Deportace Krymských Tatarů

Černého moře Chronologie etnického složení Krymu Deportace Krymských Tatarů byla v roce 1944 násilným přemístěním zhruba 230 000 osob tatarské národnosti z Krymu především do Uzbecké sovětské socialistické republiky. Josif Vissarionovič Stalin Tatary obvinil ze spolupráce s nacisty a nařídil deportaci, při které zemřelo hladem nebo na nemoci, jako přímý důsledek deportace, přes 100 000 lidí. Deportace probíhala v dobytčích vlacích.

Krymští Tataři považují události z roku 1944 za genocidu, stejný názor vyjádřil v listopadu 2015 také parlament Ukrajiny , dříve také SSSR a některé mezinárodní autority. Nejvyšší sovět SSSR 14. +more listopadu 1989 ve svojí deklaraci nazval vysídlení jmenovitě krymských Tatarů a dalších národů "barbarskou akcí" a "těžkým zločinem" proti mezinárodnímu právu a socialistickému zřízení. Parlament RSFSR v souladu s deklarací Nejvyššího sovětu v roce 1991 označil represe vůči sovětským národům za politiku genocidy a pomluv, a dále konkretizoval proces rehabilitace utlačovaných národů na území RSFSR. V roce 2014 Vladimir Putin řekl při oficiálním přijetí zástupců krymských Tatarů, že deportace krymských Tatarů byla "nelidskou akcí". V rehabilitační politice vůči krymským Tatarům pokračuje Ruská federace po anexi Krymu. Nařízení prezidenta Vladimira Putina z dubna 2014 a znova ze září 2015 upravila právní rámec rehabilitace a podpory všech národů Krymu, tedy také a jmenovitě krymských Tatarů. Je ovšem otázkou, nakolik jde opravdu o snahu o opravdovou rehabilitaci, protože zástupci tatarské menšiny na Krymu si po anexi začali stěžovat na opětovné násilné potlačování své národnostní menšiny.

Historie

+morejpg|náhled|vlevo|upright'>Krymští Tataři v tradičním oděvu, 1880

Rok	Počet	Procent
1783	500 000	98%
1897	186 212	34. 1%
1939	218 879	19. 4%
1959	-	-
1979	5 422	0. 3%
1989	38 365	1. 6%

Vyhoštění lidé byli odvezeni v nákladních vagonech Uzbekistán byl hlavní cíl Oblast Krymu byla kolonizována v 7. století př. n. l. Řeky. Od 5. století oblast obývali Krymští Gótové, zbytky jejich komunity zde přežívaly do 17. století.

Krymští Tataři osídlili Krym ve 12. +more století při vzniku mongolské veleříše Zlaté hordy. Po jejím rozpadu založili roku 1443 Krymský chanát, jenž se již v roce 1475 stal vazalem Osmanské říše. Chanát podnikal četné nájezdy na Rus, roku 1521 krymská vojska dokonce oblehla Moskvu a při dalším nájezdu roku 1571 byla Moskva krymskými Tatary vypálena a tisíce obyvatelů byly odvlečeny do otroctví.

Někteří historici odhadují, že při loupeživých nájezdech obávané krymskotatarské jízdy, tzv. sklízením stepí mezi 15. +more a 18. stoletím, byly odvlečeny a prodány z Ukrajiny a jižního Ruska do otroctví v Osmanské říši až 3 miliony lidí, především Ukrajinců a Rusů, ale také Bělorusů a Poláků.

Po páté rusko-turecké válce (1768-1774) a porážce Osmanů byl Krym zcela ovládnut Ruským impériem a carevnou Kateřinou Velikou, v roce 1783 byl formálně připojen k Ruskému impériu. +more Po porážce Ruska v letech 1853-1856 v Krymské válce, ze strany koalice tvořené Tureckem, Velkou Británií a Francií a snad i následnou frustrací z této porážky došlo k terorizování Tatarů ze strany Ruska. Počet obyvatel tatarské národnosti postupně klesal. Kolem roku 1890 obývalo Krym asi 400 tisíc obyvatel velmi pestrého složení, většinu tvořili Krymští Tataři. V tomto období Rusko začalo ničit stopy tatarské kultury na Krymu a vytvářelo tlak k masové emigraci. 60 000 Tatarů zemřelo během ruské občanské války. 80 000 Tatarů zemřelo v průběhu, podle některých historiků, cíleně způsobených hladomorů na Ukrajině (celkový počet sovětského hladomoru byl přibližně 7-10 milionů převážně Ukrajinců a také Rusů). V roce 1941 bylo z Krymu vyhnáno 63 000 obyvatel německé národnosti a 700 Italů.

Dne 11. května 1944 vydal Výbor státní obrany SSSR vyhlášku s tvrzením, že takzvané „Tatarské národní výbory“ se pokusily infiltrovat a sabotovat Rudou armádu a „soustředit svou činnost na pronásledování a útlak netatarského obyvatelstva na Krymu“ a nařídil vypovězení krymských Tatarů do Uzbecké SSR. +more Bylo deportováno 191 000 krymských Tatarů (230 000 i s rodinnými příslušníky netatarské národnosti), 15 040 Řeků, 12 242 Bulharů, 9 600 Arménů a 3 650 Turků a Peršanů. Počet obyvatel Krymu se snížil o dvě třetiny, na jejich místo přišli postupně hlavně veteráni z války, důstojníci NKVD a prověření političtí pracovníci.

Rozhodnutím prezídia Nejvyššího sovětu z roku 1967 byla obvinění krymských Tatarů zrušena. Krymští Tataři byli rehabilitováni a teoreticky jim byl umožněn návrat na Krym. +more Toto potvrdil i zákon z roku 1991, ovšem zákon měl různé nedostatky, včetně nejasného právního postavení mnoha lidí. 21. dubna 2014 Vladimir Putin podepsal dekret na „Opatření pro rehabilitaci arménského, bulharského, řeckého, krymskotatarského a německého obyvatelstva a státní podporu jejich obnovy a rozvoje. “ Vyhláška tak vyřešila právní stav obyvatelstva, které bylo z Krymu deportováno.

Současnost

Symbol deportace krymských Tatarů Po anexi Krymu Ruskou federací se postavení Tatarů zhoršilo. +more Ruská Federální služba bezpečnosti uzavřela hlavní kancelář Medžlisu (krymskotatarský parlament) v Simferopolu. V roce 2015 Rusko zrušilo licenci pro poslední televizní stanici, která vysílala v jazyce Krymských Tatarů, ATR. Podle informací Amnesty International se opatření ruské vlády dotklo i kanálů pro děti a těm, kdo se mu vzepřou, hrozí vysoké pokuty nebo i trestní stíhání. Blogerka a krymskotatarská aktivistka Elzara Beshuili líčí současné dění: "Je to dokonce horší než v samotném Rusku. V Moskvě se lidé fotí na Rudém náměstí s ukrajinskými vlajkami. Na Krymu za to hrozí obvinění z porušování veřejného pořádku. Politici a známí proukrajinští aktivisté Krym dávno opustili. Stačí však být aktivní na sociálních sítích a člověk je hned podezřelý," pokračuje Beshuili s tím, že běžnou součástí každodenního života na Krymu se staly domovní prohlídky a předvolávání lidí k pohovorům s ruskou tajnou policií FSB.

Genocida

Dlouhou dobu krymští Tataři a někteří sovětští disidenti vyzývali k uznání genocidy krymských Tatarů. 18. +more květen byl prohlášen Ukrajinským parlamentem jako den památky obětí krymskotatarské genocidy.

Profesor Steven R. Rosefielde ze Severokarolínské univerzity v Chapel Hill a Ruské akademie věd a profesor Norman M. +more Naimark ze Stanfordovy univerzity označuje všeobecně deportace národů SSSR jako genocidu, nemluví však jmenovitě o genocidě krymských Tatarů.

Odkazy

Reference

Související články

Kavkazská válka

Externí odkazy

Kategorie:Genocidy Kategorie:Deportace v SSSR Kategorie:Události roku 1944 Kategorie:Rusifikace