Záluží (Litvínov)

Záluží je název zaniklé obce v okrese Most v Ústeckém kraji. Nacházela se asi 5,5 km severozápadně od starého města Mostu v nadmořské výšce 261 metrů s katastrální výměrou 474 ha. V prostoru bývalé obce se dnes nacházejí výrobní provozy Unipetrol RPA, neboť obec byla zlikvidována v letech 1974-1975 při rozšíření chemických závodů. Záluží dnes tvoří jednu z částí města Litvínova.

Název

Původní německý název vesnice byl nejspíše odvozen z dolnoněmeckých slov Malz a Heuer (nájem). Podobné názvy se objevují v přilehlých oblastech Německa a slovo vychází ze středněhornoněmeckého slova meltiure, které označovalo stav, kdy byl nedostatek vody k mletí obilí a s ním spojené zdražení mouky. +more V historických pramenech se jméno vsi objevuje ve tvarech: Meltner (1333), „czu der Meltůr“ (1393), Melture (1398), Meltewer (1419), Meltuwer (1453), na Zaluzj (1585), Zaluzi (1610), Waltaijr a Zaluzij (1613), Záluží (1615), Moltheir (1654), Maltheuer (1787, 1833, 1848) a Maltheyer (1854).

Historie

První písemná zmínka o vsi se nachází v listině Boreše z Rýzmburka z roku 1333, ve které prodal svůj hrad Kostomlaty a k němu příslušející vesnice včetně části Záluží. Další část vsi včetně poplužního dvora patřila i nadále k hradu Rýzmburk. +more Majitelé této části byli příslušníci drobné šlechty: Ramfolt z Bontensee (1393-1394), Hanuš z Polenska (1419), Hanuš Gerhengros (1454). Ve druhé polovině 15. století byl díl vsi připojen k mosteckému hradu a v roce 1512 i zbytek vsi náležející dosud ke kostomlatskému panství.

Tvrz v Záluží byla poprvé zmíněna v roce 1512. Stávala na ostrůvku uprostřed rybníka na jižním okraji vesnice a patřila nejspíše k sídlům typu motte.

V roce 1535 Záluží koupil Jiří Hartič z Hartiče. Roku 1613 +more'>Rudolf II. povolil zapsat Záluží jako svobodný statek do zemských desk a propustil jej z manství k mosteckému hradu. Po bitvě na Bílé hoře byl majetek Hartičům pro jejich účast na stavovském povstání zkonfiskován a v roce 1623 Záluží koupil komisař pohraničních cel Jacob Bruno. Vdova po něm Ludmila se provdala za Martina hraběte Michnu z Vacínova. Od tohoto rodu získal Záluží v roce 1713 Jan Josef z Valdštejna, který je začlenil do svého panství Duchcov-Horní Litvínov. Jeho součástí zůstala ves až do roku 1848. Po roce 1850 se Záluží nejprve stalo osadou Dolního Litvínova, ale od roku 1862 již bylo stalo samostatnou obcí.

V roce 1870 zde byla postavena sklárna a následovaly hnědouhelné doly Viktoria (1880), Radetzky (1891, od roku 1919 Kolumbus), Neuschacht (1905, od roku 1907 Tegetthoff, od roku 1919 Herkules a 1951 přejmenovaný na Vítězný únor).

V roce 1939 po okupaci českého pohraničí začali Němci poblíž Záluží stavět chemický závod na výrobu leteckého benzínu z uhlí. U továrny byly zřízeny pracovní a zajatecké tábory. +more Chemická rafinérie byla v letech 1944 a 1945 opakovaně cílem spojeneckých náletů , při kterých bylo několikrát postiženo i Záluží. Při náletu 23. září 1944 byla spodní část obce úplně zničena a řada dalších domů poškozena. Na podzim 1945 byl vedením obnovy závodu pověřen zdejší rodák Jindřich Šnobl, který po únoru 1948 odešel do Prahy na místo ředitele ČKD-Stalingrad.

Menší část obce byla zbourána už v letech 1956-1960. Převážná většina Záluží však byla zbořena v letech 1974-1975 při rozšíření chemických závodů. +more Katastrální území bylo připojeno k městu Litvínov.

Obyvatelstvo

Odkazy

Reference

Literatura

Související články

Pivovar Záluží

Externí odkazy

[url=https://web. archive. +moreorg/web/20081228150049/http://www. muzeum-most. cz/zanikle_obce. php. zobce=Zaluzi]Historie obce na stránkách Oblastního muzea v Mostě[/url] * [url=http://www. zanikleobce. cz/index. php. obec=276]Záluží na stránkách Zaniklé obce[/url].

Kategorie:Vesnice v okrese Most Kategorie:Zaniklá sídla v okrese Most Kategorie:Zaniklá sídla v Mostecké pánvi Kategorie:Katastrální území v Litvínově Kategorie:Těžba hnědého uhlí v Česku Kategorie:Těžba v okrese Most Kategorie:Zaniklá města v Česku