Cesko.wiki Antifeminismus
Author
Albert FloresAntifeminismus je hnutí nebo postoj, který se staví proti feminismu a jeho cílům. Tento postoj prosazuje tradiční genderové role a odmítá rovnost mezi pohlavími. Antifeminismus vychází z přesvědčení, že feminismus ohrožuje společnost tím, že bojuje proti přirozenému řádu a narovnává rozdíly mezi pohlavími. V české Wikipedii se článek "Antifeminismus" věnuje podrobnému popisu antifeministického hnutí v České republice. Text vysvětluje různé podoby antifeminismu, ať už ve formě politických stran, aktivistických skupin nebo jednotlivců. Popsány jsou také argumenty a protiargumenty antifeministů, diskutující o různých tématech jako je feminismus ve veřejném prostoru, rodinná politika, právo na potrat nebo genderová rovnost. Článek se také soustředí na vliv antifeministického hnutí na společnost a politiku v České republice. Zmiňuje, že antifeminismus může být spojen s dalšími kontroverzními názory, jako je nacionalismus, xenofobie nebo konzervatismus. Vysvětluje, že antifeministická retorika se objevuje v politických debatách, zákonodárném procesu a mediálním prostoru. Celkově článek nabízí přehled antifeminismu v českém kontextu, včetně jeho historie, aktérů a ideologií. Zároveň se snaží zachovat vyvážený a objektivní přístup, zahrnující různé názory a interpretace tohoto jevu.
Dodatku o rovnoprávnosti (Equal Rights Amendment - ERA) ve floridském senátu (1979). Antifeminismus je široce definován jako opozice proti některým nebo všem formám feminismu. Jako antifeminismus lze označit buď teoretické odmítnutí potřeby zrovnoprávnit ženy ve společnosti a politice, nebo odpor vůči organizovaným hnutím, která takové zrovnoprávnění prosazují, nebo vůči konkrétním politickým krokům, která tato hnutí prosazují.
Antifeministé jsou stoupenci antifeminismu. Vyznačují se myšlenkami nebo chováním odrážejícím nedůvěru v ekonomickou, politickou a sociální rovnost pohlaví. +more Antifeministé mohou být muži i ženy.
Pojmenování
Francouzská aktivistka za práva žen Hubertine Auclert použila v roce 1882 poprvé pojem féminisme, aby popsala svůj politický postoj. Pojem se rychle rozšířil především na mezinárodních konferencích a kongresech žen. +more V Německu ale našel jen málo využití v politických aktivitách žen, neboť krátce po francouzsko-německé válce v letech 1870-71 se chtěli Němci od svých francouzských sousedů jazykově vymezit. Zároveň to byl pravděpodobně důvod, proč se tento pojem v průběhu času přece jen prosadil. Odpůrci ženského hnutí shazovali snahy žen o emancipaci a prohlašovali feminismus za něco negativního. V reakci na to byli tito odpůrci brzy označováni jako antifeministé.
Pojem vytvořila německá feministka Hedwig Dohmová v knize Antifeministé (Die Antifeministen, 1902) podle vzoru tehdy již existujícího pojmu antisemitismus. Dílo Antifeministé se skládá v zásadě ze sbírky článků, které již publikovala v různých časopisech. +more Práce je ideologicky kritickou analýzou různých typů antifeministů a jejich motivů.
Druhy antifeministů
Rovnocenný antifeminista: Osoba, která věří v rovnost mezi pohlavími, ale nevěří, že feministická filozofie sdílí tyto ideály. * Přirozený antifeminista: Osoba, která věří, že pohlaví jsou rozdělena do různých oblastí kompetencí, ať už Bohem, nebo od přírody, a že když osoba jednoho pohlaví vystoupí z role svého určeného pohlaví, vede to buď k neštěstí, nebo k negativní produktivitě. +more Vyznačuje se myšlenkami nebo chováním odrážejícím nedůvěru v ekonomickou, politickou a sociální rovnost pohlaví. * Misogynistický antifeminista: Ten, kdo věří, že ženy jsou podřadné a měly by být pod vedením nebo ve službě mužům.
Významní světoví představitelé
Ann Coulterová * Gertrud von Le Fort * Rush Limbaugh * Camille Pagliaová * Phyllis Schlaflyová
Antifeminismus v současném českém prostředí
Téma antifeminismu nebylo v minulosti v českém veřejném prostoru probíráno, přestože pro to existovaly předpoklady. V komunistickém Československu byla nerovnost pohlaví zakotvena přímo v zákonech, muži byli diskriminováni povinnou vojnou, pozdějším věkem odchodu do důchodu a všeobecně rozšířeným svěřováním dětí z rozvedených manželství do péče matek. +more V dnešní České republice jsou si již obě pohlaví teoreticky rovna, přetrvává však pověra o matce jako důležitějším rodiči pro dítě.
Proto se v poslední době rozvinula kritika českých feministek, které na jednu stranu volají po odstranění všech přetrvávajících forem diskriminace (např. požadavky na genderové kvóty v politických funkcích nebo v podnicích), na druhou stranu mlčí o narovnání rodových rozdílů při rozhodování o péči o děti rozvedených rodičů, případně proti rodičovské rovnosti aktivně vystupují. +more S kritikou feminismu vystupuje např. lidskoprávní sdružení K 213 nebo webový portál Střídavka. Kromě rodičovské nerovnosti jsou feminismu zazlívány destrukce současné společnosti a totalitářské tendence.
Ze současné české literatury se profiluje jako antifeministka např. spisovatelka Věra Nosková, část jejíž tvorby je věnována kritice nerovného postavení mužů a žen. +more Její knihy Chraňme muže a Příběhy mužů zaznamenaly dopady feminismu na muže a celou společnost, antiutopický román Rozkošný zákon pak paroduje feministickou totalitu.
Odkazy
Reference
Externí odkazy
https://www.databazeknih.cz/knihy/chranme-muze-42782 * https://www.databazeknih.cz/knihy/pribehy-muzu-135167 * https://www.databazeknih.cz/knihy/rozkosny-zakon-452054