Důl Žentourový
Author
Albert FloresDůl Žentourový (německy Göppel Schacht) byl nejvýznamnějším mělkým černouhelným dolem ve Slezské Ostravě. Nacházel se ve východním úbočí údolí Obora (dnes Zwierzinovo údolí).
Historie
Těžbu kamenného uhlí ve vlastní režii zahájil Franz Jozeph, hrabě Wilczek, na slezskoostravském panství, které náleželo k rozsáhlému rodovému fideikomisu, rozkládající se na Opavsku a Těšínsku. K výraznému rozvoji aktivit v oblasti uhelného podnikání došlo po roce 1802, kdy bylo odděleno od zbývajících hospodářských aktivit velkostatku. +more Založena byla postupně řada důlních děl, z nichž se mnohé staly základem technicky moderně vybavených a prosperujících podniků.
Nejvýznamnějším mělkým dolem v první polovině 19. století byl důl nazývaný Žentourový (Göppel Schacht). +more Jeho jáma stejného jména byla víceúčelovou jámou. Sloužila k těžbě uhlí i jako větrní. Na jámu byly 2. prosince 1811 uděleny propůjčky jednoduché důlní míry Göppel I a dvojité důlní míry Göppel II.
Důlní pole přešlo později do hlubinného pole dolu Johann Michaeli (Michálka). Dnes nám připomíná tento důl místní název "Na Geplu" v blízkosti ulice Na Najmanské ve Slezské Ostravě.
Těžba uhlí
Dobývaly se sloje jakloveckých vrstev ostravského souvrství. Dobývána byla sloj Josef a ze tří tzv. +more Slabých slojí. V roce 1808 byla jáma vybavena žentourem, který byl poháněn zvířecí silou. Žentourový důl byl natolik významný, že byla v 30. létech 19. století k jeho jámě směrována nově ražená Jaklovecká dědičná štola. Jáma byla prohloubena na 71 m a štola do ní probita. Jáma byla ve výdřevě.
U žentourového vrátku se spirálovým lanovým bubnem byla už v roce 1845 vyměněna konopná lana za drátěná.
Údaje o dolu Žentourový
Název | Druh jámy | Založení | hloubka dolu v m | těžba | vytěženo | likvidace | dobývací pole v ha | poznámka |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Žentourový / Göppel Schacht | těžní, větrní | 1805 | 71 | 1811-1858 | těžba nevykazována odděleně od ostatních Wilczkových dolů | asi 1858 | 13,5 | 1 jáma, 2 patra |
Odkazy
Poznámky
Reference
Literatura
Uhelné hornictví v ostravsko-karviném revíru, Anagram 2003