Berserk

Plíšek vendelské éry zobrazující tanečníka se zbraněmi doprovázeného bojovníkem, zřejmě berserkem Berserkové nebo také berserkerové bylo označení pro bojovníky evropského severu, kteří se vyznačovali svou zběsilostí v boji. Jejich název je odvozen buď přímo od slova berserkr - medvědí košile (oblékající se do medvědích kožešin), nebo od bare serk - bez košile (tj. bez brnění), nebo od slova björneserk - člověk ve zvířecí kůži, člověk zvířecí povahy.

Mýty a legendy

+more7|Šachové_figurky_z_ostrova_Lewis'>Šachová figurka z ostrova Lewis, zakusující se do vlastního štítu Účastník akce oživlé historie v Německu Traduje se o nich spousta mýtů. Berserkové údajně necítili bolest a ve svém stavu nekontrolovatelné zběsilosti byli imunní vůči ohni i kovu. Dle legendy bojoval v bitvě u Stamford Bridge přímo na onom mostě pouhopouhý jeden berserk a údajně porazil přes 40 Anglosasů, než jej nepřátelé dokázali přelstít a porazit. I mnozí z králů měli celé družiny berserků. V ságách se můžeme například dočíst, že Harald I. Krásnovlasý využíval berserky jako osobní strážce. Pracovali také jako nájemní zabijáci a žoldáci.

Berserkové uctívali hlavního severského boha Odina. Čekali také na Ragnarok (konec světa), kdy měli stát právě po boku boha Odina. +more Vědci se zabývali možným původem tohoto stavu zběsilosti, tzv. berserkergangem. Jednou z hypotéz, jak tohoto zuřivého stavu berserkové dosahovali, bylo užívání omamných látek před bitvou, např. muchomůrek, které v sobě obsahují alkaloid Muskarin a řadu jiných toxinů jako amanitin, muscimol nebo kyselina ibotenová. Tyto látky mohly způsobit ztrátu pocitu bolesti, ztrátu veškerých zábran, jakékoli rozvahy a další intoxikační příznaky způsobující zdánlivou neporazitelnost berserkerů. Rovněž mohly působit halucinace. Další z možností bylo nadměrné užívání alkoholu nebo hypnóza. V pramenech se objevují také zmínky o kousání do štítu (viz šachová figurka berserka z ostrova Lewis) a pěně, tvořící se berserkům okolo úst během boje. Příčinou takového chování mohla být některá z duševních poruch, či epilepsie.

Přenesený význam

+more7'>Runový kámen Vg 56 v Källby ve Västergötlandu s motivem představujícím patrně berserka Slovní spojení „stát se berserkem“ nebo „změnit se v berserka“ se v přeneseném významu používá pro označení bojového šílenství - amoku, záchvatu neovladatelné agresivní zuřivosti a fanatické nenávisti, ve kterém dotyčný bezhlavě útočí nepříčetným, bestiálním způsobem a je schopen absolutně všeho. Při tom ovšem ignoruje nebezpečí, nevnímá vlastní bolest ani zranění, nebere ohled ani na svůj život.

Tyto obraty mají svůj původ ve válce ve Vietnamu.

Hudební zpracování

V květnu 2019 vydala švédská death metalová skupina Amon Amarth své jedenácté studiové album s názvem Berserker. Na přebalu tohoto alba je znázorněn zřejmě onen obrovský berserker, jež bojoval na mostě v bitvě u Stamford Bridge. +more Součástí alba je píseň „Raven's Flight“, ke které vydala kapela také videoklip. V něm se vyskytuje hra s názvem Berserker a v této hře je znázorněn udatný boj obřího berserkera na mostě v bitvě u Stamford Bridge. Na tento klip navazuje videoklip ke skladbě „Crack the Sky“, ve kterém se bojovník z mostu najednou přemístí přímo na koncert kapely a zde bojuje s protivníky, které svou nezastavitelnou silou a zběsilostí porazí.

Odkazy

Reference

Literatura

Jitka Vlčková: Encyklopedie mytologie germánských a severských národů, Praha 2006

Externí odkazy

Kategorie:Bytosti severské mytologie Kategorie:Vikingové