. Brandt později uvedl, že jej Leber během těchto let výrazně ovlivnil. Jeho novinářské aktivity měly špatný vliv na školní výsledky. Jeden z učitelů v roce 1930 radil Brandtově matce: „Držte svého syna dál od politiky. Chlapec má dobré předpoklady. Ale politika ho zničí. “.
V roce 1930 vstoupil Brandt do SPD. O rok později v říjnu 1931 se s Leberem názorově rozešel a stranu opustil, především kvůli zklamaní z tolerování konzervativní vlády říšského kancléře Heinricha Brüninga (1885-1970). +more Stranu obvinil z toho, že nebere ohledy na společenské změny. Brandt poté vstoupil do Socialistické dělnické strany Německa (SAPD). Ta se na podzim roku 1931 odštěpila od frakce SPD v říšském sněmu jako levicová socialistická skupina zaměřená proti politice NSDAP a DNVP. Brandt se stal jedním ze zakládajících členů a členem vedení lübecké místní organizace SAPD a později přijal i řadu dalších organizačních funkcí v rámci strany jako celku.
Vyznamenání
Stát | Stuha | Název | Datum udělení |
---|---|---|---|
60x60pixelů | velkokříž Řádu koruny | 1971 | |
+moresvg'>60x60pixelů | Řád Bílého lva I. třídy in memoriam | 2000 | |
60x60pixelů | velkokříž Řádu Dannebrog | 1970 | |
60x60pixelů | velkokříž Řádu čestné legie | 1973 | |
60x60pixelů | Pamětní medaile 2500. výročí Perské říše | 1971, 14. října | |
60x60pixelů | velkokříž Řádu islandského sokola | 1968, 17. června | |
60x60pixelů | velkokříž Řádu zásluh o Italskou republiku | 1965, 8. srpna | |
60x60pixelů | Řád vycházejícího slunce I. třídy | 1971 | |
60x60pixelů | velkokříž Záslužného řádu Spolkové republiky Německo | 1959 | |
60x60pixelů | velkokříž Řádu dynastie Oranžsko-nasavské | 1969 | |
60x60pixelů | velkokříž Řádu svatého Olafa | 1960 | |
60x60pixelů | velká čestná dekorace ve stříbře na stuze Čestného odznaku za Zásluhy o Rakouskou republiku | 1961 | |
60x60pixelů | velká čestná dekorace ve zlatě na stuze Čestného odznaku za Zásluhy o Rakouskou republiku | 1973 | |
60x60pixelů | komtur velkokříže Řádu Vasů | 1972 | |
Suverénní řád Maltézských rytířů | 60x60pixelů | velkokříž Maltézského záslužného řádu | 1970 |
Dílo
Zur Nachkriegspolitik der deutschen Sozialisten Jocke Leufvmark. Stockholm 1944. +more (spoluautor, August Enderle, Irmgard Enderle, Stefan Szende a Ernst Behm) * Mein Weg nach Berlin, Kindler Verlag, München 1960. * Friedenspolitik in Europa, S. Fischer Verlag, Frankfurt am Main 1968. * Begegnungen und Einsichten 1960-1975, Hoffmann und Campe, Hamburg 1976, * Links und frei. Mein Weg 1930-1950, Hoffmann und Campe, Hamburg 1982, * Erinnerungen, Propyläen Verlag, Frankfurt am Main 1989,.
Odkazy
Související články
První vláda Willyho Brandta * Druhá vláda Willyho Brandta
Reference
Externí odkazy
[url=https://www. willy-brandt-biography. +morecom]Willy Brandt: online biografie[/url] * [url=http://www. ceskatelevize. cz/ivysilani/207452801280036-historicky-magazin/]Willy Brandt[/url] - video z cyklu České televize Historický magazín * [url=http://www. ceskatelevize. cz/ct24/svet/1142011-willy-brandt-muz-ktery-se-zrekl-v-politice-nasili-a-hrozby-silou]Willy Brandt - muž, který se zřekl v politice násilí a hrozby silou[/url].
Kategorie:Němečtí kancléři Kategorie:Němečtí vicekancléři Kategorie:Starostové Berlína Kategorie:Předsedové Spolkové rady (Německo) Kategorie:Absolventi Univerzity v Oslu Kategorie:Osobnosti roku časopisu Time Kategorie:Němečtí nositelé Nobelovy ceny Kategorie:Nositelé Nobelovy ceny za mír Kategorie:Nositelé velkokříže Záslužného řádu Německa Kategorie:Nositelé Maltézského záslužného kříže Kategorie:Nositelé Čestného odznaku Za zásluhy o Rakousko III. +more třídy Kategorie:Nositelé Čestného odznaku Za zásluhy o Rakousko II. třídy Kategorie:Nositelé Řádu vycházejícího slunce I. třídy Kategorie:Nositelé velkokříže Řádu koruny (Belgie) Kategorie:Rytíři velkokříže Řádu Dannebrog Kategorie:Rytíři velkokříže Řádu dynastie Oranžsko-Nasavské Kategorie:Rytíři velkokříže Řádu svatého Olafa Kategorie:Nositelé velkokříže Řádu islandského sokola Kategorie:Nositelé velkokříže Řádu čestné legie Kategorie:Nositelé Řádu Bílého lva I. třídy Kategorie:Komandéři velkokříže Řádu Vasova Kategorie:Rytíři velkokříže Řádu zásluh o Italskou republiku Kategorie:Narození v roce 1913 Kategorie:Narození 18. prosince Kategorie:Narození v Lübecku Kategorie:Úmrtí v roce 1992 Kategorie:Úmrtí 8. října Kategorie:Muži Kategorie:Předsedové Sociálnědemokratické strany Německa.