Zoborožec malabarský

Zoborožec malabarský (Anthracoceros coronatus) je druh zoborožce z Indie a Šrí Lanky. Svrchní strana těla je černá, spodina od hrudi níže převážně bílá. Vizuálně dominantní je statný žlutý zobák s velkou žlutou přilbicí s černou skvrnou.

Systematika

Zoborožce malabrského formálně popsal v roce 1783 nizozemský přírodovědec Pieter Boddaert jako Anthracoceros coronatus. Druhové jméno coronatus pochází z latiny, ve které znamená „korunkový“ (corona = „koruna“). +more Druh se řadí do rodu Anthracoceros. Jedná se o monotypický taxon.

Výskyt

Areál výskytu druhu zahrnuje střední a jižní Indii a Šrí Lanku. Stanoviště zoborožce malabarského zahrnuje otevřené vlhké širokolisté opadavé a stálezelené lesy. +more Vyhledává hlavně kopcovitou krajinu a lesy lužního typu. Může se vyskytovat i na vzrostlých, samostatně stojících stromech na plantážích.

Popis

Zoborožec malabarský (samice) Délka těla se pohybuje kolem 65 cm. +more Hlava, krk a svrchní část těla jsou převážně černé; hruď, boky, břicho a spodní krovky ocasní jsou bílé. Ruční letky s výjimkou vnějších dvou a loketní letky s výjimkou bazálních tří letek jsou bílé s černou bází. Ocas je bílý, i když střední pár ocasních letek je černý a asi o 25-40 mm delší než zbylá ocasní pera. Dominantou celého těla je velký dlouhý žlutý zobák, který u samců má černou skvrnu při kořeni. Na zobáku je posazena mohutná žlutá přilbice s černým flekem uprostřed a při bází. Přilbice je většinu délky spojena se zobákem, avšak na konci i začátku mírně přečnívá; táhne se prakticky po celé délce zobáku. Kolem očí a na hrdelních vacích je neopeřená kůže, která je kolem očí u samce modročerná, zatímco na hrdelních vacích tělová. Duhovky samce jsou červené, nohy šedé. Samice je o něco menší než samec, její přilbici chybí černě zbarvená báze a černá skvrna uprostřed přilbice je menší; samičina neopeřená kůže kolem očí je bělavá s nádechem růžové, oči hnědé.

Biologie

Zoborožec malabarský při krmení Jedná se o stálý druh, avšak v honbě za potravou může překonávat poměrně značné vzdálenosti napříč lesem. +more U bohatých potravních zdrojů nebo na hřadovištích může utvářet menší i větší hejna o desítkách jedinců. Živí se převážně ovocem. Jeden z klíčových druhů ovoce jsou fíky, které v době hnízdění představovaly až 76 % jídla doneseného na hnízdo. V době mimo hnízdění (květen až únor) fíky utvářely kolem 60 % jídelníčku. Dokáže pojídat i ovoce toxické kulčiby dávivé, kterým dokonce krmí i ptáčata na hnízdě. Ovocný jídelníček doplňuje o listy, drobné živočichy, jako jsou hmyz a plazi, které oportunisticky loví. Hlasově se projevuje hlasitým kak-kak-kak-kak-kaak-kak, které střídavě stoupá a klesá na hlasitosti, až se může zdát, že je přítomno celé hejno, i když je přítomen jen jeden zoborožec.

Hnízdění

Zoborožec malabarský v letu Počátek hnízdění nastává mezi březnem a dubnem. +more Hnízdí v přirozených dutinách stromů. Samice se po kopulaci se samcem zazdí na hnízdě pomocí vystavění zídky ze zbytků potravy a trusu napříč otvorem do dutiny, ponechán je jen malý otvor na příjem potravy. Snůšku utváří 2-4 vejce, která samice inkubuje po dobu kolem 30 dní. Jak během inkubace, tak během růstu mláďat vykrmuje všechny členy hnízdní dutiny samec pomocí regurgitace potravy. Samice hnízdo opouští, mezi 10. a 35. dnem po vyklubání ptáčat a začne samcovi pomáhat s obstaráváním potravy pro své potomky až do jejich výletu z hnízda, ke kterému dochází kolem 49. dne po vyklubání.

Ohrožení a početnost

Mezinárodní svaz ochrany přírody (IUCN) považuje zoborožce malabarského za téměř ohrožený druh. Populace sice nebyla kvantifikována, avšak předpokládá se její úbytek následkem ztráty přirozeného prostředí. +more Pralesní podrosty jsou vytěžovány jak v Indii, tak na Šrí Lance za účelem získání levného paliva, přeměny pralesa na zemědělskou půdu, těžby a výstavby. V indické Uríse je druh snad i loven pro účely tradiční medicíny.

Odkazy

Reference

Literatura

Externí odkazy

Kategorie:Zoborožcovití Kategorie:Ptáci Orientální oblasti