Cesko.wiki Borovice Banksova
Author
Albert FloresBorovice Banksova je středně velký druh borovice, který se vyskytuje především v horách na Balkánském poloostrově. Je to velmi odolný strom, který dokáže přežít i v náročných podmínkách. Dorůstá výšky až 35 metrů a má charakteristický kuželovitý tvar. Jeho koruna je hustá a zvláště v mládí je strom velmi přitažlivý. Borovice Banksova má šedohnědou kůru a jehlice jsou dlouhé až 25 centimetrů. Strom je samčí i samičí, květy jsou zelené a pyl je šišticový. Plody jsou šišky, které dozrávají v průběhu dvou let. Tato borovice je oblíbená zejména díky svému estetickému vzhledu a odolnosti vůči různým škůdcům a poškozením. Je hojně využívána při výsadbách ve veřejných parcích a zahradách, ale také jako okrasný strom v soukromých zahradách. Borovice Banksova je také důležitá hospodářsky, neboť poskytuje dřevo vysoké kvality, které se využívá především pro stavebnictví, nábytkářství a výrobu dřevěných zábradlí. V současné době je tato borovice ohrožena ztrátou přirozeného prostředí kvůli nepřetržité těžbě a odlesňování v oblastech, kde se vyskytuje. Proto je zařazena na Červený seznam ohrožených druhů.
Synonyma
homotypická * Pinus divaricata Aiton, (Variety Pinus divaricata var. latifolia a Pinus divaricata var. +more hendersonii jsou vedeny jako synonyma Pinus contorta subsp. latifolia) * Pinus hudsonica Poir. * Pinus rupestris Michx. * Pinus sylvestris var. divaricata Aiton.
Vzhled
Menší strom, někdy keřovitého vzrůstu, dorůstající do 20 (25) m, kmen často křivolaký (podle původu), větve nepravidelné, řídce zachvojené, dva přesleny v jednom roce. Kůra vytváří tenkou, černošedou, šupinatou borku. +more Pupeny jsou smolnaté, 1 cm dlouhé, letorosty žlutavé, později se zbarvují do hněda. Jehlice po dvou ve svazečku, velmi krátké (obvykle 2-3 cm). Šišky přisedlé, po 2-3 v přeslenu, hladké, žlutohnědé, později šedavé. Některé šišky jsou serotinní (otevírají se např. při požáru), tzn. zůstávají zavřené na stromě i s klíčivými semeny více let.
Výskyt
Zaujímá celou Severní Ameriku od západního k východnímu pobřeží a tvoří zde rozsáhlé lesy. V Kanadě patří mezi nejrozšířenější borovice a zasahuje až k severnímu polárnímu kruhu.
V Česku se vyskytuje občas i v lesních porostech, kam byla ve větším měřítku pokusně vysazována na přelomu 19. a 20. +more století spolu s americkými druhy borovicí vejmutovkou a borovicí tuhou jako náhrada za naši borovici lesní, u které byly v té době pozorovány velké ztráty na sazenicích sypavkou. 240x240px.
Ekologie
Tento druh patří mezi pionýrské druhy, tzn. obsazuje holé plochy a bezlesí. +more V mládí (cca do 25 let) rychle roste, pak její růst zpomaluje a brzy začíná plodit. Vyskytuje se v monokulturách na chudých, písčitých a skalnatých stanovištích. Z borovic je nejodolnější proti zimě a nejskromnější v požadavcích na půdu a klima.
Využití
Tento druh se hodí jako pionýrská dřevina všude tam, kde jsou chudé písčité a skalnaté půdy s nedostatkem vláhy. Používá se pro pěstování v lignikulturách (porosty určené pro produkci biomasy s krátkým obmýtím). +more Pro její introdukci je třeba volit správný původ (vhodnou provenienci) - jako ostatně u většiny introdukovaných druhů. V poslední době bývá stále častěji používána pro zahradní a parkové výsadby, protože svým nepravidelným habitem vhodně kontrastuje s pravidelnými křivkami staveb a výsadeb.
Odkazy
Reference
Literatura
PILÁT, A. 1964. Jehličnaté stromy a keře našich zahrad a parků. - Nakladatelství ČSAV, Praha. * POKORNÝ, J. 1963. Jehličnany lesů a parků. - SZN, Praha.
Externí odkazy
Kategorie:Borovice Kategorie:Okrasné stromy Kategorie:Flóra východní Kanady Kategorie:Flóra západní Kanady Kategorie:Flóra středoseveru USA Kategorie:Flóra severovýchodu USA Kategorie:Flóra subarktické Ameriky Kategorie:Málo dotčené stromy