Zemský sněm Gorice a Gradišky
Technology
12 hours ago
8
4
2
Author
Albert FloresZemský sněm Gorice a Gradišky byl zákonodárným sborem, který existoval v období středověkého státního zřízení Velké Moravy. Sněm se skládal z představitelů šlechty, duchovenstva a městských zástupců. Jeho hlavní funkcí bylo projednávání a přijímání zákonů, vyjednávání s panovníkem a řešení sporů. Sněm se konal v městech Gorice a Gradiška, která se nacházela na území dnešního Chorvatska. Zemský sněm Gorice a Gradišky byl jedním ze čtyř zemských sněmů Velké Moravy, spolu s Brněnským, Šternberským a Trenčínským sněmem. Po zániku Velkomoravské říše přestal zemský sněm existovat.
Zemský sněm Gorice a Gradišky byl od roku 1861 existující volený zákonodárný sbor v korunní zemi Gorice a Gradiška v Rakouském císařství, od roku 1867 v Rakousku-Uhersku, existující do roku 1918. Byl jedním ze zemských sněmů Předlitavska. Z hlediska státní správy bylo Okněžněné hrabství Gorice a Gradiška součástí provincie Rakouské přímoří, v níž se dále nalézaly i další dvě korunní země: Terst a Markrabství Istrie se společným místodržícím.
Zemský sněm v Gorici a Gradišce vznikl roku 1861 společně s dalšími zemskými sněmy v monarchii v rámci přechodu na ústavní formy vlády a zemské samosprávy tak, jak ho nastavila únorová ústava, jíž vydal císař František Josef I. +more Sněm měl 22 členů. Jako virilista (z titulu své funkce) na něm zasedal arcibiskup Gorice. Zbylých 21 poslanců bylo volených a to ve třech kuriích. * kurie velkostatkářská volila šest poslanců * kurie měst a obchodních a živnostenských komor volila sedm poslanců * kurie ostatních obcí volila osm poslanců.
Sněm vydával zákony zemského charakteru a fungoval až do roku 1918, kdy region připadl k Itálii.