Zkreslování vzpomínek

Zkreslování vzpomínek je proces proměny informace v dlouhodobé paměti. Dochází k němu v důsledku snadnějšího vybavování smysluplných informací (do chaotických vzpomínek vnášíme řád a smysl) a zapomínání zdroje informací. To může vést k rekonstrukci či konstrukci smyšlenek.

Rekonstrukce (dotváření) vzpomínek

Jde o doplňování kusých informací, pomocí paměťových schémat do účelné podoby, na úkor jejich přesnosti. Uplatňuje se například při vybavování některých snů, které se navzdory své nelogičnosti, dají vyprávět jako smysluplný příběh s časovou posloupností.

Schémata působí také na nevědomé vyhledávání informací, které podporují naše dosavadní názory. Tento proces se označuje jako konfirmační zkreslení a výrazně ovlivňuje lidské myšlení. +more Dalším aspektem zkreslení vzpomínek, můžou být individuální motivy, které dokreslují informace (zejména v autobiografické paměti) v souladu s našimi potřebami a přáními. Může jít o sociální předsudky nebo o ovlivnění na základě oblíbenosti či neoblíbenosti. S těmito předpoklady pracuje například narativní terapie.

Dotvářením vzpomínek se zabývají také forenzní psychologové, zejména v souvislosti s očitými svědectvími. To lze znehodnotit například sugestivními otázkami nebo přikládání významu logicky doplněným informacím.

Konstrukce (vytváření) vzpomínek

K vytváření vzpomínek, může docházet díky zapomínání zdroje informací, vědomému lhaní, obranným mechanismům a sugesci. Vzniká tak smyšlenka neboli konfabulace. +more S konstrukcí vzpomínek souvisí syndrom falešné paměti (konstrukce falešných vzpomínek), kdy jsou fragmenty zážitků propojeny s údaji z paměti a pak pamětní obsahy přesahují rámec přímé zkušenosti: * Zapomínání zdroje informací, zapříčiňuje například neschopnost rozpoznat vlastní vzpomínky z dětství od vyprávění a sdělení z fotografií. Můžeme tak být přesvědčeni, že si i s detaily vybavujeme události dětských let, ačkoliv šlo o pouhý výmysl. Zapomínání zdroje informací tak transformuje epizodické údaje do sémantických. * Vědomé lhaní, přesněji řečeno vymýšlení nepravdivých historek o jejichž existenci je autor přesvědčen se mohou začlenit do paměti jako pravdivá vzpomínka (autosugesce). Toto lhaní může být součástí obranných mechanismů. * Sugescí (např. v hypnóze) lze druhou osobu přesvědčit o pravdivosti objektivně nepravdivé informace.

Mytomanie

Mytomanie, pseudologia phantastica či bájivá lhavost je porucha, při níž postižený vypráví smyšlené příběhy, které údajně zažil. Někdy si může být vědom lži, jindy je sám o jejich věrohodnosti přesvědčen (např. +more u alkoholiků, lidí s psychickou poruchou a dětí do přibližně šesti let věku). Jde o jev podobný konfabulaci, při níž však osoba spíše reaguje na položené otázky smyšlenkami; při mytomanii své smyšlenky vymýšlí aktivně, bez vyzvání.

Literatura

Související články

Iluze * Amnézie * Lež

Kategorie:Paměť Kategorie:Klamy