Borovice těžká

Technology

12 hours ago

Author

Albert Flores

Borovice těžká (Pinus ponderosa), též známá jako borovice žlutá, je jedna z nejrozšířenějších a hospodářsky nejvýznamnějších severoamerických borovic. Patří mezi tříjehličné druhy a mezi borovicemi dosahuje také největších rozměrů: až 80 m výšky a téměř 3 m v průměru. Občas je možné se s ní setkat i v Česku v parkových a zahradních výsadbách, zřídka i v lesních porostech. Její dříve používané české jméno „žlutá“ vzniklo překladem amerického jména (Yellow Pine), které je patrně odvozeno od barvy letorostů.

Synonyma

Pinus resinosa Torrey, 1828 * Pinus brachyptera Engelmann, 1848 * borovice žlutá

Taxonomické členění

Rozlišují se 2 subspecie (poddruhy):

* Pinus ponderosa subsp. ponderosa - jehlice obvykle pouze po 3 ve svazku nebo s ojediněle vtroušenými dvoučetnými svazky. +more Vyskytuje se v západní části areálu druhu, tj. především Sierra Nevada, Coast Ranges a Kaskádové pohoří; dále od jihu Kalifornie po jih Britské Kolumbie, na východě Montany.

* Pinus ponderosa subsp. scopulorum (Engelm. +more) E. Murray, 1982 - jehlice po 2-3 ve svazku s podílem cca 1/5 dvoučetných svazků (u starších stromů nižší). Vyskytuje se ve východní části areálu druhu, především v Skalistých horách: od Sierra del Carmen u hranic USA po střed státu Montana, na západě k východnímu okraji Velké pánve (Nevada). Pohled na plodnou větev Pinus ponderosa subsp. ponderosa.

Important

Vzhled

Je to 60 (někdy až 80) m vysoký strom, kmen má i 2 nebo 3 m v průměru. Silné, trochu převislé větve tvoříc úzkou, hustou, kuželovitou korunu. +more Strom vytváří mohutný kořenový systém s hluboko jdoucím hlavním (kůlovým) kořenem. Letorosty jsou žlutohnědé. Pupeny válcovité, pryskyřičnaté. Jehlice po 3, řidčeji po 3-4, tuhé, 12-26 cm dlouhé, vzpřímené, zahnuté, světle až tmavě zelené.

Z nepůvodních jehličin běžně pěstovaných v Česku má borovice těžká nejdelší jehlice.

Šišky jsou 5-15 cm dlouhé, přisedlé, jednotlivě nebo 2-3 v přeslenu, osten umba (pupku) přímý nebo zahnutý mírně zpět. Otevírají se po dozrání (na podzim) a po opadu zanechávají několik šupin na větvi. +more Opadané šišky jsou proto nezaměnitelné, u báze po chybějících šupinách v šišce vzniká jakýsi vějíř zbývajících šupin, připomínající částečně rozkvetlý květ. Semena jsou tmavě hnědá, nepřeléhavá, s křídlem dlouhým 2-3 cm. P. ponderosa subsp. scopulorum v oblasti svého přirozeného výskytu.

Ekologie

Vyskytuje se na nejrůznějších půdách od pahorkatin až po vysoké hory (3200 m n. m. +more) především v sušších oblastech. Je velmi geograficky variabilní, výrazně světlomilná, mrazuvzdorná, ale jižní provenience v Česku omrzají. Dosahuje úctyhodného stáří, 300-500 let. Tvoří mezidruhové hybridy s borovicí arizonskou (viz Arboretum Sofronka).

Využití

Na severoamerickém kontinentu je důležitým zdrojem dřeva a patří zde mezi pět hospodářsky nejvýznamnějších druhů borovice. V Česku je vhodným krajinářským prvkem lesoparků a parků.

Odkazy

Reference

Literatura

BUSINSKÝ, R. 2004. +more Komentovaný světový klíč rodu Pinus L. - Závěrečná zpráva „Výzkum a hodnocení genofondu dřevin z aspektu sadovnického použití“, Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, Průhonice. * KAŇÁK, J. 2004. Možnosti a úskalí introdukce některých druhů rodu Pinus. [Possibilities and difficulties of introduction of some species of Pinus genus. ] In: Karas, J. * Kobliha, J. (eds. ): Perspektivy lesnické dendrologie a šlechtění lesních dřevin. Sborník z konference. Kostelec n. Č. lesy, 12. - 13. 5. 2004. Praha, FLE ČZU, s. 76-84. . * PILÁT, A. 1964. Jehličnaté stromy a keře našich zahrad a parků. - Nakladatelství ČSAV, Praha. * POKORNÝ, J. 1963. Jehličnany lesů a parků. - SZN, Praha.

Externí odkazy

Kategorie:Borovice Kategorie:Okrasné stromy Kategorie:Flóra severozápadu USA Kategorie:Flóra jihozápadu USA Kategorie:Flóra západní Kanady Kategorie:Flóra Mexika Kategorie:Flóra středojihu USA Kategorie:Málo dotčené stromy