Borovice drobnokvětá

Borovice drobnokvětá (Pinus parviflora) je asijský druh pětijehličné borovice, občas se i v Česku vyskytující v parkových a zahradních výsadbách (vyskytuje se mnoho jejích okrasných kultivarů). Je menšího vzrůstu, s kratšími jehlicemi. V Japonsku je pod názvem Goyomatsu velmi oblíbená jako objekt pro pěstování pověstných bonsají.

Synonyma

• Pinus heterophylla Presl, 1847

• Pinus cembra var. japonica Nelson, 1866

• Pinus pentaphylla Mayr., 1890

• Pinus himekomatsu Miyjabe et Kudo, 1921 Detail jehličí

Taxonomické členění a rozdíly

Rozlišují se 2 subspecie (poddruhy):

• Pinus parviflora subsp. parviflora - křídlo semen (2 - 9 mm), nefunkční, ulpívající na šupině šišek

• Pinus parviflora subsp. pentaphylla (Mayr. +more) Businský, 1999 - delší (8 - 19 mm) a funkční křídlo semene, snadno oddělitelné od šupiny šišky, delší a tmavší jehlice (6 - 8 cm).

Kvetení

Vzhled

Menší, 10-20 m vysoký strom. Koruna široce kuželovitá, s borkou dlouho hladkou, černošedou, později šupinatou. +more Větve široce rozložené, letorosty zelenohnědé, krátce chlupaté. Pupeny malé (5 mm), vejčité, zúžené, hnědožluté. Jehlice po 5, na konci větví chvostovitě nahloučené, 3-8 cm dlouhé, s bílými řadami průduchů, tenké a zakřivené. V našich podmínkách pouze 1-3 ročníky jehlic na větvích. Brzy plodí, šišky jednotlivě i ve skupinách, vodorovně odstávající a přisedlé, protáhlé, 5-10 × 3-4 cm. Plodní šupiny silné, kožovitě dřevnaté, červenohnědé, se štítky popelavými, kosočtverečnými a dovnitř ohnutým pupkem. Semena vejčitě elipsoidní, s tenkým (zakrnělým - viz taxonomie) křídlem.

Výskyt

V horských polohách v Japonsku (Honšú a Hokkaidó) a v již. Koreji, v Česku sporadicky v okrasných výsadbách, kde jde většinou okrasné kultivary.

Ekologie

Tento druh je velmi variabilní a vyskytuje se v horách (1500 - 2500 m n. m. +more). Je odolná k mrazu a nenáročná na půdu, vyžaduje však více srážek . Roste velmi pomalu a snáší i částečné zastínění.

Využití

Protože je pomalého růstu, má velmi husté dřevo, které se v Japonsku používalo k řezbářství. Její hlavní využití je v okrasných výsadbách jako parková dřevina a jak již bylo zmíněno, používá se pro bonsaje.

Odkazy

Reference

Literatura

BUSINSKÝ, R. 2004. +more Komentovaný světový klíč rodu Pinus L. - Závěrečná zpráva „Výzkum a hodnocení genofondu dřevin z aspektu sadovnického použití“, Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, Průhonice. * KAŇÁK, J. 2004. Možnosti a úskalí introdukce některých druhů rodu Pinus. [Possibilities and difficulties of introduction of some species of Pinus genus. ] In: Karas, J. , Kobliha, J. (eds. ): Perspektivy lesnické dendrologie a šlechtění lesních dřevin. Sborník z konference. Kostelec n. Č. lesy, 12. - 13. 5. 2004. Praha, FLE ČZU, s. 76-84. . * PILÁT, A. 1964. Jehličnaté stromy a keře našich zahrad a parků. - Nakladatelství ČSAV, Praha. * POKORNÝ, J. 1963. Jehličnany lesů a parků. - SZN, Praha.

Externí odkazy

Kategorie:Borovice Kategorie:Okrasné stromy Kategorie:Flóra ruského Dálného východu Kategorie:Flóra východní Asie Kategorie:Málo dotčené stromy