Kostomlaty pod Milešovkou (hrad)

Kostomlaty jsou zřícenina šlechtického hradu z první poloviny 14. století na kopci Kostomlaty nad obcí Kostomlaty pod Milešovkou, podle níž získaly název. Jedná se o hrad bergfritového typu s dvoudílnou dispozicí. Stal se součástí predikátu Kostomlatských z Vřesovic. Byl opuštěn na konci 16. století. Od roku 1964 je chráněn jako kulturní památka ČR.

Historie

V turistických průvodcích a mapách bývá někdy hrad - s odkazem na Václava Hájka z Libočan - nesprávně nazýván Sukoslav. Ve své kronice vypráví Hájek vymyšlený příběh o předáku Sukoslavovi, který bojoval s knížetem Hostivítem. +more Tento Sukoslav měl v roce 880 poblíž Bíliny založit hrad, který pojmenoval podle svého jména. Hostivít ani Sukoslav nejsou historické postavy, hrady se koncem 9. století ještě nestavěly, ztotožnění Sukoslavi s Kostomlaty neuvádí ani Hájek. V soudobých písemných pramenech se tento název nevyskytuje, používat se začal až v 19. století.

Ve skutečnosti hrad založili někdy po roce 1300 páni z Rýzmburka, nazývaní také páni z Oseka, původně Hrabišici. První písemná zmínka o hradu pochází z roku 1333, kdy ho Boreš z Oseka prodal Chotěborovi z Herštejna. +more Hrad byl v té době manstvím hradu Rýzmburka (Oseka). Dva roky nato prodal Chotěbor Kostomlaty markraběti moravskému, pozdějšímu českému králi a císaři Karlovi IV. Hrad se tak stal manstvím českého krále. Neznámo kdy udělil Karel IV. hrad v léno pánům ze Žerotína. Dokládá to fakt, že v roce 1370 instaloval nového faráře do Kostomlat Habart starší ze Žerotína. V roce 1388 prodal Plichta ze Žerotína hrad Jindřichu Škopkovi z Dubé.

Majitel hradu za husitských válek Albrecht Škopek z Dubé byl komtur řádu německých rytířů v české provincii. Husité během válek Kostomlaty několikrát oblehli, poničili je, ale nedobyli. +more Na jaře roku 1434 hrad spolu s hotovostmi z Loun, Slaného a Žatce oblehl husitský hejtman Jakoubek z Vřesovic. Přestože byl po bitvě u Lipan od Kostomlat vylákán a poražen v bitvě u Řevničova, k hradu se posléze vrátil a dobyl jej. V roce 1435 již byl oficiálním vlastníkem hradu. Královským lénem přestaly Kostomlaty být v roce 1562. Po ztrátě Chomutova na Kostomlatech po určitou dobu sídlil Jan z Vřesovic, který se po hradě psal v době okolo roku 1458. Jan se až do roku 1465 o hrad soudil s Benešem z Kolovrat. Krátce po vyhraném sporu Kostomlaty roku 1466 předal do správy svému nejstaršímu synu Jarošovi. Potomci Jana z Vřesovic podle hradu psali Kostomlatští z Vřesovic, zůstal hrad i s panstvím až do začátku třicetileté války. Jako všechny středověké hrady se v průběhu 16. století staly i Kostomlaty pro své majitele neobyvatelné. Postupně si vystavěli nová sídla v městečku Kostomlatech pod hradem. V roce 1606 už na hradě, který postupně chátral, nikdo nebydlel. Po stavovském povstání roku 1618 byl tehdejším majitelům, Petrovi a Oldřichovi Kostomlatským z Vřesovic, zkonfiskován. Pak ho i s panstvím koupili Černínové z Chudenic.

Roku 1841 začal Josef Fenzel z Kostomlat v dolním hradu stavět výletní restauraci. Vystavil v ní nálezy uskutečněné při planýrce a kopání základů. +more Tím byla do budoucna zmařena možnost archeologického průzkumu v tomto prostoru. Hostinec spolu s rozhlednou ve velké věži zanikl v padesátých letech dvacátého století. Z hostince zbyla jen část zdí a sklep.

V roce 1998 bylo založeno Občanské sdružení pro záchranu hradu Kostomlaty, které o památku pečuje. Podařilo se mu získat finanční prostředky od Ministerstva kultury České republiky na opravu a konzervování části horního hradu. +more V roce 2014 sdružení dokončilo opravu velké věže, ve které byla opět zřízena rozhledna.

Stavební podoba hradu

Kostomlaty jsou typickým příkladem hradu bergfritového typu. Dispozice hradu je od založení dvojdílná. +more Horní hrad se skládal z věže (bergfritu) a dvou protilehlých paláců, mezi nimiž bylo umístěno nádvoří na půdorysu nepravidelného lichoběžníku. Dolní hrad tvořilo rozlehlé předhradí, do něhož se vstupovalo hranolovou branou, kterou chránila kulatá věž. V předhradí byly umístěny hospodářské budovy. Dnešní cesta ke hradu respektuje původní přístup. Ještě před vstupem do předhradí přetínala cestu kulisová brána, která byla součástí parkánové hradby a ze které se dochovala část zdiva. Druhá brána, sloužící vstupu do předhradí, měla čtvercový půdorys a vnitřní neuzavřená strana byla otevřená dovnitř. Okrouhlá věž nad ní má čtvercový interiér, zakončena byla podsebitím na kamenných konzolách. Horní hrad byl od dolního oddělený příčným příkopem a hradbou. V té byla třetí brána umístěná pod bergfritem. V jihovýchodní části opevnění horního hradu pak byl vstup do nádvoří, vymezeného dvěma protilehlými paláci. V polovině 15. století byl západní palác přestavěn a o jedno patro zvýšen. Tuto přestavbu dokumentují tři velká okna. Vchod do bergfritu byl pak možný z prvního patra západního paláce. Bergfrit byl zakončený užší nástavbou, kolem které obíhal ochoz. Tomáš Durdík tuto stavbu definuje jako věž typu máselnice. V polovině 19. století bylo ve věži vybudováno točité dřevěné schodiště. Hrad byl chráněn dvěma hradebními okruhy: parkánovým a vnitřním. V polovině 15. století byla ochrana hradu zesílena dvěma čtvercovými, dovnitř obrácenými baštami, které se staly součástí jižní parkánové hradby horního hradu. V téže době byla rovněž postavena dvouprostorová budova před východní parkánovou hradbu horního hradu.

Hrad ve filmu

Na hradě se roku 2007 natáčel snímek Nejkrásnější hádanka režiséra Zdeňka Trošky, inspirovaný pohádkami Jana Drdy.

Pověsti

Údajně zde bloudí duch husitského hejtmana Jakoubka z Vřesovic se skvrnou v podobě černého kalicha na čele.

Přístup ke hradu

Z obce Kostomlaty vede nahoru zelená turistická značka. Cesta je odtud dlouhá zhruba 1 500 metrů s převýšením 150 metrů. +more Druhou, podstatně méně náročnou možností je přístup po stejné značce z opačného směru, připojíme-li se na ni na křížení se silnicí Kostomlaty-Milešov. Z vrcholu (566 m n. m. ) je při vhodném počasí dobrý rozhled na Krušné hory i České středohoří, Teplice s Doubravskou horou.

Galerie

Soubor:Kostomlaty Castle in 1841. jpg|Kostomlaty na rytině F. +more A. Hebera z roku 1841 Soubor:Kostenblatt. jpeg|L. Herc: Kostenblatt Soubor:Kostomlaty brána. JPG|Brána s dolní věží Soubor:Tower in Kostomlaty Castle. JPG|Věž (bergfrit) v horním hradu File:Kostomlaty bašta. JPG|Bašta z poloviny 15. století File:Kostomlaty Rest of Palace. JPG|Západní palác File:Kostomlaty. jpg|Pohled na horní hrad od severozápadu File:Kostomlaty Entrance into Tower. JPG|Vchod do věže v horním hradu File:Kostomlaty Rests of Hostelry. JPG|Zbytky hostince z 19. století.

Odkazy

Reference

Literatura

Související články

Seznam hradů v Ústeckém kraji

Externí odkazy

[url=http://spzhk.cz]Web Spolku pro záchranu hradu Kostomlaty[/url] * [url=http://www.ceskestredohori.info/mista/misto/kostomlaty]Půdorys hradu na webu o Českém středohoří[/url]

Kategorie:Zříceniny hradů v okrese Teplice Kategorie:Hrady v Českém středohoří Kategorie:Hrady bergfritového typu Kategorie:Hrady založené ve 14. +more století Kategorie:Kulturní památky v okrese Teplice Kategorie:Kostomlatské panství Kategorie:Kostomlaty pod Milešovkou.