Apoštolští Otcové

Apoštolští Otcové jsou církevní spisovatelé nejstarších dějin křesťanství.

V užším smyslu označuje ty rané církevní spisovatele, kteří znali anebo mohli znát apoštoly. Tento výčet zahrnuje tři spisovatele: * sv. +more Klement Římský († asi 101) * sv. Ignác z Antiochie († asi 106) * sv. Polykarp ze Smyrny († mezi 155 a 167).

V širším smyslu tento pojem zahrnuje církevní spisovatele konce 1. a první poloviny 2. století.

Vznik pojmu

Toto označení nalézáme již na konci 2. století, neboť sv. +more Irenej z Lyonu (140-202) hovoří o Polykarpovi jako o „apoštolském“. Do běžného patrologického slovníku však slovo proniklo teprve v 17. století. Učený laik Jean-Baptiste Cotelier roku 1672 vydal Díla svatých Otců, kteří žili v apoštolské době a 2. vydání tohoto díla nazval Apoštolští Otcové.

Seznam apoštolských Otců

Cotelier vydal spisy těchto pěti autorů: * sv. +more'>Klement Římský * sv. Ignác z Antiochie * sv. Polykarp ze Smyrny * sv. Barnabáš: vlastně Pseudo-Barnabáš, neboť autor listu zůstává neznámý * Hermas, autor Pastýře Hermova.

Záhy se k těmto autorům začali počítat další dva: * neznámý autor Listu Diognétovi * Papias z Hierapole

Objevy konce 19. +more století a začátku 20. století tento soupis rozšířily: * Didaché objevena 1883 * Ódy Šalomounovy objeveny 1905.

Vliv apoštolských Otců

Starověká křesťanská literatura nám dává poznat, že až do 4. +more století byla díla apoštolských Otců obecně známa, čtena a velmi ceněna. Ve 4. století však jejich význam začal upadat a to zvláště kvůli skutečnosti, že neměli význam pro „velkou teologii“, která v této době zažívala svůj zlatý věk. Během středověku byli pak apoštolští Otcové téměř zapomenuti.

Nová vlna zájmu o apoštolské Otce přišla s protestantskou reformací v 16. +more století, kdy se reformátoři při své snaze odštěpit od společenství s římskou církví tázali, jaká byla víra církve v prvních staletích a zda ji římská církev věrně zachovala.

Význam těchto autorů pro dnešní teologické a historické bádání spočívá v jejich časové (případně i lidské) blízkosti apoštolům coby učedníkům Ježíše Krista. Církev je považuje za nejstarší svědky tradice víry, která k těmto apoštolům sahá, a která podle jejího učení zůstává neporušená. +more Spisy těchto spisovatelů jsou tak svědectvím o životě křesťanů na přelomu 1. a 2. století.

Literatura

Spisy apoštolských Otců. Praha: Ústřední církevní nakladatelství, 1971. +more * Spisy apoštolských Otců. Varcl, L. ; Drápal, D. ; Sokol, J. [tr. , ed. ]. Praha: Ústřední církevní nakladatelství, 1986. * Spisy apoštolských Otců. 2. vyd. Varcl, L. ; Drápal, D. ; Sokol, J. [tr. , ed. ]. Praha: Kalich, 2004. . * PETERS, G. I padri della Chiesa. Vol. 1. 2. ed. Roma: Borla, 1984. . * QUASTEN, J. Patrology. Vol. 1. Allen, Texas: Christian Classics, 1997. .

Související články

Církevní otcové * Apoštol * Poapoštolská doba * Dějiny křesťanství

Externí odkazy

[url=http://patrologie.fatym.com]Spisy apoštolských Otců[/url]

Kategorie:Starověcí lidé Kategorie:Dějiny církve Kategorie:Křesťanští teologové Kategorie:Křesťanská teologie