Arménské náboženství

Technology

12 hours ago

Author

Malé Arménii, cca 200-100 př. n. l.

Arménské náboženství označuje soubor věrských představ a praktik Arménů do přijetí křesťanství během 4. století n. +more l, včetně takzvané arménské mytologie. Kromě domácích představ vycházejících z indoevropského dědictví na něj měla vliv také náboženství sousedních semitských národů, Urarťanů a především pak Peršanů, kteří Arménii ovládali od dob Achaimenovské říše a kteří v Arménii rozšířili zarathuštrismus.

Božstva

Arménský panteon v dochovaných zdrojích je reprezentován téměř výhradně jmény íránského původu, jedinou výjimkou je bohyně Astłik, a náboženství Arménců v nich se dá považovat za lokální formu zarathuštrimu, který však byl importovaným náboženstvím. Podle Strabóna Arménci uctívali stejná božstva jako Peršané a Médové, ve zvláštní úctě však měli Anáhitu, ctěnou ve městě Eriza. +more Podle legendisty Agathoangela bylo ctěno sedm hlavních božstev: Aramazd, Anahit, Tiur, Mihr, Baal-Šamin, Nane a Astłik. Jako osmé božstvo může být chápán oblíbený Vahagn, rival Baal-Šamin a Mihra. Ten také s nejmocnějším Aramazdem a nejoblíbenější Anahit tvořil jakousi triádu.

Nejvýznamnější božstva tak byla:

* Jméno Aramazd, které nosil hlavní arménský bůh, je nejspíše zkomoleným perským Auramazda. Od svého zarathuštrického protějšku se lišil méně významnou pozicí a byl otcem Anahit, Naneho a Mihra.

* Anahit, odvozená od íránské Anáhity, byla nejoblíbenějším božstvem širokých mas, jejíž kult snad navazoval na starší domácí bohyni.

* Tir či Tiur, písař Aramazdův a bůh planety Merkur, který měl chrám zvaný Erazamojn v Artašatu. Své jméno nejspíše získal od stejnojmeného perského boha, zatímco funkci od Nabua, mezpotámského boha planety Merkur a písaře bohů. +more Podle Mardirose Anakiana se však původně jednalo o hlavního boha Arménů, který své jméno i funkci zdědil po praindoevropském nebeském bohu *Djéusovi.

* Mihr, který nese středoperskou podobu jména Mithra, ztotožňovaný s řeckým Héliem a Héfaistem.

* Vahagn, jehož jméno snad vychází z avestánského Verethragna, byl spojován se sluncem a považován za drakobijce

K dalším božstvům pak patří:

* Ayg je rekonstruované jméno arménské bohyně úsvitu, o jejíž existenci se spekuluje na základě obřadu z turecké provincie Van a v arménské vesnici Artamet. Ten se nazývá ɛk‘ parɛw „vítání úsvitu“ a je provádeň ráno následující svatbě ženichem, nevěstou a dalšími účastníky jejími účastníky, někdy též knězem, kteří se shromáždí na střeše či jiném vyvýšeném místě a za doprovodu tance zpívají píseň zdravící vycházející slunce. +more V písni se také objevuje Vahɛ , což může být výraz pro slunce, boha Vahagna nebo pouhé citoslovce, a Astuacacin - Panna Marie. Lingvista Hrach Martirosyan odvozuje ɛk‘ ze staršího *ayg a to zase z praarménského *aw(h)jo. To pak vykládá z praindoevropského *h2(e)us(s)i, ustrnulého lokativu *haéusōs „Úsvita“, jména bohyně úsvitu. Ayg tak považuje bohyni úsvitu blízkou Astłik a íránské Anáhitě.