Benešov nad Černou

Benešov nad Černou (do roku 1948 Německý Benešov, německy Deutsch Beneschau) je obec na rozhraní Novohradských a Slepičích hor na říčce Černá (přítok Malše), v jihovýchodní části okresu Český Krumlov. Od okresního města je vzdálena 29 km. Nejbližšími městy jsou: Kaplice (11 km Z), Trhové Sviny (13 km S) a Nové Hrady (15 km V).

Historické jádro obce, která byla před polovinou 20. +more století městem, je od roku 1995 městskou památkovou zónou. Žije zde obyvatel.

Historie

Renesanční radnice Obec založil v polovině 13. +more století Beneš z Michalovic a podle zakladatele také nese městečko již od založení své jméno. Poprvé je zmiňováno v roce 1332 v souvislosti s rozšířením zdejší kaple sv. Jakuba Většího na kostel sv. Jakuba Většího nákladem Jindřicha z Velešína. V roce 1383 byl Benešov povýšen na městečko udělením městského práva města Mladé Boleslavi Janem III. z Michalovic. V roce 1387 odkoupili městečko i s okolím Rožmberkové a přičlenili ho k panství novohradskému.

V roce 1423 mu bylo Oldřichem z Rožmberka přiznáno mílové právo. +more Ve druhé polovině 16. století byl vystavěn nový pivovar (Jakubem Krčínem) a renesanční budova radnice (doložena roku 1553, přestavěna 1594). Za vlády rodu Švamberků získal právo vařit pivo a pořádat trhy. V červnu 1619 bylo městečko vypáleno uherským vojskem pod velením Dampierra.

Kolem roku 1770 byla založena Adrianem Battistou z Nizozemska železárna Gabriela, ve které roku 1851 Edwars Thomas zřídil první jihočeskou pudlovnu. Objekt hutě byl ve druhé polovině 19. +more století přestavěn na pilu. Později vznikly další podniky drobného průmyslu - knoflíkárna, sklárny, pily, hamry, hrnčířské dílny, atd. Začátkem 19. století pobýval na zdejším mlýně známý šumavský spisovatel Adalbert Stifter. V údolí Černé mu byl v roce 1936 vystavěn pomníček.

Po zrušení nevolnictví a vzniku okresů se stal Benešov od roku 1850 součástí okresu Nové Hrady, v roce 1868 okresu Kaplice. V roce 1881 byl Benešov povýšen na město a přejmenován jako „Německý Benešov“. +more V té době zde žilo 1 394 obyvatel, všichni německé národnosti. V roce 1885 byla otevřena nová německá škola.

Ve městě se narodil rakouský herec, básník a spisovatel Josef Gangl (1868-1916).

Vznik Československé republiky v roce 1918 němečtí občané Benešova příliš neuvítali - protesty proti jejímu vzniku musela řešit armáda. Do roku 1925 se počet českých obyvatel tehdejšího města zvýšil na cca 100, což tvořilo asi 6 %.

8. +more října 1938 se Benešov stal součástí Říše. Zdejší obyvatelé vítali nacisty s nadšením, s postupem války však opadlo. 11. května 1945 do Benešova dorazila Rudá armáda. S vysídlením většiny místních Němců se změnil i název a status města. Od roku 1946 bylo přejmenováno na dnešní Benešov nad Černou, a od roku 1950 se stalo jenom obcí.

Noví dosídlenci přicházeli do Benešova jak z okolních českých vesnic (Soběnov, Besednice), tak i z daleké ciziny - rumunští Češi a Slováci. V roce 1949 bylo založeno JZD, které ale obdělávání zdejší horské půdy příliš nezvládalo a postupem času družstvo hospodářsky zaostávalo. +more Proto bylo od roku 1961 začleněno pod Státní statek Malonty.

V souvislosti se změnami územní správy se obec od 11. +more července 1960 stala součástí okresu Český Krumlov. Od roku 1964 probíhaly rozsáhlé integrace okolních menších obcí. Další vlny proběhly v letech 1976 a 1981 (viz tabulka části obce). Největší rozlohy katastr obce dosahoval v letech 1981-1990, kdy byla jeho součástí také Pohorská Ves. Tehdy zabíral celkem 138 km² - území od Slepičích hor až k hranici Rakouska (cca 25x12 km).

Pamětihodnosti

Kostel sv. +more Jakuba Většího Barokní sousoší na náměstí * Kostel svatého Jakuba Většího - nejvýznamnější památka, dominanta obce. Původně gotický kostel barokně přestavěn v 17. století, naposledy rekonstruován počátkem 90. let 20. století. * Radnice na náměstí - renesanční budova z roku 1570 * Dům čp. 125 na náměstí - dům sousedící s radnicí. Původně dva gotické domy spojené v jeden. Vybudovány ve 14. stol. , v roce 1579 byla dokončena jejich renesanční přestavba. * Kašny na náměstí * Vodní mlýn - technická památka v údolí Černé * Fara * Morový sloup se sochou sv. Jana Nepomuckého na náměstí - vystavěno v roce 1726 v barokním slohu. Reliéfy sv. Dominika, Leonarda a Václava a sochy sv. Šebestiána, Floriána a Rocha.

Vývoj počtu obyvatel

Současnost

Pro období od roku 1990 je v obci charakteristický prudký nárůst počtu obyvatel nejen vlivem relativně vysoké porodnosti, ale zejména kvůli přílivu velmi vysokého množství zahraničních dělníků do firmy BENTEX vyrábějící potahy do aut a součástky pro elektrotechniku. Jedná se zejména o Ukrajince, Bulhary a Mongoly. +more Noví zaměstnanci byli trvale ubytováni např. v hotelu Černá na náměstí a v dalších prostorech. Někteří z nich se v Benešově usídlili natrvalo, založili zde rodiny a v některých případech si i postavili domy. Pomník spisovateli Adalbertu Stifterovi v údolí Černé Přestože byla v posledních letech opravena většina památek i domů, jsou dodnes některé objekty v nepříliš dobrém technickém stavu. V současnosti se plánuje rekonstrukce povrchu náměstí a autobusových zastávek. Obec je relativně často postižená povodněmi na říčce Černé - v letech 2002, 2005 a naposledy v září 2007.

Z hlediska služeb najdeme v Benešově základní a mateřskou školu, zdravotní středisko, služebnu Policie ČR, poštu, asi 3 restaurace, kavárnu, nákupní středisko Jednoty Kaplice a další řadu menších obchůdků. Jak již bylo zmíněno výše, ubytovací kapacity městečka nejsou zcela dostačující.

Přitom se Benešov nad Černou rozhodně řadí mezi obce, které mají turistům co nabídnout - nádhernou přírodu, malebnou polohu i krásné historické památky společně se sítí turistických značených tras i cyklostezek. Celkově vzato je Benešov nad Černou ideálním východiskem většiny cest do Novohradských hor. +more Od této myšlenky je odvozen také název zdejší naučné stezky „Brána Novohradských hor“, která měří 6 km a prochází všemi zajímavými místy obce a jejího okolí.

Statistické údaje

Boží muka v horní části obce (u bytovek)

Sčítání lidu, 2001

Počet obyvatel: 1 237 * Národnost: ** česká : 76,8 % ** slovenská : 12,5 % ** ukrajinská : 4,9 % ** německá : 1,5 % * Náboženské vyznání: věřící : 42,0 % , z toho: ** římskokatolická církev : 85,9 % ** pravoslavná církev : 3,1 % Řada historických domů s radnicí na náměstí. +more * Ekonomická aktivita: ekonomicky aktivní : 680 , z toho: ** nezaměstnaní: 6,32 % ** zaměstnaní v průmyslu: 51,5 % ** ve stavebnictví: 9,9 % ** v zemědělství: 6,2 % ** ve školství a zdravotnictví: 5,3 % ** v obchodu: 4,0 %.

Národnostní složení obyvatel obce se vlivem velkého množství cizinců zde pracujících v posledních 6 letech zřejmě poněkud pozměnilo. Přibylo větší množství Ukrajinek, dále také Bulharek a Mongolek, pracujících jako šičky v podniku BENTEX.

MVČR, 2007

Počet obyvatel : 1 619 , z toho: ** podíl mužů: 46,0 % ** podíl dětí do 15 let: 13,4 % * Průměrný věk: 38,1 let Podíl mužů je nízký zřejmě z důvodu, že většinu zahraničních zaměstnanců textilní firmy tvoří ženy.

Doprava

Říčka Černá u hutě Gabriela Jeden z panelů naučné stezky

Silnice

Obcí prochází silnice II/154 z Třeboně přes Nové Hrady do Kaplice. Na ni v obci navazují silnice III. +more třídy např. do Trhových Svinů a Pohorské Vsi.

Autobusy

Dřevěná zvonička v místní části Dluhoště * Kaplice - Benešov nad Černou - Pohorská Ves, Leopoldov (ČSAD Autobusy České Budějovice, prov. +more Kaplice) * Trhové Sviny - Benešov nad Černou - (Pohorská Ves) - Kaplice (ČSAD JIHOTRANS prov. T. Sviny) * Hranice - Nové Hrady - Benešov nad Černou (ČSAD JIHOTRANS prov. T. Sviny).

Části obce

Reference

Externí odkazy

[url=http://www.benesovnc.cz/]oficiální stránky města[/url]

Kategorie:Vesnice v okrese Český Krumlov Kategorie:Obce v okrese Český Krumlov Kategorie:Sídla v Novohradském podhůří Kategorie:Sídla v Novohradských horách Kategorie:Bývalá města v Česku Kategorie:Městské památkové zóny v Česku Kategorie:Český lev ve znaku