Králíky

Etymologie

Prvotní název sídla byl německý a pocházel z osobního jména Greulich (doklady od 14. +more století). Z nářeční výslovnosti [kralich] se teprve vyvinula česká zvuková nápodoba Králíky (doložena od 19. století), mylnou lidovou etymologií spojována nejprve s králem (králíci = královi poddaní) a posléze se zvířetem králíkem.

Historie

Velké náměstí s radnicí +morejpg|náhled|vlevo'>Fara a gymnázium na Velkém náměstí První nepřímá písemná zmínka o Králíkách pochází z roku 1357, kdy Karel IV. daroval Čeňkovi z Potštejna hrad Žampach spolu s doly na železnou rudu (montana in Greylichs). Existence osídlení městského typu je doložena až v roce 1568 při dělení majetku mezi syny Zdeňka Žampacha z Potštejna. Králíky s několika vesnicemi dostal Burian Źampach z Potštejna, který však majetek zadlužil a v roce 1577 jej věřitelé prodali Zdeňkovi z Valdštejna. Ten ještě téhož roku vymohl pro městečko privilegia od císaře Rudolfa II. Za Zdeňka z Valdštejna byl postaven kostel sv. Michaela Archanděla a pravděpodobně tehdy také vznikl zámek v severovýchodním cípu náměstí jako centrum nového panství s 10 vesnicemi a městečkem Mladkovem. Zámek je písemně doložen až v roce 1605 v souvislosti se sporem Evy Hasištejnské z Lobkovic, rozené Valdštejnové. Od roku 1607 vlastnil Králíky její druhý manžel Jiří Fridrich Hohenlohe. Jemu bylo panství v roce 1621 zkonfiskováno, ale po omilostnění je získal zpět. V roce 1628 koupil Králíky významný císařský vojevůdce Gottfried Heinrich Pappenheim, po jeho smrti v bitvě u Lützenu je zdědil syn Wolfgang Adam Pappenheim (1618-1647), který zemřel v Praze. Vdova Kateřina, rozená Trauttmansdorffová, se v roce 1650 podruhé provdala za Michaela Ferdinanda z Althannu.

Rodu Althannů patřily Králíky tři sta let (1650-1945), v roce 1653 bylo přikoupeno panství Mezilesí (Mittelwalde) v sousedním Kladsku, závětí Michaela Ferdinanda z Althannu byl z tohoto majetku na pomezí Čech a pruského Slezska vytvořen fideikomis (1657). V roce 1708 vyhořelo celé město i se zámkem. +more Zámek již nebyl obnoven a pozemky na jeho místě prodal tehdejší majitel panství Michael Václav z Althannu (1668-1738) městu. Během 17. století došlo k útlumu těžby drahých kovů a obyvatelstvo našlo novou obživu v tkalcovství, časem dosáhlo významu také řezbářství a varhanářství. Rostoucí význam Králík podpořil místní rodák, královéhradecký biskup Tobiáš Jan Becker (1649-1710), který nad městem na přelomu 17. a 18. století vybudoval poutní místo s klášterem Hora Matky Boží. Po válce o rakouské dědictví připadlo Kladsko Prusku a majetek Althannů se tak ocitl na území dvou států. Z Kladska se do Králík přestěhovala řada lidí a počet obyvatel stoupl na více než 2 000. V roce 1850 byl v Králíkách zřízen okresní soud, berní úřad a pozemkový úřad. Železniční spojení bylo navázáno v roce 1899 na již existujicí trať Hanušovice-Hradec Králové. Během 19. století došlo k výraznému rozvoji textilního průmyslu, nejvýznamnější podnikatelskou rodinou byli Rotterové, z níž Ferdinand Amand I. (1808-1867) a Ferdinand Amand II. (1831-1907) zastávali úřad starosty Králík a oba byli také poslanci českého zemského sněmu. Významnou osobností města byl obchodník Johann Kretschmer (1839-1924), který byl králickým starostou více než třicet let (1885-1918), zasloužil se o zřízení vodovodu, plynárny a školy. Kromě vzniku továren zůstával důležitým podnikatelským subjektem nadále i velkostatek Althannů, jimž před první pozemkovou reformou patřilo přes 3 200 hektarů půdy, převážně lesů.

Za první republiky bylo v okolí města vybudováno opevnění, které nakonec v důsledku mnichovské dohody nebylo využito. Krátce po záboru Sudet navštívil Králíky Adolf Hitler (5. +more prosince 1938), správou města byl pověřen činitel SDP Rudolf Poppe, který zůstal starostou až do května 1945, kdy spáchal sebevraždu. V Králíkách již od založení města převažovalo německé obyvatelstvo, které bylo po roce 1945 nuceně vysídleno, oblast byla ale na rozdíl od jiných míst v Sudetech brzy dosídlena českým obyvatelstvem. Na základě Benešových dekretů byl v roce 1945 zestátněn i majetek Althannů, kteří ztratili i majetek v sousedním německém Slezsku, které po válce připadlo Polsku. Znárodněn byl také textilní průmysl, který přešel pod národní podnik Hedva. Od roku 1960 patřily Králíky do okresu Ústí nad Orlicí, teprve v roce 1991 dosáhl počet obyvatel stavu před první světovou válkou. V roce 1990 bylo dochované centrum města prohlášeno městskou památkovou zónou.

Pamětihodnosti

Budova Spořitelny (Velké náměstí 364) * Hotel Zlatá labuť (Velké náměstí 358) * Kašna se sochou přadleny (Velké náměstí) * Kostel archanděla Michaela (Velké náměstí) * Městské muzeum (Bývalá radnice, Velké náměstí 365) * Plynárna (ul. Plynárenská 420) * Silniční mostek se sochou svatého Jana Nepomuckého (ul. +more Jana Opletala, přes Králický potok) * Sloup se sochou Panny Marie (Malé náměstí) * Socha archanděla Michaela (ul. Karla Čapka) * Socha svatého Floriána (ul. Jana Opletala) * Žlutá škola (ul. 5. května 412) *Meteorologický sloup z roku 1933 (Velké náměstí).

Osobnosti

Tobiáš Jan Becker (1649-1710) - katolický kněz, pátý královéhradecký biskup * Ferdinand Amand Rotter (1808-1867) - textilní podnikatel a politik německé národnosti, poslanec Českého zemského sněmu * Ferdinand Rotter (1831-1907) - textilní podnikatel a politik německé národnosti, poslanec Českého zemského sněmu * Josef Bernkopf (1850-1926) - rakouský politik německé národnosti, poslanec Říšské rady

Doprava

Prochází tudy regionální železniční trať 024 z Lichkova a Dolní Lipky do Štítů se stanicemi Dolní Lipka, Králíky zastávka a Králíky.

Druhá větev, železniční trať Dolní Lipka - Hanušovice, se vyhýbá centru Králík a na jejich území obsluhuje zastávky Dolní Lipka, Prostřední Lipka a Červený Potok.

V roce 2011 navrhla společnost OREDO, najatá Pardubickým krajem, v rámci tzv. optimalizace dopravy zastavit na obou tratích osobní dopravu a nahradit ji upravenými autobusovými linkami. +more Proti tomuto záměru vznikla petice místních obyvatel. Později bylo krajem prosazováno omezení spojů a ukončení v Moravském Karlově a úplné nahrazení autobusy na trati do Hanušovic.

Králíky leží na silnici I/43, která vede od jihu z Červené Vody a pokračuje na západ až k polským hranicím, kde je zřízen hraniční přechod Dolní Lipka - Boboszów pro veškerou silniční i pěší dopravu. Na tuto silnici navazuje přímo v Králíkách a v Dolní Lipce silnice II/312 a celkově také pět silnic třetí třídy. +more Městem projíždí několik dálkových autobusových linek (např. Praha - Jeseník).

Partnerská města

Międzylesie, Polsko * Villmar, Německo * Solbiate Olona, Itálie

Členství ve sdruženích obcí

Sdružení Orlicko * Králický Sněžník o.p.s.

Části města

Červený Potok (Rothfloß) - severovýchodně * Dolní Boříkovice (Niederullersdorf) - západně * Dolní Hedeč (Niederheidisch) - východně (včetně kláštera na Hoře Matky Boží v Hanušovické vrchovině) * Dolní Lipka (Niederlipka) - severozápadně * Heřmanice (Hermsdorf) - severně * Horní Boříkovice (Oberullersdorf) - jihozápadně * Horní Hedeč (Oberheidisch) - východně * Horní Lipka (Oberlipka) - severně * Kopeček (Muttergottesberg) - jihovýchodně * Králíky * Prostřední Lipka (Mittellipka) - severně

Galerie

Králíky_(4). jpg|Velké náměstí se sochou Přadleny Králíky_(1). +morejpg|Malé náměstí s mariánským sloupem a kaplí sv. Jana Nepomuckého Králíky_(2). jpg|Hluboká ulice Králíky_(6). jpg|Sadová ulice s branou ke křížové cestě na Horu Matky Boží Králíky_(5). jpg|Pamětní deska biskupa Tobiáše Jana Beckera na zdi kostela sv. Michaela Archanděla Králíky_(9). jpg|Nádražní ulice Králíky_(7). jpg|Hotel Rotter v ulici 5. května Králíky_(3). jpg|Nároží Velkého náměstí a ulice Jana Opletala Králíky, Vstupní portál Křížové cesty. jpg|Křížová cesta Králíky, Železniční stanice (srpen 2022). jpg|Železniční stanice Králíky zastávka (srpen 2022). jpg|Železniční zastávka Králíky, Panoramatický pohled. jpg|Výhled na Králíky z Hory Matky Boží.

Literatura

KUČA, Karel: Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl III.; Praha, 1998, s. 134-140

Reference

Související články

Místní referendum o zřízení ženské věznice v Králíkách

Externí odkazy

[url=http://www.kraliky.net]Stránky města Králíky[/url] *[url=https://historicke-kralicko.webnode.cz/]Historické Králicko[/url]

Kategorie:Města v Čechách Kategorie:Obce v okrese Ústí nad Orlicí Kategorie:Obce s rozšířenou působností Kategorie:Obce s pověřeným obecním úřadem Kategorie:Městské památkové zóny v Česku Kategorie:Sídla v Kladské kotlině Kategorie:Sídla v Hanušovické vrchovině Kategorie:Sdružení obcí Orlicko Kategorie:Města v okrese Ústí nad Orlicí