Zámecká kaple Morzinů

Zámecká kaple Morzinů ve Vrchlabí je kaple s hrobkou někdejších majitelů nedalekého zámku rodu Černínů-Morzinů, která se nachází ve Vrchlabí za městským parkem. Původně byla zasvěcena svatému Jakubovi. Od roku 1947 slouží jako modlitebna sboru věřících Československé církve husitské. Kaple je od roku 2006 chráněnou kulturní památkou České republiky

Historie

Výstavba zámecké kaple na návrší nad západní stranou parku probíhala v letech 1887-1891 téměř současně se stavbou nového kostela sv. Vavřince na náměstí ve Vrchlabí.

Kapli nechala vystavět Aloisie Černínová, rozená Morzinová, podle návrhu smíchovského architekta Štěpána (Stephana) Tragla v čistém novogotickém slohu. Stavební práce na kapli s hrobkou pod ní byly svěřeny vrchlabským firmám, které budovaly i tamní kostel. +more Zednické práce převzal vrchlabský podnikatel Edmund Zirm a kamenné Eduard Wlačih.

asi kus textu chybí. +more duchovních, dne 20. října 1891 královéhradecký biskup Josef Jan Hais. Kaple byla zasvěcena svatému Jakubovi a oltář Panně Marii Bolestné oplakávající mrtvé tělo Kristovo pod křížem. Bylo to již v době, kdy v prostoru hrobky pod oltářem odpočívaly pozůstatky hraběte Heřmana z Černínu, manžela Aloisie, které sem byly uloženy 7. srpna téhož roku. Poslední vlastník panství hrabě Jaromír Černín prodal vrchlabský zámek nacistickým úřadům Protektorátu Čechy a Morava, které v něm zřídily okresní úřad - „Landrát“. Po obnovení československé státnosti zámek podlehl, co by německý majetek, konfiskaci podle jednoho z dekretů prezidenta Edvarda Beneše. Mezi vyvlastněnými nemovitostmi byla i kaple Morzinů spolu s hrobkou.

Po vysídlení obyvatel německé národnosti z československého pohraničí noví čeští osídlenci ve Vrchlabí založili náboženskou obec Československou církev, s později přijatým názvem husitskou (ČSCH). Její diecézní rada roku 1947 požádala Okresní národní výbor ve Vrchlabí, aby ji přidělil kapli jako bohoslužebný stánek. +more Poté ČSCH kapli s hrobkou a pozemkem od Ministerstva zemědělství koupila, cena nemovitosti byla 58 115 tehdejších Kčs. Později byl pozemek církvi zabaven a teprve po roce 1989 opět vrácen.

Popis

Exteriér

Zámecká kaple Morzinů se nachází západně od vrchlabského zámeckého parku pod zahrádkářskou kolonií. Od parku vede ke kapli dřevěný visutý most, který je v současné době uzavřený.

Kaple je situována na vyvýšené kamenné terase se dvěma přístupovými rameny schodišť po stranách. Terasa vyrovnává kopcovitý terén, na kterém je kaple vystavěna na obdélném půdorysu s polygonálně uzavřeným presbytářem na západní straně. +more Mezi rameny schodišť je pod terasou s kaplí vchod do hrobky.

Vstup do kaple od východní strany je profilovaným portálem, ve vrcholu zakončeným lomeným obloukem. Na přímém překladu s koutovými konzolkami je v tympanonu umístěn kamenný reliéfní erb vytvořený spojením erbu černínsko-morzinské větve, obou původních rodových znaků.

Ostění je zdobeno polosloupy a dvěma hranolovými sloupky zakončenými fiálami. V nadpraží je trojúhelný štít s kvadrilobem, který je zdoben po obvodu kraby. +more Nad vstupním portálem je kruhová rozeta.

Trojúhelný štít se dvěma sdruženými okny v patře vrcholí hranolovou věžičkou zakončenou osmibokým jehlancem s makovicí a latinským křížkem.

Boky kaple po evangelní a epištolní straně, s úzkými okny zdobenými vitrážovými výplněmi s vegetativními motivy, jsou zakončeny lomeným obloukem, který je zdoben kružbou čtyřlistu.

Mezi okny jsou uplatněny rytmizovaně odstupněné opěráky se stříškami a štítky. Krov sedlové střechy s bedněním a s odvětrávacími oplechovanými vikýři má pokládku eternitovými šablonami.

Interiér

Vstup do interiéru kaple umožňují dvoukřídlé dřevěné dveře se štítkem, klikou a závěsy s povrchovým zdobným kovovým ostěním. Nad vchodem je vystavěn kůr s varhany a interiér osvětlují okna s velmi decentní vitráží.

V interiéru se nachází novogotický oltář s pietou, dále náhrobky z opuky hrabat Vojtěcha Czernina z Chudenic (1745-1816) a jeho manželky Josefy, rozené Thunové († 1810). V rozích kaple jsou zahalené karyatidy.

Kaple je sklenuta křížovou klenbou. Podkruchtí je segmentové s klenebními žebry, zdobené novogotickou ornamentikou, dřevěné zábradlí kruchty nese kvadrilobní kazety.

Presbytář je od lodi oddělen triumfálním lomeným obloukem, klenební žebra ve vrcholu se svorníky, pravé křížové klenby na profilovaných žebrech. Po obvodu stavby jsou svazkové jednoduché přípory se soklem, patkou, prstencem a listovou hlavicí s krycí deskou.

Podlaha je složena ze skládaného teraca s geometrickými motivy. Dveře do hrobky chráněné dvoukřídlou mříží jsou dřevěné, zdobené kazetami. +more Předsíň hrobky má plochý strop bez výzdoby, po pravé straně kamenné zdi je pouze vytažena deska s textem o průběhu stavby kaple.

Samotná hrobka je shodná s půdorysem stavby kaple, její prostor je křížově sklenut s dvěma řadami sloupů s entazí, jejichž hlavice jsou zdobeny rostlinnými motivy. Klenební pole jsou oddělena klenebními plochými žebry s obvodovou mírnou profilací.

Mobiliář kaple

Oltář

Novogotická oltářní architektura s hranolovitou dřevěnou mensou a nárožními polosloupky je zdobená kazetami, uprostřed s latinským křížem. Plochá deska menzy nese obdélné retabulum dělené do tří částí, když jeho prostřední část je mírně předstupující a zvýšená a po stranách má fiály s kraby. +more Na podnožní desce uprostřed retabula je umístěno sousoší Piety, která je v životní velikosti a na jejím pozadí je prostý latinský kříž. Retabulum má tři reliéfy, uprostřed reliéf Ukřižování, po stranách reliéfy Narození a Nanebevstoupení. Leštěné dřevo retabula je ohraničeno zlatými lineárními pásky. Dřevořezby oltáře patrně pocházejí z dílny c. k. dvorního řezbáře J. Steinera z Meranu v Tyrolích (stejně jako řezby v děkanském kostele sv. Vavřince) a jejich vznik lze zařadit do roku 1890. (č. j. :865/2006).

Křtitelnice

Novogotická křtitelnice má polygonální odstupňovaný sokl, hranolový dřík a osmibokou mísou. Je zhotovena z bílého mramoru o celkové výšce 100 cm a její vznik lze datovat na počátek 20. +more století.

Lavice

Kaple má dvě řady lavic v celkovém počtu 8 ks, které stojí na průběžném hranolovém soklu s palubovou podlahou. Mají segmentované bočnice s vpadlými zrcadly se zakončením zavíjenými volutami. +more Lavice byly zhotoveny v roce 1890 z hnědého mořeného dřeva.

Varhany

Nástroj s hranolovým postamentem má 5 polí s cínovými píšťalami a jeho boční pole jsou zakončena trojúhelnými štíty s fiálami a kraby. Prostřední pole má konkávní římsu.

Mobiliář hrobky

Mobiliář hrobky je prostý s několika katafalky. Ty nejsou v nejlepším stavu jako i samotná krypta. +more Její prostor čistého novogotického trojlodí však stále působí velkoryse a důstojně. Ve zprávě o činnosti sboru ČSCH otištěné roku 1976 je mimo jiné také uvedeno: „několik rakví, které už byly vadné, bylo v roce 1950 z důvodů hygienických vyzvednuto a pietně pohřbeno v opuštěné hrobce na místním hřbitově“.

Seznam pohřbených

V hrobce bylo pohřbeno šest osob. Po dokončení výstavby kaple byl v hrobce jako první pochován hrabě Heřman Czernin († 1892). +more Další příslušníci rodu následovali až ve 20. století. V chronologickém pořadí to byla hraběnka Emma (v roce 1905), dále zakladatelka kaple Aloisie, rozená Morzinová (v roce 1907), Aloisiin syn a dědic Rudolf († 1927), po pouhém půl roce nástupnictví na vrchlabské panství jeho syn Rudolf († 1928). Jako poslední zde v roce 1929 nalezl místo posledního odpočinku vnuk Rudolfa a Emmy hrabě Egon.

Chronologicky podle data úmrtí

V tabulce jsou uvedeny základní informace o pohřbených. Fialově jsou vyznačeni příslušníci rodu Czerninů, žlutě jsou vyznačeny manželky přivdané do rodiny, pokud zde byly pohřbeny. +more Přestože jsou předkové Czerninů připomínáni už ve 12. století, zde jsou generace počítány až od Humprechta Czernina (1447 - po 1499). U manželek je generace v závorce a týká se generace manžela. Děti jsou vypsány v poznámce u matky, avšak pokud byla matka pohřbena jinde, jsou děti uvedeny v poznámce u otce.