Cesko.wiki Bažantnice
Author
Albert FloresLitovelské Pomoraví Bažantnice (německy Fasangarten) je zařízení určené k umělému chovu bažantů. Může jít o ohraničený lesík nebo o malou voliéru pro bažanty. V současnosti je v Česku přibližně 200 bažantnic. První bažantnice se začínají na českém území objevovat v 11. století. Velký rozvoj chovu bažantů zde nastal v 13. a 14. století, kdy se začínají hromadně zakládat obory a bažantnice. Od té doby vzrůstal počet bažantnic až do 20. století. Na území mnoha bažantnic se dochovalo neporušené nebo jen málo porušené přírodní prostředí, a proto byly vyhlášeny za přírodní rezervace nebo přírodní památky. Minimální výměra je 100 ha, z toho min. 25 ha lesů a remízů. Musí mít vlastní přirozený zdroj vody, zřizují se do nadmořské výšky 700 m n. m., nejbližší vzdálenost od lidských sídel je 200 m.
Historie bažantnictví
Bažant, ze staroněmeckého fasant, fasan a z latinského phasanius, nazvaný podle své domoviny na řece Phasis (nyní Rioni) v Kolchidě, kde žil divoce, se začal chovat ve střední Evropě polodivoce v bažantnicích od 11. století. +more Jednu z prvních bažantnic podle francouzského dvora založil císař a král Karel IV. u Králového Dvora, roku 1579 byla založena nákladná bažantnice u Roudnice (obora bažantí dělána od kamene a ve třech skalách kamení k ní lámáno), roku 1565 Vilémem z Rožmberka bažantnice v Třeboni, další Matyášem Štampachem ze Štampachu (od 1. dubna 1585 držel panství Mšecké); na Moravě si olomoucký biskup Stanislav II. Pavlovský (1579-1598) nechal od zemského hejtmana Bohumíra ze Žerotína na Židlichovicích zaslat párek živých bažantů, jelikož se v biskupských oborách žádný nenalézal.
Značného rozšíření nabylo bažantnictví v 17. století, v Čechách jsou doloženy bažantnice v Boleslavi, Benátkách, Berouně, Častolovicích, Dymokurech, Horšovském Týně, Chrudimi, Chlumci, Jičíně, Jaroměři, Hradci Králové, Křinci, Kyšperku, Levonicích, Libešicích, Liběchovicích, Míkovicích, Náchodě, Nových Dvorech, Obořišti, Opočně, Pardubicích, Postoloprtech, Pyšelech, Praze, Ratajích, Smiřicích, Třeboni, Teplicích, Zvoleněvsi, Žampachu, Uhříněvsi. +more Bohuslav Balbín (Miscellanea historica regni Bohemiae) k tomu zaznamenal:.
Na panstvích přibývalo mnoho obor pro chov bažantů, zakládaly se ohrady k hnízdění bažantů (např. r. +more 1590 u Sudoměřic na panství Bechyňském) a bažantní komory (r. 1680 v oboře pod Kunětickou horou na Pardubicku). Za účelem honby bažantů se upravovaly veliké remízy; například v 18. století na Vinici (Weinberg) u Postoloprt, tři se nacházely nedaleko Levonic a jeden na Vršovické hoře. Největšího rozkvětu nabylo bažantnictví v druhé polovině 18. století. Roku 1845 se Čechách nacházelo 59 obor a 188 bažantnic. Na bažantnice či bažanty upomínají též jména pomístní: název Bažantnice nesla sušická obora, samota u Benešova na Budějovicku, myslivna u Sudoměřic, samota u Králového Dvora, myslivna u Třebíče, název Bažant měla samota u Kamenice n. L. , Bažanty ves u Sedlce, Bažantov ves u Tachova (od osobního jména Bažant). Jednou z proslavených bažantnic na Moravě byla bažantnice na panství Jemnice markýze Pallaviciniho, jejíž podobu zachytil hajný Jan Vrba (Bažantnice a jiné obrázky z přírody):.
Odkazy
Reference
Literatura
Související články
Bělohradská bažantnice * Hořiněveská bažantnice * Cholupická bažantnice * Kovačská bažantnice * Miletínská bažantnice * Bažantnice v Satalicích * Úlibická bažantnice * Vřešťovská bažantnice * Smečenská bažantnice