Cesko.wiki Zástupná válka
Author
Albert FloresZástupná válka je termín používaný v mezinárodním právu a politologii pro konflikty, které jsou vedene mezi dvěma či více zeměmi, ale skutečný boj se odehrává ve třetích zemích nebo na území třetích stran, které jsou s hlavními aktéry konfliktu spojeny. Tyto konflikty často vznikají kvůli politickým, ekonomickým nebo teritoriálním zájmům a jsou někdy financovány, podporovány nebo organizovány vnějšími mocnostmi. Zástupné války mohou mít velký dopad na třetí země, které jsou v nich zapojeny, a mohou způsobit destabilizaci regionu a vážné porušování lidských práv.
Zástupná válka nebo válka v zastoupení je válka, ve které na ní nepřímo zúčastněné strany - státy - používají jiných stran, místo aby se střetly v přímém konfliktu.
Přeneseně je i tento pojem používán - mimo pojmu zástupný konflikt - v psychologii, sociologii a politice pro snahu osob nebo skupin prosadit názor nebo zájem nepřímo, v jiných okolnostech a souvislostech než kam by takové prosazování patřilo. Dále označují tyto pojmy i nasazení jiných ve vlastním zájmu, pokud možno tak, aby byli přesvědčení, že hájí zájmy své (viz též manipulace, populismus).
Minulé století
Španělská občanská válka byla i slavnou zástupnou válkou a jedním z konfliktů vedoucích k pokračování první světové války druhou. V tomto konfliktu se nepřímo, ale intenzívně, střetly také Itálie, Německo a SSSR.
V novějších dějinách byly zástupné války běžné a časté za tzv. studené války, kdy proti sobě stály dva bloky vysoce ozbrojených atomových mocností - SSSR a USA. +more Obavy z eskalace případných přímých ozbrojených konfliktů až do nukleární války s katastrofálními důsledky - viz též MAD Mutual assured destruction, „Vzájemně zaručené zničení“ - vedly k podpoře jakéhokoliv vhodného konfliktu jiných stran. Tak se tyto mocnosti silně angažovaly ve válkách v Angole, Koreji, Vietnamu, Afghánistánu a dalších. Také sem řadíme severoamerickou CIA financované kampaně jihoamerických pravicových diktatur (viz operace Condor) proti opozičním představitelům a za odstranění sovětského vlivu v oblasti.
Dnes
Novějším takovým konfliktem je například II. konžská válka, při které vlády Demokratické republiky Kongo, Ugandy a Rwandy používaly, a i nadále používají, nejrůznějších ozbrojených skupin (z hlediska mezinárodního válečného práva tzv. +more neregulérních).
Další takovou válkou je Válka na východní Ukrajině, kde na jedné straně Ukrajina, podporovaná USA, EU, NATO a ozbrojenými dobrovolníky bojuje proti donbaským povstalcům, kterým pomáhá Rusko. Této válce předcházela série občanských protestů zvaných Euromajdan, jež vedly k sesazení ukrajinského prezidenta Viktora Janukovyče. +more Současně s jejími počátky proběhla anexe Krymu Ruskou federací. Kyjev stále považuje Krym za své území. 24. února 2022 Rusko zahájilo rozsáhlý vojenský útok na Ukrajinu.
Terorismus
Zatímco mocnosti, nebo jiné silnější strany konfliktů, používají především vlády států v zástupných konfliktech, nevyhýbají se ani podpoře teroristických a podobných skupin, ve válečné hierarchii nejslabších. Často je předkládán argument, že je tím možné účinně ohrozit nepřítele, aniž by byla vyvolána rozsáhlejší válka.
I pro slabší státy je podpora takových skupin vítanou a účinnou strategií. Například Írán podporuje Hizballáh proti společnému nepříteli Izraeli. +more Nebo Pákistán podporuje různé protiindické skupiny v Kašmíru, pokud zrovna sám neválčí s Indií.
Ve stínu větších konfliktů zpravidla probíhají zástupné konflikty menší. Například během Íránsko-irácké války obě strany ozbrojovaly a podporovaly skupiny v První libanonské válce a podporovaly násilné pokračování konfliktu.
Samozřejmě, že ozbrojené skupiny mají také své zájmy, které vůbec nemusejí být v zájmu stran, které je podporují. Tak například podpora USA skupin bojujících proti sovětské invazi v Afganistanu vedla k jejich posílení a umožnila jim nebo jejich následníkům účinně se obrátit proti USA.