Cesko.wiki Zlom
Author
Albert FloresZlom (též nazývaný dislokace) je v geologii termín používaný pro popis strukturních deformací v horninovém pokryvu Země. Jedná se o místo, kde došlo k posunu či esírovému pootočení skalní hmoty v důsledku geologických procesů, jako je například tektonika desek. Zlomy mohou mít různou podobu a rozsah, od mikroskopických puklin až po velké zlomové plochy, které se táhnou po několika kilometrech či dokonce stovkách kilometrů. Vznik zlomů je spojen s působením velkých tlaků a napětí, které deformují horninu a způsobují její rozpukání nebo posun. Zlomy mohou být v odlehlých oblastech obtížně pozorovatelné, avšak v některých místech jsou viditelné díky výraznému posunu mezi dvěma skalními bloky. Taková místa se nazývají zlomové linie a mohou být zajímavou geologickou lokalitou. Zlomy mají značný význam pro výzkum geologie a těžbu nerostných surovin. Zlomové pásy mohou být bohaté na různé minerály, které vznikají při geologických procesech souvisejících s deformací hornin. Navíc, působením eroze a zvětrávání se v okolí zlomových pásů často nacházejí minerály a nerosty, které jsou jinak obtížně dostupné. Zlomy také mohou ovlivňovat proudění podzemních vod a vytvářet podmínky pro vznik geotermálních systémů. Studium zlomů a jejich vlivu na geologické procesy je významným oborem geologie. Geologové se snaží porozumět mechanismům, které vedou k vzniku zlomů a jak se jejich vlastnosti mohou vyvíjet v průběhu času. Tyto poznatky pak pomáhají lepšímu porozumění geologickému vývoji dané oblasti a přispívají k rozvoji technik využívajících zemské zdroje.
San Andreas v Kalifornii při leteckém pohledu. Zlom či dislokace je geologická porucha v litosférické desce, která může dosahovat od několika milimetrů až po tisíce kilometrů. Odborně je definován jako fraktura, podél které dochází k pozorovatelnému přemístění okolních částí. Rychlost na zlomech je řádově několik desítek milimetrů za rok, ale existují různé výjimky na oba póly rychlosti. Na zlomové struktury jsou často vázána zemětřesení.
Základní označení pro jednotlivé kry ve zlomu se používá - nadložní kra (hanging wall) a podložní (footwall) kra. Na kontaktu zlomové plochy občas dochází ke vzniku tektonického zrcadla, či minerálních schodů. +more Současně často vzniká hornina zvaná mylonit, jedná se ale jen o genetický název horniny.
Rozlišují se dvě základní skupiny zlomů a to aktivní a pasivní. U aktivních zlomů pohyb na zlomové ploše stále probíhá. +more U pasivních se již pohyb zastavil. V tomto případě odpadá akumulace napětí a nebezpečí vzniku zemětřesení. Dalším základním kritériem pro dělení je směr pohybu desek vůči sobě. To vymezuje tři druhy zlomů, a to posun, pokles a násun.
Vznik zlomu
Zlomová zóna vzniká postupně, když začíná docházet k propojování malých poruch v horninovém prostředí vlivem několika faktorů, jako je orientované napětí polí, tlak fluid atd. Malé trhliny se postupně začínají spojovat do větších celků, které se nazývají střižné fraktury. +more Tato tělesa se skládají z menších křehkých střižných fraktur zvaných Riedlovy střihy a anti-riedlovy střihy, které jsou i v pozdější fázi častým doprovodným jevem na rozhraní zlomové zóny.
Nově vznikající zlom se začíná formovat v místě, kde je akumulace střihů největší a s převažující orientací těchto struktur. Postupem času a akumulujícího se napětí začne docházet ke vzniku zlomové plochy, podle které se začne celý zlom posunovat. +more Při pohybu dochází ke kontaktu dvou částí desky, což má za následek vytvoření nerovné kontaktní plochy zvané asperita. Vytvoření zlomu má pak za následek, že dochází k uvolňování elastické deformační energie, jež byla akumulována podél zlomu.
Zlomy a zemětřesení
San Andreas. +more Zlomy vznikají nejčastěji v oblastech, kde působí silná napětí, jež vedou k pohybům desek či jejich částí (vulkanická činnost, desková tektonika, lidská činnost atd. ) Během těchto pohybů dochází k akumulaci energie, která je uvolňována v okolí zlomů. Během tohoto uvolnění, které probíhá skokově, dochází často ke vzniku zemětřesení, která jsou tím silnější, čím je delší vzniklé porušení zlomu, jelikož se naráz uvolní větší množství energie. Pokud je ale zlom příliš dlouhý, může vznikat větší množství hypocenter otřesů.
Klasifikace zlomů
1) Horizontální posun 2) Pokles 3) přesmyk Tři základní typy zlomů. +more * Horizontální posuny (anglicky strike slip) - jsou pohyby, kdy se dvě kry zdánlivě pohybují vedle sebe podél zlomu. Takový zlom se označuje jako transformní zlom. Při teoretickém pohledu shora se dá pozorovat, která kra se pohybuje a kam. V případě, že se pohyb uskutečňuje proti směru hodinových ručiček (když pozorovatel stojí na jedné kře), jedná se o posun levostranný/sinistrální, pokud se pohybují po směru hodinových ručiček je to pohyb pravostranný/dextrální. * kerný pokles (anglicky normal fault) - je proces, při kterém se kra nadložní přesouvá po ploše zlomu pod kru podložní * kerný přesmyk (anglicky overthrust) - je proces, při kterém se kra nadložní přesouvá po ploše zlomu nad (přes) kru podložní.
Dle práce E. M. +more Andersona, na zemském povrchu v podstatě neexistuje střižné napětí, ale pouze normálové napětí, u kterého jsou dvě hlavní napětí orientovány paralelně se zemským povrchem a třetí hlavní napětí je na ně kolmé a tedy vertikální.
Lokace zlomů
Zlomy mohou dosahovat velikostí až tisíců kilometrů, jako je tomu u transformních zlomů u středooceánského hřbetu v Atlantském oceánu. Tyto velké struktury jsou pak velmi snadno lokalizovatelné. +more V současnosti probíhá mapování menších zlomů, které mají svůj význam pro pochopení stavby a vývoje Země.
Větší zlomy je poměrně snadné pozorovat pomocí satelitů a vyhodnocovat je dle fotografií, ale menší zlomy jsou často objeveny jen náhodou během těžby surovin.
Známé zlomy ve světě
San Andreas - nejznámější a nejsledovanější zlom na světě, který prochází městem San Francisco * Basin and Range - aktivní komplex zlomů v USA * Severoanatolský zlom - aktivní zlom probíhající Tureckem * Centrální nížina - oblast ve Skotsku ohraničená na severu hraničním zlomem Vysočiny a na jihu zlomem jižní Vysočiny * Rýnský prolom - aktivní zlom v severozápadní Evropě * Zlom Nojima - aktivní zlom v Japonsku dlouhý 60 km * Velký alpský zlom - aktivní zlom dlouhý přes 500 km na Novém Zélandu
Zlomy v Česku
Česká republika je zdánlivě tvořena pevnou deskou, která je poměrně stabilní, ale geologické průzkumy oblasti ukázaly, že je tvořena velkým počtem mikrodesek, jež jsou od sebe odděleny některými zlomovými strukturami. Bloková stavba Českého masívu je důsledkem zlomové tektoniky převážně kadomského, hercynského a alpínského cyklu. +more Zlomy, které jsou pak na území Česka, rozdělují masív, ale dle průzkumu nemusí být shodného stáří a prostorového dosahu. Na území státu se nachází až několik desítek, či stovek poměrně významných zlomů.
* Hronovsko-poříčský zlom * Kouřimský zlom * Křídelský zlom * Lužický zlom * Litoměřický zlom * Mariánskolázeňský zlom * Moravské zlomové pásmo * Moravsko-slezské zlomové pásmo * Pražský zlom * Soustava nectavských zlomů * Středočeský hlubinný zlom * Tachovský zlom * Vírský zlom * Západočeské zlomové pásmo
Významné zlomy na Slovensku
Peripieninský lineament * Zázrivská sigmoida * Čertovická línia * Lubenícko-margecianska línia * Lamačský zlom * Ludinský zlom * Jastrabiansky zlom * Stredoslovesnký prelom * Muránsky zlom * Mýtňanský zlom * Štítnický zlom * Hornádsky zlom * Trebišovský zlom * Vihorlatský zlom