Značení československého těžkého opevnění

Objekty těžkého opevnění budovaného v druhé polovině třicátých let dvacátého století v rámci výstavby československého opevnění mají propracovaný systém označení, umožňující jednoduchou identifikaci jednotlivých objektů. Značení objektů kombinuje kódové označení vycházející z jednotlivých úseků a krycí název představující slovní označení objektu.

Součásti značení

Označení objektů má následující součásti: * Písmenné označení úseku přidělené jednotlivým Ženijním skupinovým velitelstvím. Jednalo se o zkratku vzniklou z názvu sídelního města příslušného ŽSV (např. +more K), blízkého významného města (MO) nebo celé oblasti (MJ). Ve zvláštních případech má několik objektů odlišné označení než zbytek úseku, dané lokalitou (KrK, MD). * Někdy druhé písmenné označení umístěné za pomlčkou, které bylo přidělováno objektům dělostřeleckých tvrzí a objektům, které byly součástí samostatného uzávěru. V případě tvrzí se jednalo o zkratku vzniklou z názvu tvrze (např. B, St), v případě uzávěru buď o zkratku vzniklou z blízkého geograficky významného místa (KrK-L) nebo pořadové dle abecedy (Li-A a dále). * Písmeno S vyjadřujícím slovo srub *Pořadové číslo objektu v rámci úseku nebo samostatného uzávěru. Zpravidla se používala arabská čísla, výjimečně i římská (např. objekty v Krkonoších, několik objektů u Bratislavy). Číslování objektů probíhá v rámci jednotlivých úseků zpravidla na severní hranici od východu na západ (s výjimkou ŽSV I Staré Město pod Sněžníkem a postavení Liběchov-Jitrava, číslovaných v opačném směru) a na jižní hranici od západu na východ. Zvláštností je číslování ŽSV X Rokytnice v Orlických horách, které nezačíná od 1, ale navazuje na sousední ŽSV III Králíky (jehož součástí původně tento úsek byl). * Někdy rozlišovací malé písmeno přidělované v abecedním pořadí pro rozlišení objektů, kterým bylo nutné přidělit číslo shodné s jiným objektem. Používalo se buď tehdy, kdy byl původně plánovaný oboustranný pěchotní srub rozdělen na dva jednostranné (např. T-S 81a a T-S 81b) nebo pro označení nebojových objektů tvrzí (vchodové objekty, dělostřelecké pozorovatelny), kdy nebojový objekt dostal stejné číslo jako jeden z bojových objektů, doplněné rozlišovacím písmenem (např. vchodový objekt K-Bg-S 12a a pozorovatelna K-Bg-S 12b podle dělostřelecké věže K-Bg-S 12). Rozlišovací písmeno bylo také přiděleno objektům, které měly být dodatečně vloženy do obranné linie (zejména izolované dělostřelecké sruby a minometné sruby). Speciálním případem je dělostřelecká tvrz Orel, z níž byl postaven jen jeden pěchotní srub, MO-Or-S 20, zbytek tvrze byl odložen a plánované objekty dostaly označení odlišené jen rozlišovacími písmeny od MO-Or-S 20a po MO-Or-S 20e. Výjimečně stejnou roli plní římské číslo za lomítkem (např. R-S 90/II) * Krycí název obvykle reflektující nějaký výrazný objekt či krajinný prvek v okolí nebo přidělované podle jiného klíče (např. Polom, Březinka, Pravý, U silnice, Libuše, Horní dvoják, Bártovo pole). Zvláštním případem jsou cvičné objekty, které byly značeny zcela mimo tento systém, např. pěchotní srub CE.

Příklady značení objektů

Úseky opevnění

Tvrze

Odkazy

Literatura

Zdeněk Komanec, Michal Prášil: Tvrze československého opevnění 1935-1938 1.díl, Společnost přátel československého opevnění, s.r.o., Brno, 1998

Kategorie:Československé těžké opevnění