Domovní znamení

Praha-Staré Město U zlaté koruny, Karlova ulice čp. 455-I, Praha-Staré Město Samson nese dveře Gazy, dům „U železných dveří“ Michalská čp. 436-I, Praha-Staré Město U zlatého hada, dům čp. 181-I, nároží Liliové a Karlovy ulice, Praha-Staré Město Kamenná mořská panna (kopie gotického znamení), Karlova čp. 183-I, Praha-Staré Město Domovní znamení je historická poznávací značka nad vchodem či na fasádě domu, nejstarší orientační pomůcka k vyhledávání domů v obcích a městech. V současnosti slouží především k dekoraci historických domů.

Pojem

Domovní znamení je snadno pojmenovatelná a zapamatovatelná identifikační pomůcka domu. V historické době to byl zejména emblém v podobě reliéfu, sochy či malovaného obrázku, písmena nebo nápis, zpravidla nad vchodem domu, například vyobrazení mytické osoby, zvířete, rostliny, předmětu nebo heraldického znamení. +more Jiným způsobem označování jsou vývěsní štíty, vyznačující obchod, dílnu či jinou profesi majitele domu. Od druhé poloviny 18. století dosud je vystřídalo častější číslování domů, popřípadě kombinace čísla a písmene.

Historie

Nejstarší domovní znamení v podobě kamenného reliéfu je doloženo z ptolemaiovského Egypta ze 3. století před naším letopočtem v Gíze. +more Domy, dvory či statky se od středověku rozlišovaly podle jména majitele, rodiny, mohly mít nad vchodem či na fasádě ochranné znamení nebo emblém jejich profese. V evropských městech se vžily názvy domů i přídomky jejich obyvatel podle domovních znamení. Domovní znamení jsou typická pro domy měšťanů, zatímco paláce se označovaly zásadně jmény majitelů.

Během 16. -17. +more století se příjmení ustálila a značně rozšířila domovní znamení ve velkoměstech, protože byla nutná k identifikaci při doručování pošty. Domovní znamení se libovolně měnila, jeden a týž dům může mít i tři různá znamení. Kolem poloviny 18. století bylo v Evropě zaváděno povinné číslování domů, v Praze k němu došlo podle dvorního dekretu z 1. října 1770. Domovní znamení byla oblíbená i v 19. století na stylových novostavbách historismu a secese.

Česká města

Největší počet domovních znamení je písemně doložen i dochován v Praze. Jejich počet je unikátní v kontextu celé Evropy. +more Další početná domovní znamení jsou zdokumentována v Olomouci a na památných domech v dalších městech (např. Brno, Jihlava, Jindřichův Hradec, Litomyšl, Mladá Boleslav, Plzeň). Znamení gotického původu jsou vzácná, dochovala se většinou v muzeích. Nejvíce pražských znamení pochází ze 17. -18. století, kdy se ustálila forma barokního štukového štítu s obrazem, často mariánským. K novému zavádění domovních znamení v 50. letech 20. století vedle snaha oživit uniformitu panelových domů v Praze, Ostravě či Havířově, posloužila k orientaci spíše dětem. Rodinné domy si majitelé dávají vyzdobit dodnes.

Náměty

Tematika domovních znamení často bývá určena náboženstvím (ochranná znamení) nebo souvisí s heraldikou. Podle ním bývala volena barevnost. +more Nejčastějšími emblémy byly: * nebeská tělesa: slunce, měsíc, hvězda, kometa * mytické postavy, zejména antické a biblické - starozákonní (Samson, Samuel, Jonáš) * Božské osoby, světci a jejich emblémy, andělé * světští ochránci a jejich atributy: rytíř, těžkooděnec, jezdec, střelec, meč, dělo, dělová koule * akustické předměty a hudební nástroje: zvon, rolnička, buben, housle, trubka * pracovní nástroje: nůžky, nůž, vřeteno, hrábě, sekera, srp, sladovnická limpa * řemeslnické výrobky: džbán, kalich, prsten, hřeben, klíč, preclík * pozemské útvary a stavby: vrch, skála, pramen, můstek, dům * živočichové: lev, orel, slon, liška, beránek, kůň, vůl, vlk, zajíc, pes, kočka, pelikán, pštros, kohout, žába, rak, velryba, štika, kapr * rostliny: strom, plod (hruška, jablko, hrozen vína), ratolest, květina (nejčastěji růže nebo lilie) * čísla a číselné znaky: trojka, sedmička, hrací kostka, řemeslnické a obchodní značky (merky) * symboly štěstí: podkova, srdce, kotva, holubice.

Materiály

Trojrozměrná domovní znamení bývala zprvu řezaná ze dřeva (např. gotická hlava sv. +more Jana Křtitele v Muzeu hl. m. Prahy), nejčastěji tesaná z kamene, méně trvanlivá byla železná znamení a železné štíty na žerdi, užívaly se také originály dělových koulí ze zvonoviny (jako památka na ostřelování města), v době historismu v 19. století se znamení modelovala také ze štuku. Na sokly v nadpraží či v nároží domu se někdy stavěly originály ochranných soch (Panna Marie, archanděl, svatý český patron). Důležitou součástí bylo zlacení a polychromie, protože barevností se musela odlišovat zejména častá znamení.

Plochá znamení se nejčastěji malovala jako freska rovnou na fasádu, v době baroka se také malovala jako obraz (olejomalba) a vkládala do štukového rámu pod sklo. V 19. +more století se objevila také skleněná mozaika.

Současnost

Domy povinně označené čísly se alternativně označují také domovním znamením, o piktogramem, logem. Nevítané, ale časté bývá označení fasády domu pomocí graffiti.

Odkazy

Reference

Literatura

V. V. +more Štech: Pražská domovní znamení I. Praha 1916; 2. doplněné vydání V. Poláček Praha 1943 * Karel Müller a kolektiv autorů: Kamenické a domovní značky (merky). Sborník statí z vědecké konference, Univerzita Palackého Olomouc 1989 * Vladimír Gračka: Domovní znamení, ochranné plastiky a obrazy v Olomouci Olomouc, Vlastivědná společnost muzejní 1986 * Lydia PETRÁŇOVÁ: Domovní znamení staré Prahy. Panorama Praha 1991, 3. , doplněné vydání, Academia Praha 2008. * Karel Votlučka: Domovní znamení mladoboleslavská: 12 leptů. Praha 1924.

Související články

Označování domů

Externí odkazy

Kategorie:Domy v Praze Kategorie:Pražské památky Kategorie:Orientační systémy Kategorie:Identifikace budov