Cesko.wiki Devoční formule
Author
Albert FloresDevoční formule (z lat. devotio, tj. oddanost, věrnost) je rétorické sebe ponížení. Není součástí klasické rétoriky, ale objevuje se až v pozdní antice, má proto často křesťanský podtext.
V oficiálních, formálních textech úřadů a kanceláří se devoční formule často vyskytují v listinách jako součást intitulace. V případě světských panovníků se jedná o formuli z Boží milosti (lat. +more dei gratia, případně divina favente clementia, něm. von Gottes Gnaden), kde současně potvrzuje autoritu vydavatele, a u papežů Servus servorum Dei (služebník služebníků Božích), ze které se stal posléze jeden z papežských titulů.
Také v konvenční společenské řeči sloužily formule jako Váš (nejoddanější) služebník k vyjádření stavovsko-sociálního sebepojetí. Zda byla tyto sebeoznačení vážná či jen předstíraná, záviselo případ od případu. +more Pokorné formule se užívají i dnes, např. moje maličkost, znějí však staromódně či ironicky.
Blízko má k devoční formuli také rétorické captatio benevolentiae, které často slouží básníkovi v prologu či epilogu literárního díla, aby své posluchače či čtenáře ujistil o své nedůstojnosti a dosáhl tak lépe přízně publika.
Příklady v diplomatice
File:Listina Karla IV. 1371. +moreJPG|Devoční formule divina favente clementia v listině Karla IV. (1371) file:Listina Václava IV. 1395. JPG|Devoční formule von gotes gnaden v listině Václava IV. (1395) File:Listina Jiřího Poděbradského 1467. JPG|Devoční formule z boží milosti v listině Jiřího z Poděbrad (1467) File:Bula Klementa IX. 1667. JPG|Devoční formule Servus servorum Dei v bule papeže Klementa IX. (1667).