Yap

Yap nebo Wa'ab zpravidla odkazuje na západopacifický ostrov v souostroví Karolíny, součást Federativních států Mikronésie. Hlavní ostrov tvoří čtyři samostatné ostrovy, které jsou odděleny průlivy a obkrouženy společným korálovým útesem. Yap je také jméno jednoho ze států, které tvoří mikronéskou federaci. Stát zahrnuje vlastní ostrov a široce roztroušené množství okolních ostrovů.

Ostrovy vznikly pozvednutím Filipínské desky. Krajina je kopcovitá, porostlá bujnou vegetací. +more Pobřeží většinou lemují mangrovové bažiny, na severních stranách ostrovů jsou pláže. Yap je přibližně 24 km dlouhý a 5-10 km široký, o rozloze 98 km² (uvažováno kromě oblasti korálového útesu). Nejvyšší bod Mount Taabiywol se nalézá v nadmořské výšce 178 m a je v obci Fanif na vlastním ostrově Yap.

V roce 2000 žilo ve státě Yap 11 241 obyvatel, většinou žijí v Colonii a v dalších deseti obcích. Stát má celkovou rozlohu 102 km².

Hlavním městem státu Yap je Colonia. Stát zahrnuje ostrov Yap a sousední ostrovy, převážně atoly ležící na východ a na jih: Eauripik, Elato, Faraulep, Gaferut, Ifalik, Lamotrek, Ngulu, Olimarao, Piagailoe (West Fayu), Pikelot, Sorol, Ulithi a Woleai, a také ostrovy Fais a Satawal (viz mapa). +more Mapa federativního státu Yap.

Historie

Transport kamenných peněz na ostrově Yap (1880)

Od 17. století až do roku 1899 byl Yap španělskou kolonií ve Filipínském generálním kapitanátu. +more Španělé využívali Yap jako vězení pro ty, které zajali během Filipínské revoluce. Po porážce ve španělsko-americké válce v roce 1898 a následné ztrátě Filipín, Španělsko prodalo ostrovy a další drobné pacifické državy Německu.

Před první světovou válkou byl Yap hlavním německým námořním komunikačním centrem a významným mezinárodním uzlem kabelové telegrafie se spojením na Guam, do Šanghaje, na Rabaul, Nauru a Manado. Po vypuknutí války byly ostrovy obsazeny Japonskem a v rámci Versailleské smlouvy byly v roce 1919 jako mandátní území Tichomořské ostrovy Společnosti národů svěřeny do správy Japonsku. +more Americké zájmy na ostrově zajišťovala dvoustranná americko-japonská smlouva uzavřená 11. února 1922.

Ve druhé světové válce Američané obešli Japonci obsazený Yap v rámci strategie žabích skoků, i když ostrov byl pravidelně bombardován americkými loděmi a letadly a z Yapu startující japonské bombardéry způsobily na oplátku jisté škody. Japonská posádka se skládala ze 4423 příslušníků armády pod velením plukovníka Daihači Itóa a 1494 příslušníků námořnictva.

Na konci války Yap obsadila americká armáda. Spojené státy spravovaly ostrov i celé Karolíny jako poručenské území rámci mandátu Organizace spojených národů (Poručenské území Tichomořské ostrovy) až do roku 1986. +more Toho roku Yap, Truk, Pohnpeia, Kosrae vytvořily nezávislý stát Federativní státy Mikronésie. Podle Dohody o volném přidružení (Compact of Free Association) mají občané Mikronésie povolen vstup do USA s určitými omezeními. Na Yapu působí od roku 1966 americké Mírové sbory. Další americké neziskové organizace, mezi nimi např. Habele, působí na vlastním Yapu a na vnějších ostrovech s cílem odstranit nerovnosti ve vzdělání.

Kultura

Kamenné peníze

kamenný peníz (rai) v obci Gachpar Yap je známý kamennými penězi nazývanými rai.

Doprava

+more6'>Mezinárodní letiště Yap Ostrov je letecky spojen se světem mezinárodním letištěm Yap, které je mj. obsluhováno lety společnosti United Airlines.

Odkazy

Reference

Související články

William Henry Furness III. * Yapská smlouva

Externí odkazy

[url=http://www. yapstategov. +moreorg]Oficiálních stránky federativního státu Yap[/url] * [url=http://www. worldlii. org/int/other/LNTSer/1922/112. html]Smlouva mezi Spojenými státy americkými a Japonskem podepsaná ve Washingtonu 11. února 1922[/url].

Kategorie:Státy ve Federativních státech Mikronésie Kategorie:Souostroví Federativních států Mikronésie Kategorie:Souostroví Tichého oceánu