Drozd zpěvný

Drozd zpěvný (Turdus philomelos) je středně velký druh zpěvného ptáka z čeledi drozdovitých.

Taxonomie

Rozlišují se 4 poddruhy.

* T. p. +more philomelos - drozd zpěvný evropský obývá většinu areálu. * T. p. clarkei - drozd zpěvný anglický žije v malé části západní Evropy a na většině Britských ostrovů. * T. p. hebridensis - drozd zpěvný skotský obývá západní část Skotska a Irska. * T. p. nataliae - drozd zpěvný sibiřsky žije v asijské části areálu.

Popis

Délka těla: 22-23 cm * Rozpětí křídel: 33-36 cm * Hmotnost: 40-97 g.

O něco menší než kos černý, s kratším ocasem. Z vrchu je hnědý, spodinu má žlutavě bílou nebo bílou, na bocích a hrudi často teple okrovou, s hustými černými podélnými skvrnami tvaru obrácených srdíček. +more V letu patrné spodní křídelní krovky jsou rezavobéžové. Obě pohlaví jsou zbarvena stejně.

Zaměněn může být zejména s drozdem brávníkem, který se liší hlavně následujícími znaky: větší velikostí, protáhlejším tvarem s delším ocasem, bílými spodními křídelními krovkami a špičkami vnějších ocasních per a letem v dlouhých vlnovkách. Sedícího ptáka lze odlišit také díky světlejším hnědošedým stranám hlavy a krku, často větším černým skvrnám po stranách hrudi, kulatějším černým skvrnám na hrudi a břichu a šedšímu peří v křídlech se světlejšími lemy. +more Létá rychle, trochu trhavě.

Hlas

Drozd zpěvný při zpěvu Vábí nenápadným, ostrým „cit“. +more Zpěv je hlasitý, tvořený flétnovými a vrzavými tóny a hvizdy, typický periodickým opakováním (2-4×) jednotlivých, znatelně oddělených motivů.

Rozšíření

Hnízdí v celé Evropě s výjimkou části Pyrenejského poloostrova a v Asii východně až po jezero Bajkal, během 19. století byl introdukován i do jihovýchodní Austrálie, na Nový Zéland a Nové Hebridy. +more Je částečně tažný, ptáci ze západní Evropy jsou zčásti stálí a zčásti tažní, populace ze severnějších částí Evropy a Sibiře výlučně tažné. Většina evropských ptáků zimuje v oblasti západního Středomoří a severní Afriky.

Výskyt v Česku

V ČR hnízdí běžně na celém území od nížin až nad horní hranici lesa; nejvýše byl zaznamenán v Jeseníkách v 1 350 m n. m. +more a v Krkonoších a na Šumavě v 1 300 m n. m. Početnost se v posledních desetiletích jeví jako stabilní, v letech 2001-03 byla odhadována na 400 000-800 000 párů.

Prostředí

Hnízdí v lesích všech typů, hlavně na jejich okrajích, v porostech kolem vodotečí, remízkách a polních lesících. V průběhu 20. +more století se podobně jako u kosa černého část populace přesunula z lesního prostředí do lidských sídlišť a dnes tak běžně hnízdí také v parcích, zahradách a na hřbitovech.

Ekologie

Turdus philomelos Ptáci hnízdící v Česku jsou tažní. +more Jarní přílet připadá na konec února a na březen, odlet na konec srpna až začátek října.

Hnízdění

Hnízdo s vejci a mláďaty Hnízdí v jednotlivých párech. +more Samci revíry obsazují hned po návratu ze zimovišť a označují je hlasitým zpěvem. Během toku poletují okolo samic a předvádějí před nimi zvláštní postoj s načepýřeným peřím. Hnízdí běžně 2× až 3× ročně od března do července, při zničení snůšek následuje náhradní hnízdění. Hnízdo je na stromech a keřích, méně často i na budovách, v polodutinách stromů, hromadách dřeva, na zemi apod. V Česku bývá umístěno nejčastěji na smrku a bezu ve výšce 1-3 m. Brzy na jaře se většina hnízd nachází z důvodu lepšího krytí na jehličnatých stromech, po olistění listnatých stromů a keřů přibývá i hnízd umístěných na nich. Stavebním materiálem je tráva, větvičky, listí a mech, vnitřek je vymazán směsí hlíny, dřevního trouchu a slin a je tak nezaměnitelný s jinými druhy rodu Turdus. Hnízdo staví pouze samice po dobu 4-6 dnů a bývá obvykle použito jen pro 1 hnízdění.

Snůška obsahuje 4-5 (3-6) modrých nebo modrozelených, 27,2 × 20,5 mm velkých vajec s tmavými tečkami. Snášení probíhá denně, sezení začíná od snesení předposledního či posledního vejce. +more Inkubuje samotná samice po dobu 10-16 dnů. Mláďata jsou krmena oběma rodiči, hnízdo opouštějí ve stáří 13-15 dnů a další 1-2 týdny jsou krmena mimo něj. Pohlavní dospělosti dosahují ve 2. kalendářním roce života. Mortalita v 1. roce je 58,3 %, průměrná délka života 1,4 roku. Nejstarší pták se dožil nejméně 17 let a 5 měsíců.

Potrava

Živí se převážně žížalami, měkkýši a hmyzem. Z měkkýšů převažují plovatky, okružáci, plzáci, slimáci a hlemýždi, z hmyzu brouci a motýli. +more Na konci léta a na podzim vyhledává také nejrůznější bobule a semena, často meruzalky, jahodníku, brusnice, jeřábu, bezu, střemchy aj. Mláďata jsou zpočátku krmena hlavně žížalami, později čím dál více měkkýši a larvami a housenkami motýlů. Ulit plžů se zbavuje otloukáním o kámen, na místě jeho výskytu tak lze většinou nalézt tzv. šnečí kovadliny, tj. kameny se zbytky šnečích ulit. Potravu sbírá především na zemi, plody ozobává i na stromech a keřích.

Odkazy

Reference

Související články

Drozd kvíčala * Drozd cvrčala * Drozd brávník

Literatura

DUNGEL, Jan; HUDEC, Karel. Atlas ptáků České a Slovenské republiky. Praha : Academia, 2001. . S. 184.

Externí odkazy

Kategorie:Drozdovití