Záříčí

Technology
12 hours ago
8
4
2
Avatar
Author
Albert Flores

Záříčí je obec v okrese Kroměříž ve Zlínském kraji, 10 km severně od Kroměříže. Žije zde obyvatel.

...
...
...
...
...
...
+more images (3)

Název obce

Název obce vychází z její polohy. Záříčí, tedy za řekami. +more Jeho podoba se v průběhu staletí měnila, alespoň o tom svědčí zápisy názvu obce v historických pramenech. ZARSIECZ (1261), ZARZYCZICZYE (1406), ZARZIECZIE (1512), ZARZIECZIJ (1525), ZARŽICZY (1615), ZARŽICZ (1718), ZAHRITZ (1872), ZAŘIČÍ (1872), ZÁŘÍČÍ (1893).

V běžné mluvě se výslovnost názvu obce zkracuje do podoby „Zářičí“ a též označení občana obce „zářičák“.

Historie

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1261, není známo zda celou nebo jen část vsi daroval zakladatel kláštera ve Vizovicích Smil ze Střílek nově založenému cisterciáckému klášteru u Vizovic. Záříčí bylo připojeno k biskupským statkům roku 1614. +more Po třicetileté válce byl polovina obce pustá, další pohroma přišla roku 1867, kdy obec vyhořela a musela být postupně dostavována. Dotkly se jí také povodně roku 1997.

Povodně

Z obecních kronik je patrné, že povodně provázeli Záříčí v průběhu celých staletí. Tento fakt je dán nejen jejich polohou poblíž řek, ale též rovinatostí okolní krajiny, která při rozlití vody neumožní rychlé odtečení pryč. +more Povodně s sebou přinášely skázu nejenom zaplavením příbytků, ale mnohdy hlavně zničením úrody, která je v této zemědělské oblasti nezbytná pro přežití. Povodně byly problémem nejen samotné obce Záříčí, ale i mnoha okolních. Výsledkem byla výstavba hrází v okolí místy výšky až 2,5 m. Kdysi za veliké povodně, když voda vytékala až do obce a ohrožovala i příbytky, prokopali Zářičtí proti vůli velkostatku hráze Hejtmana, spouštěného to rybníku mezi Chropyní a Záříčím, načež voda rychle vytekla a zaplavila všecky pozemky směrem k Chropyni a také Chropyň samu až ke kostelu. Dle pověsti byli všichni, kteří hráze prokopali, přimknuti panským areštem na zámku kroměřížském.

Poslední velká povodeň uváděná ve starých kronikách se udála v roce 1894. To platilo až do roku 1997, kdy přišla prozatím poslední a zároveň největší povodeň 20. +more století. Tato povodeň zaplavením poškodila 109 domů a k demolici jich odsoudila 18. Výška hladiny vody v nejnižším místě obce, u čerpací stanice, tehdy činila 2,2 m. Celkově napáchala v obci škody ve výši přibližně 26 milionů Kč.

Urbanismus

Záříčí bývalo typickou hanáckou dědinou, původně vystavěnou v jediné široké ulici, s návsí se zvonicí uprostřed a s hradbou stodol v humnech. Nejstarší skupina domů však nebyla na návsi, ale u staré kovárny č. +more 65. Jednotlivé grunty podél hlavní ulice na sebe řadově navazují a jejich vnitřní uspořádání je prakticky totožné, jak lze dovodit z map stabilního katastru. Obytná část domů směrem do ulice je jednopodlažní s užitkovou a skladovací půdou. Na uliční fasádě každého takového objektu nesmí chybět vrata, kterými se nejčastěji přes průjezd dostaneme na dvůr. Směrem do dvora k obytné budově přiléhají hospodářská stavení s chlévy pro domácí chov zvířectva. Na dvoře v blízkosti chlévů nesmí chybět hnojiště. Na dvorní část navazuje zahrada, která je za humny zakončena průjezdnou stodolou.

Obyvatelstvo

Struktura

Vývoj počtu obyvatel za celou obec i za jeho jednotlivé části uvádí tabulka níže, ve které se zobrazuje i příslušnost jednotlivých částí k obci či následné odtržení.

text-align: center;" colspan="2" | Místní části18691880189019001910192119301950196119701980199120012011
Počet obyvatelčást Záříčí539718792761801861883812886863781660742746
Počet domůčást Záříčí69116126131135137172199210216212238254257

Obecní samospráva

Budova obecního úřadu Obecní zastupitelstvo má 11 členů zvolených z kandidátů tří politických uskupení. +more Pracovníky obecního úřadu jsou starosta obce, místostarosta a účetní obce.

Znak obce a prapor

Rozhodnutí o udělení obci znaku a praporu bylo vydáno předsedou Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky 14. 2. +more 2001. Znakem obce Záříčí je v modrém poli zlatá ryba obtáčející stříbrný mlýnský kámen s červenou kypřicí. Praporem obce je modrý list uprostřed se žlutou rybou obtáčející bílý mlýnský kámen s červenou kypřicí. Poměr šířky k délce listu je 2:3.

Technická infrastruktura

Záříčí nemá vlastní čistírnu odpadních vod a splašky jsou odváděny do ČOV v sousední Chropyni. Vzhledem k rovinatosti a minimálním spádům potrubí je na stokové síti před napojením směrem do Chropyně umístěna čerpací stanice vybudovaná v letech 1989-1990. +more Vodovod byl vybudován v roce 1998.

Obec byla připojena k elektrické síti rozhodnutím zastupitelstva ze dne 10. 7. +more 1920. Elektrifikovány byly nejprve veřejné budovy a od roku 1921 první domácnosti. V roce 1993 byla síť elektrorozvodů rekonstruována a podstatná část nadzemního vedení byla svedena pod zem. Telefonní připojení zřízeno v obci 22. 5. 1938. Zvukotěsná budka byla nainstalována v hostinci pana Oldřicha Rozsypala čp. 74. Plynovod byl vybudován v roce 2000.

Doprava

Obcí prochází silnice III. třídy vedoucí na jih do Chropyně a na sever do Troubek, resp. do Vlkoše.

Autobusová doprava

První autobusové spojení ze Záříčí do Kroměříže bylo zahájeno 1. 4. +more 1930, provozované panem Kolaříkem z Kroměříže. Pravidelné spojení provozované ČSAD Kroměříž je od roku 1949. V obci se v současné době nachází tři autobusové zastávky: * Záříčí, Obecní Úřad * Záříčí, u mostu * Záříčí Plučisko Poslední dvě jmenované jsou dostupné pouze vybranými spoji.

Spolky

V Záříčí dříve působila celá řada spolků a zájmových organizací z nichž velká část zanikla. V roce 1911 to byli hasiči (od roku 1893), čtenářský spolek (od roku 1892), Reiffeisenova záložna (od roku 1900), sdružení venkovské omladiny, spolek parní mlátičky a spolek benzinové mlátičky. +more> Dále to byl Sokol (od roku 1921), Český svaz chovatelů (od roku 1938), Myslivecké sdružení (o jejichž působení je zmínka v souvislosti s rokem 1890), Rybářský spolek (od roku 1934), Výbor žen, svaz žen (od roku 1949), Svaz české mládeže - SČM, později Český svaz mládeže - ČSM a nakonec Socialistický svaz mládeže - SSM (od roku 1945), pionýrská organizace (od roku 1951), skauti (od roku 1945). V současné době jsou v obci aktivní tyto spolky: * Myslivecké sdružení * Sportovní klub Haná * SDH Záříčí * Fotbalový klub.

Škola

Budova školy Původně chodili děti do chropyňské školy. +more Roku 1870 byla vystavěna škola vlastní, dostavěná na podzim roku 1871. Následujícího roku byla otevřena jednotřídka, v níž byla 4. 1. 1872 zahájena výuka. Prvním učitelem byl ze tří uchazečů vybrán Antonín Libosvárský. V té době bylo v Záříčí 102 školou povinných dětí ve věku od 6 do 14 let. V roce 1882 byla škola přístavbou rozšířena na dvojtřídní. Začátkem nového století již ale škola kapacitně nestačila a její rozšíření nebylo technicky proveditelné. Proto byla roku 1910 postavena škola nová a stará sloužila už jen jako učitelský byt. Pro školní rok 1910/11 bylo k docházce zapsáno 167 žáků a škola se stala řádnou trojtřídkou.

V průběhu první světové války docházelo ke slučování tříd a to i vlivem odvedení dvou učitelů. Po válce se však postupně došlo k obnovení předválečného stavu. +more Ve školním roce 1921/22 se škola rozšířením o další třídu stala fakticky čtyřtřídní, což se stalo od školního roku 1925/26 definitivní. V průběhu druhé světové války došlo v roce 1941 pro nedostatek žáků ke změně školy na trojtřídku. Další redukce učitelského sboru v posledních letech války vedly k dalšímu omezování výuky až od 22. 1. 1945 bylo vyučování ukončeno a žáci si do školy docházeli jen dvakrát týdně pro úkoly. V době války byla k 1. 11. 1940 otevřena v rámci školy škola mateřská, která měla v prvním roce 34 dětí.

Po válce byla výuka na škole obnovena. Pro školní rok 1949/50 byla škola v důsledku neustálého úbytku žáků změněna z trojtřídky na dvoutřídní. +more Národní škola v Záříčí byla v 50. letech hodnocena jako jedna z nejlepších malotřídek v kroměřížském okrese. Kolísání počtu žáků vedlo opět k postupnému rozšíření školy na trojtřídku v roce 1958 a čtyřtřídku ve školním roce 1967/68. V letech 1972 až 1973 byla na etapy provedena generální oprava vnitřního zařízení školy a vybudována školní jídelna. Od školního roku 1975/76 se škola stala vlivem nízkého počtu žáků opět trojtřídkou, kdy byl 5. postupový ročník převeden do školy v Chropyni. Školní rok 1976/77 se stal posledním rokem ve stopětileté historii základní školy v obci a budova od té doby slouží provozu mateřské školy.

Pamětihodnosti a křesťanské symboly

+morejpg|náhled'>Kaple sv. Floriána na návsi * Kaple svatého Floriána - Kaple svatého Floriána byla postavena na místě bývalé dřevěné zvonice v roce 1854. Z příspěvku dárkyně byla v roce 1878 postavena věž. V roce 1997 byla kaple poničena povodněmi a po opravě, při které došlo k okopání omítek podmáčeného zdiva, výměně podlah, oltáře, oken i dveří, znovu vysvěcena v roce 1998 P. Františkem Beníčkem. V kapli se konají pouze pobožnosti, příležitostné bohoslužby se slouží zpravidla na návsi za kaplí. * Socha svatého Františka u hřbitova - Sochu věnovali v roce 1890 manželé Ignác a Františka Rozsypalovi, kteří ještě složili jako nadaci 20 zlatých, z jejichž úroku měla být prováděna údržba sochy a původně stála u domu Kratochvílových. Z důvodu ohrožení zvýšenou frekvencí dopravy rozhodl roku 1979 místní národní výbor o přemístění sochy na bezpečnější místo do parčíku před hřbitov. Socha byla zrekonstruována kameníkem panem Vilémem Snášelem z Chropyně. * Kříž na hřbitově - Dal manželů Josefa a Marie Rozsypalových z čp. 12. Byl posvěcen při příležitosti svěcení hřbitova 14. 8. 1938. Do základů kříže byla vložena láhev s mincemi tehdejší doby a písemná zpráva. * Kříž u domu Jáškových - Stával u domu čp. 168 od roku 1912. Věnovali jej Josef, Marie a Anežka Florovi. Kříž stál vedle státní silnice, ale při úpravě vozovky se již dotýkal jejího okraje. V roce 1954 do kříže narazil uvolněný přívěs okolo projíždějícího traktoru. Rozbitý kříž tím zachránil od škody dům paní Marie Jáškové. Kříž byl časem opraven, ale pro jeho bezpečnost byl z rozhodnutí místního národního výboru převezen v roce 1978 na hřbitov. * Kříž za humny - Stál od roku 1746. Je to nejstarší obecní památka. Byl postaven při cestě, která vedla za drahovskými domky. Kvůli posunutí cesty v roce 1925 musel být kříž přemístěn na nový pozemek, který daroval pan Josef Večerka, rolník z čp. 28. V roce 1979 byl spolu s ostatními církevními symboly přemístěn do parku před hřbitovem. * Pomník padlým - Postaven 1. 9. 1928 na návsi pod lípou nákladem 16 tisíc Kčs jako projev díků a úcty všem, kterým nebylo dopřáno vrátit se domů z první světové války. V době druhé světové války musel být pomník odstraněn. Byl rozebrán a jeho části byly uloženy do kolny domu čp. 29. Po osvobození v roce 1945 byl pomník znovu postaven s doplněním obětí druhé války.

Soubor:Záříčí-socha_sv. _Františka. +morejpg|Socha sv. Františka u hřbitova Soubor:Záříčí-kříž_na_hřbitově. jpg|Kříž na hřbitově Soubor:Záříčí-kříž_na_hřbitově_od_domu_Jáškových. jpg|Kříž u domu Jáškových přesunutý na hřbitov Soubor:Záříčí-kříž u hřbitova. jpg|Kříž za humny přesunutý do parku před hřbitovem Soubor:Záříčí-pomník_padlým. jpg|Pomník padlým ve světových válkách.

Farnost

Farou náleží osada od roku 1727 do Chropyně, před tím byla přifařena do Břestu. Stav věřících k 26. +more 3. 2011:

KategoriePočet obyvatel
Počet obyvatel celkem746
Bez náboženské víry220
Věřící - hlásící se k církvi, náboženské společnosti125
Církev československá husitská2
Církev římskokatolická110
Věřící - nehlásící se k žádné církvi ani náboženské společnosti52
Neuvedeno349
.

Hřbitov

Do roku 1933 neměla obec vlastní hřbitov, veškeré pohřby se prováděly v Chropyni. Na základě chropyňské pohledávky, že od roku 1917 nemá obec Záříčí zaplacen poplatek 50 tisíc Kč a následného sporu, obec rozhodla o postavení vlastního hřbitova. +more Hřbitov byl dokončen 14. 8. 1938 a posvěcen konsistorním radou a chropyňským farářem P. Janem Vévodou. Na jaře roku 1939 byla na hřbitov převezena značná část ostatků z Chropyně. V roce 1958 byl hřbitov zaplněn a rozšířen k severní straně.

Přírodní podmínky

Geomorfologie

Záříčí se nachází v oblasti Hornomoravského úvalu. To předurčuje složení podloží jako nezpevněný sediment (převážně písčitý a štěrkovitý). +more Zdejší terén je rovinatý s průměrnou nadmořskou výškou 196 m n. m. Radonový index geologického podloží je 1, tedy nízký.

Reference

5 min read
Share this post:
Like it 8

Leave a Comment

Please, enter your name.
Please, provide a valid email address.
Please, enter your comment.
Enjoy this post? Join Cesko.wiki
Don’t forget to share it
Top