Cesko.wiki Zemské volby v Čechách 1848
Author
Albert FloresZemské volby v Čechách 1848 byly volby konané v Českém království v červnu 1848, kterými měl být poprvé zvoleni poslanci zamýšleného Českého zemského sněmu coby zákonodárného sboru zemské samosprávy v rámci ústavního systému Rakouského císařství utvářeného během revolučního hnutí v roce 1848. Poté, co v Praze vypuklo červnové povstání byly volby odloženy o několik týdnů. Pak sice proběhly, ale sněm se nikdy nesešel.
Dobové souvislosti
Od března 1848 procházelo Rakouské císařství revolučním pohybem, ve kterém měla být dosavadní absolutistická vláda nahrazena ústavním systémem s parlamentními tělesy. V Čechách se jedním z hlavních požadavků stalo ustavení Českého zemského sněmu, který by byl reprezentativně sestaven z volených poslanců. +more Už koncem března 1848 jednal Svatováclavský výbor o návrhu Františka Augusta Braunera na podobu budoucího zastupitelského orgánu. Výslovně byla odmítnuta návaznost na dosavadní stavovský sněm a to ani s variantou jeho doplnění o zástupce měst. Požadavkem bylo parlamentní shromáždění s širokým zastoupením. Tyto názory pak byly včleněny i do české petice, která byla napodruhé odevzdána císaři. Císařský kabinetní list z 8. dubna 1848 následně přislíbil Čechám zřízení nejvyšších úřadů s vysokou mírou samosprávy.
Okolo 20. dubna Národní výbor přijal podrobnější návrh volebního systému na Český zemský sněm. +more Kromě 210 nevolených šlechtických zástupců coby pokračování stavovského sněmu na něm mělo zasedat 327 volených poslanců. Faktické vypsání voleb se ale odkládalo, protože revoluční situace v některých částech monarchie se vyostřovala a kromě toho v Čechách vrcholila polemika okolo účasti ve volbách do celoněmeckého Frankfurtského parlamentu.
Přesto se v květnu zdálo, že volby se skutečně odehrají. Český místodržící (guberniální prezident) Leopold Lev Thun-Hohenstein se bez konzultace s Vídní (která byla mezitím zachvácena revolučním hnutím) rozhodl vypsat volby do zemského sněmu na 17. +more květen. Počítalo se s tím, že sněm se sejde 7. června. Volby se ale nemohly uskutečnit podle plánu, protože situace ve Vídni se dále vyostřila a vyústila v útěk císařského dvora z hlavního města. Zároveň se dále vyvíjely názory na volební systém. Celkový posun k radikálnějším demokratickým koncepcím se odrazil i v požadavcích, které koncem května prezentoval Karel Sladkovský, podle kterého byl původní návrh Národního výboru nespravedlivý.
Průběh a výsledky voleb
Až 6. června schválil císař +more_Dobrotivý'>Ferdinand I. vypsání voleb do zemského sněmu se slovy:„Ač jest nám to náwalem státních prací nemožné, wyhowěti mnohokráte projewenému přání našich wěrných Čechů a pudu wlastního srdce, totiž český sněm osobně zahájiti: i můžeme přece jen ukojiti nadějí, že brzkým náwratem našeho mileného bratrowce a náměstka w Čechách s to budeme, se ním dát zastaupiti při slawném tom aktu. “ 11. června pak český místodržící Leopold Lev Thun-Hohenstein stanovil, že volby mají proběhnout od 12. do 14. června a sněm se měl poprvé sejít 24. června. V Praze ale mezitím vypuklo červnové povstání a volby byly zčásti odloženy. Po porážce povstání ještě během června ovšem byly v naprosté většině obvodů (v dobové terminologii vikariátů) vykonány, třebaže s jistým zpožděním. Ve volbách roku 1848 bylo zvoleno ve venkovských vikariátech 126 poslanců české a 76 poslanců německé národnosti, ve městech bylo zvoleno 52 Čechů a 30 Němců.
24. června se Leopold Lev Thun-Hohenstein obrátil na vládu s žádostí o svolání sněmu na 4. +more červenec 1848. Čeští politici měli o zahájení sněmu velký zájem, navrhovali i kvůli dozvukům povstání svolat jeho ustavující jednání do nějaké mimopražské lokality. Jenže mezitím se v monarchii dostala do popředí otázka ustavení celostátního zákonodárného sboru Říšského sněmu a vláda neměla zájem o konstituování dalšího parlamentního tělesa. 26. června proto vláda Thunovi odpověděla zamítavě a naopak nařídila vypsání přímých voleb do Říšského sněmu (ačkoliv čeští předáci jako František Palacký předpokládali, že celostátní parlament bude složen pouze z delegátů vybíraných jednotlivými sněmy). Zvolený sněm se tak nikdy nesešel a nejvyšší zemský zákonodárný sbor v Čechách byl utvořen až ve zcela odlišných historických souvislostech po volbách v roce 1861.
Odlišná situace byla na Moravě, kde už v březnu 1848 aktuálně zasedl původní stavovský Moravský zemský sněm, rozšířený od dubna o občanské zástupce. Od května 1848 pak po zemských volbách zasedal jako zcela nové ústavní těleso (takzvaný selský sněm) a jednal až do ledna 1849.