Chožov
Author
Albert FloresObec Chožov se nachází v okrese Louny v Ústeckém kraji. Žije v ní obyvatel. Severovýchodně od vesnice se nachází přírodní památka Třtěnské stráně.
Historie
První písemná zmínka o Chožově pochází z roku 1057 a nachází se v zakládací listině litoměřické kapituly. Od čtrnáctého století je ve vsi uváděn farní kostel. +more V roce 1370 byla poprvé zmíněna chožovská tvrz a samotná vesnice byla rozdělena na dva zemanské statky. Dělili se o ně blízce příbuzní Jan a Záviš z Chožova. První je v historických pramenech zmiňován v letech 1370-1394 a druhý v letech 1370-1379. Oba měli v erbu orlici a Závišovi patřily také Bělušice. Záviš měl syny Jindřicha a Božetěcha (Bozděcha), z nichž Jindřich, zvaný též Bělušický, se stal poručníkem nezletilých dětí zemřelého Jana. Loupil ale na silnicích, a král Václav IV. jej proto funkce zbavil a převedl ji na Božetěcha. Po Božetěchově smrti Jindřich roku 1397 daroval lounskému klášteru plat v Chožově.
Janovy děti nejspíše svou část vsi prodaly, protože roku 1408 se o Chožov s Jindřichem dělil Jindřich Kovář ze Strhař. Jindřich Bělušický měl ještě v roce 1416 patronátní právo k chožovskému kostelu, ale roku 1418 už byl mrtev. +more Na jeho majetek mělo být uplatněno odúmrtní právo, ale vzhledem k vypuknutí husitských válek k tomu nedošlo. Během nich vesnici nejspíš ovládalo město Louny, protože v bitvě u Želenic padlo 22 bojovníků žatecko-lounského svazu z Chožova. K provolání odúmrti po Jindřichovi došlo až v roce 1437. O statek se přihlásili Jan z Hrádku a z Třebívlic a Matěj z Dubce, kteří dokládali své příbuzenství s Jindřichem, ale soud majetek přiřkl Jindřichově dceři Anně, vdově po Hanušovi ze Skalky.
Další dějiny vsi jsou nejasné. Podle Augusta Sedláčka Chožov od té doby až do konce patnáctého století patřil k panství hradu Skalka a tvrz ve vsi zanikla. +more Na začátku šestnáctého století statek vlastnil Mikuláš Žehrovský z Kolovrat a roku 1504 zastavil část příjmů ze vsi Václavovi ze Svinař a Kateřině Zachrašťanské z Brus. Po Mikulášově smrti koupil jeho část vesnice v roce 1514 Jan Křinecký z Ronova. O pět let později ji zase prodal a dalšími majetkovými přesuny roku 1521 získal Chožov, s výjimkou zastaveného platu, Děpolt z Lobkovic. Od té doby vesnice patřila nejprve k Bílině a později k Duchcovu, Dolnímu Jiřetínu nebo k Vršovicím. Jiná varianta dějin uvádí, že roku 1457 část vsi získal Petr z Chrástu, po něm Bernard Barchanec z Baršova a Mikuláši Žehrovskému tak od roku 1501 patřil pouze jiný díl.
Obyvatelstvo
Obec Chožov | ||||||||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | |
Obyvatelé | 1 216 | 1 389 | 1 321 | 1 369 | 1 335 | 1 296 | 1 290 | 899 | 819 | 741 | 591 | 513 | 559 | 556 |
Místní část Chožov | Místní část Chožov | Místní část Chožov | Místní část Chožov | Místní část Chožov | Místní část Chožov | Místní část Chožov | Místní část Chožov | Místní část Chožov | Místní část Chožov | Místní část Chožov | Místní část Chožov | Místní část Chožov | Místní část Chožov | Místní část Chožov |
Obyvatelé | 482 | 575 | 540 | 570 | 570 | 559 | 520 | 408 | 371 | 332 | 293 | 312 | 323 | 320 |
Domy | 67 | 91 | 98 | 100 | 101 | 112 | 129 | 132 | 115 | 115 | 96 | 130 | 133 | 136 |
Části obce
Chožov * Mnichovský Týnec * Třtěno
Pamětihodnosti
Kostel svatého Michaela * Socha Panny Marie - pouze sokl * Socha svatého Mikuláše - pouze povalený sokl, leží při cestě na Orasice * Zemědělský dvůr čp. 22 * Sbor a fara Církve československé husitské - dům čp. +more 115 * místo dělnických srazů a slavností - nachází se pod Chožovským vrchem * Chožovská tvrz stávala v sousedství kostela. Zachovalo se z ní sklepení v domě čp. 34 a gotický svorník s erbem orlice, který byl uložen v lounském muzeu.