Cesko.wiki Federativní státy Mikronésie
Author
Albert FloresFederativní státy Mikronésie , zkráceným názvem Mikronésie , je federativní republika a suverénní stát ve volném společenství se Spojenými státy americkými, nacházející se severovýchodně od Papuy Nové Guineje v Tichém oceánu.
Mikronésie byla původně součástí Poručenského území Tichomořské ostrovy, poručenského území OSN pod správou Spojených států. V roce 1979 se osamostatnila v rámci poručnického území a v roce 1986 získala nezávislost na základě Dohody o volném přidružení se Spojenými státy americkými. +more Poručenský status OSN ukončila RB OSN v roce 1990.
Stát Mikronésie je součástí stejnojmenného regionu, který je tvořen stovkami malých ostrovů rozdělených do sedmi teritorií.
.jpg)
Politický a demografický přehled
Federativní státy Mikronésie jsou federativní republikou skládající se ze čtyř spolkových států: Yap, Chuuk (do roku 1990 Truk), Pohnpei (do listopadu 1984 Ponape) a Kosrae.
| Vlajka | Stát | Hlavní město | Plocha | Obyvatelstvo | Hustota obyvatel | OSM relace |
|---|---|---|---|---|---|---|
| Vlajka Chuuku | Chuuk | Weno | 127 km² | 53 595 | 420 / km² | |
| +moresvg|50px'>Vlajka Kosrae | Kosrae | Tofol | 110 km² | 7 686 | 70 / km² | |
| Vlajka Pohnpei | Pohnpei | Kolonia | 346 km² | 34 486 | 100 / km² | |
| Vlajka Yapu | Yap | Colonia | 118 km² | 11 241 | 95 / km² |
Historie
Mikronésie byla osídlena před více než 4 000 lety. Původní decentralizovaný rodový systém se vyvinul v ekonomicky a nábožensky centralizované impérium se sídlem na ostrově Yap.
V okolí Nan Madol, který se díky umístění na umělých ostrovech propojených sítí kanálů často nazývá Benátkami Pacifiku a byl v době centralistické vlády Sadelurské dynastie v letech 500 až 1500 obřadním a správním centrem, žilo dle odhadů kolem 25 000 lidí. Po roce 1500 se centralistický systém vlády v oblasti Pohnpei rozpadl.
Pro Evropu objevili oblast dnešní Mikronésie Portugalci. V 16. +more století oblast ovládalo Španělsko pod názvem Španělská Východní Indie. V roce 1899 byla postoupena Německu, které toto území začlenilo do své kolonie Německá Nová Guinea.
Roku 1914 bylo území obsazeno Japonskem, které v první světové válce bojovalo na straně Dohody. Od roku 1920 bylo spravováno Japonskem jako Mandátní území Tichomořské ostrovy Společnosti národů. +more Od roku 1949 byla pod správou OSN vykonávanou USA jako součást Poručenského území Tichomořské ostrovy.
Během druhé světové války zde byla umístěna větší část japonské floty. V roce 1944, během operace Hailstone, byly japonské síly zničeny.
10. +more května 1979 se čtyři oblasti Poručenského území Tichomořské ostrovy spojily a vytvořily současný státní celek. V roce 1986 uzavřela federace dohodu o volném přidružení k USA, která měnila dosavadní status v oblasti Mikronéské bezpečnosti z poručnictví na nezávislost.
Vlajka Mikronésie je modrá, protože jsou její ostrovy obklopeny mořem, a její čtyři hvězdy prezentují členy federace.
Geografie
Mapa Federativních států Mikronésie Mikronésie se rozkládá na většině ostrovů (vesměs korálových) v souostroví Karolíny. +more Tvoří ji 607 ostrovů roztroušených v oblasti skoro 3 tisíc kilometrů. Mají plochý povrch a nepatrně vyčnívající nad úroveň mořské hladiny. Přesto nejvyšší hora Nanlaud měří 782 m. Hlavní město je Palikir na ostrově Pohnpei.
Mají teplé tropické a vlhké podnebí, ovlivněné oceánem. Průměrná teplota se na ostrovech po celý rok pohybuje mezi 30 °C přes den, 23 °C v noci. +more Průměrný roční úhrn srážek je 3100 mm.
Hlavní ostrovy Mikronésie
Hospodářství
Velký rozvoj zaznamenává zemědělství. Hospodářství je závislé na pomoci USA. +more Ze zemědělských plodin se sklízí kokosové ořechy (kopra), maniok, batáty, pepř, tropické ovoce a taro. Pro obživu obyvatelstva a vývoz je důležitý rybolov. Chov zde není příliš rozšířen, chovají se drůbež a prasata. Jedinou nerostnou surovinou, která se zde těží, jsou kvalitní fosfáty. Velké příjmy do státní pokladny plynou z USA. Američané zde totiž mají své vojenské základny a platí za ně nájem. Významný, i když dosud malý, je cestovní ruch.
Obyvatelstvo
Děti z ostrova Weno, ve státě Chuuk Původní obyvatelé Mikronésie jsou Mikronésané. +more Usadili se zde už před 4 000 lety. Byli to výborní mořeplavci a zabývali se rybolovem, zemědělstvím a tkalcovstvím, hrnčířstvím a pletením košů. Zakládali dokonce i rané státy. Střední délka života mužů v současnosti činí 67,7 let, u žen 71,3 let. Většina obyvatel jsou křesťané, na západě převládají protestanti, na východě katolíci.
Největší města
Weno - 18 000 obyvatel * Kitti - 7 000 obyvatel * Tol - 5 000 obyvatel * Madolenihmv - 5 000 obyvatel * Kolonia - 5 000 obyvatel * Lelu - 5 000 obyvatel * Nett - 5 000 obyvatel * Palikir - 5 000 obyvatel (hlavní město)
Zajímavosti
Část atolu ve státě Yap Na oceánské ploše na severozápadě, která náleží státu, se nachází nejnižší bod zemského povrchu v Marianském příkopu 10 924 m pod hladinou moře.
Na ostrově Pohnpei leží ruiny města Nan Madol, jež bylo zhruba do roku 1500 n. l. +more hlavním městem Saudeleurské dynastie. Ruiny sestávají ze zbytků kamenných budov na umělých ostrovech, protkaných sítí kanálů.
Účast při posuzování vlivu elektrárny Prunéřov na životní prostředí
V prosinci 2009 požádala Mikronésie dopisem české ministerstvo životního prostředí o účast v řízení posuzujícím dopady na životní prostředí u plánované rekonstrukce zastaralých českých elektráren Prunéřov, která má prodloužit jejich životnost. Mikronésie je ohrožena stoupající hladinou oceánů v důsledku globálního oteplování a česká elektrárna vypouští zhruba 40x více oxidu uhličitého než činí roční emise celé Mikronésie. +more 6. ledna 2010 byly na ministerstvo doručeny připomínky Mikronésie k dokumentaci vlivů záměru na životní prostředí předložené elektrárenskou firmou ČEZ.