Cesko.wiki Bratislavské oppidum
Author
Albert FloresBratislavské oppidum bylo keltské (velmi pravděpodobně bójské) oppidum na dnešním hradním vrchu a na východ od něj v Bratislavě v pozdní laténské době (přesněji konec 2. století př. n. l.- cca 44 př. n. l.). Velmi pravděpodobně bylo hlavním městem bójského státu ve středním Podunají, který konkuroval sousednímu Noriciu v dnešním Rakousku.
Vývoj
Oppidum vzniklo s druhou vlnou příjezdu Bójů, tj. asi po +more_n. _l. '>113 př. n. l. Po roce 58 př. n. l. (kdy se Bójové pokoušeli dobýt centrum norického království) bylo oslabené, či dokonce obsazeno norickými vojsky, což způsobilo, že bratislavští Bójové v letech 55-44 př. n. l. podlehli Dákům v čele s králem Burebistou, kteří bratislavské oppidum zničili. Po jeho zániku se stala centrem hospodářských a politických událostí opevněná osada na Devínském vrchu, která byla po celé 1. století př. n. l. hustě osídlena a měla, podobně jako oppidum, neagrární charakter.
Poloha a charakteristika
Bratislavské oppidum připomínalo svou strukturou a nezemědělským charakterem středověká města. Bylo politickým, administrativním a hospodářským centrem bójskeho kmenového svazu.
slovenského národního muzea) Rozkládalo se zhruba na území mezi ulicemi Palisády, Svoradova, Hurbanovým náměstím, Náměstím SNP, Panská, Laurinská a jižním svahem bratislavského hradního vrchu. +more Skládalo se z vnitřního opevněného areálu - vlastního oppida (asi 20 hektarové akropole na západ od Ventúrské ulice) a čtvrtí výrobního charakteru (asi 31. 71 ha, podhradí na východ od Ventúrské ulice a na sever od akropole).
Současný model bratislavského oppida spolu s oblastí Náměstí Svobody je sestaven na základě archeologických informací z 80 nalezišť evidovaných do roku 1989. K opevnění se vázaly příkopy z Rudnayova náměstí a zděný objekt na Kapitulské ulici. +more V podhradí se našly polozemnice (Ventúrská, Sedlárská, Panská, Hurbanovo náměstí a Partizánská), nadzemní konstrukce (zřejmě hospodářský objekt s 10 lidskými kostrami pod jižním svahem hradního vrchu), zásobní jámy, železářské pece , dílenské objekty a čtvrť s častými hrnčířskými pecemi (mezi Sedlárskou a Michalskou ulicí a Primaciálním náměstím). Hrnčířské pece ze specializované osady na Náměstí Svobody měly jinou strukturu než ty v podhradí. Nálezy keramiky jsou také četné.
Mincovna
Častý výskyt keltských mincí ve městě (deset hromadných nálezů) vedl badatele k domněnce, že se v bratislavském oppidu nacházela mincovna. To se potvrdilo nálezem mincovnického nářadí na Panské ulici č. +more 19-21. K mincím patří zlatý mušlový statér s nápisem BIATEC a BIAT, stříbrné tetradrachmové mince s nápisy BIATEC, NONNOS, DEVIL, BVSV, TITTO, COISA, IANTVMARVS a malé stříbrné mince simmerinského typu. Na území bratislavského oppida se našly také cizí ražby. Jsou to například norické ražby typů Eis, Magadalensburg a západonorická ražba s nápisem ADNAMATI. Zmíněné cizí ražby pocházejí většinou z hromadného nálezu na hradním vrchu.