Dvouatomový uhlík
Author
Albert FloresDvouatomový uhlík, také nazývaný diuhlík nebo 1λ2,2λ2-ethen je zelená plynná anorganická látka se vzorcem C=C, také zapisovaným jako C2 nebo [C2]. Za běžných teplot a tlaků je nestabilní, přičemž podléhá autopolymerizaci. Vyskytuje se v parách uhlíku, například v elektrických obloucích; také na kometách, v atmosférách hvězd, v mezihvězdném prostředí a v modrých plamenech uhlovodíků. Jedná se, po atomárním uhlíku, o druhou nejjednodušší formu uhlíku. Používá se jako meziprodukt při přípravě fullerenů.
Vlastnosti
C2 je složkou par uhlíku. V jedné studii bylo odhadnuto, že páry uhlíku se z dvouatomových molekul asi z 28 %, tato hodnota ovšem závisí na tlaku a teplotě.
Elektromagnetické vlastnosti
Elektrony v dvouatomovém uhlíku jsou mezi orbitaly rozdělené podle výstavbového principu a zaujímají rozdílné energetické hladiny. Stav s nejnižší energií je základní singletový stav, (1Σb=g|p=+), systematickým názvem ethen-1,2-diyliden. +more Existuje také několik excitovaných singletových a tripletových stavů, jejichž energie je podobná základnímu stavu a mají tak za běžných podmínek významné zastoupení. Při přechodu do základního stavu vyzařují infračervené záření. Jeden z nich ovšem částečně vyzařuje v oblasti zeleného světla, zde jde o tripletový stav (3Πg), který má systematický název ethen-μ,μ-diyl-μ-yliden. Existuje i excitovaný stav s vyšší energií, který ovšem má významný podíl pouze po ozáření diuhlíku ultrafialovým zářením; při návratu do základního stavu fluoreskuje ve fialovém světle.
:
Stav | Excitační entalpie (kJ mol−1) | Přechod do základního stavu | Vlnová délka vyzářená při přechodu | Oblast elektromagnetického záření |
---|---|---|---|---|
X1Σb=g|p=+ | 0 | - | - | - |
a3Πb=u|p= | 8,5 | a3Πb=u|p=→X1Σb=g|p=+ | 14,0 μm | Dlouhovlnná infračervená |
b3Σb=g|p=− | 77,0 | b3Σb=g|p=−→a3Πb=u|p= | 1,7 μm | Středněvlnná infračervená |
A1Πb=u|p= | 100,4 | A1Πb=u|p=→X1Σb=g|p=+ A1Πb=u|p=→b3Σb=g|p=− | 1,2 μm 5,1 μm | Blízká infračervená Středněvlnná infračervená |
B1Σb=g|p=+ | . | B1Σb=g|p=+→A1Πb=u|p= B1Σb=g|p=+→a3Πb=u|p= | . +more . | . . |
c3Σb=u|p=+ | 159,3 | c3Σb=u|p=+→b3Σb=g|p=− c3Σb=u|p=+→X1Σb=g|p=+ c3Σb=u|p=+→B1Σb=g|p=+ | 1,5 μm 751,0 nm . | Krátkovlnná infračervená Červená . |
d3Πb=g|p= | 239,5 | d3Πb=g|p=→a3Πb=u|p= d3Πb=g|p=→c3Σb=u|p=+ d3Πb=g|p=→A1Πb=u|p= | 518,0 nm 1,5 μm 860,0 nm | Zelená Krátkovlnná infračervená Blízká infračervená |
C1Πb=g|p= | 409,9 | C1Πb=g|p=→A1Πb=u|p= C1Πb=g|p=→a3Πb=u|p= C1Πb=g|p=→c3Σb=u|p=+ | 386,6 nm 298,0 nm 477,4 nm | Fialová Střední ultrafialová Modrá |
Z diagramu molekulových orbitalů vyplývá, že se v molekule C2 nachází dva volné elektronové páry, a tak je mezi uhlíkovými atomy dvojná vazba. Existuje však analýza, podle které se zde vyskytuje čtverná vazba, ovšem její výsledky jsou sporné.
Disociační energie vazeb v řadě B2, C2 a N2 klesá, což naznačuje postupně přítomnost jednoduché, dvojné a trojné vazby.
Reakce
Diuhlík reaguje s acetonem a acetaldehydem za vzniku acetylenu, přičemž existují dvě varianty takové reakce:
* Tripletové molekuly C2 reagují radikálovým mechanismem, meziproduktem je ethylenový radikál. * Singletové molekuly C2 reagují vnitromolekulárním neradikálovým mechanismem, v němž se odštěpí dva vodíkové atomy od jedné molekuly; meziproduktem je zde singletový vinyliden. +more Odštěpení vodíků je obvykle typu 1,1 i typu 1,2 - záleží na pozicích na molekule, ze které se vodíkové atomy odštěpí; v závislosti na prostorovém uspořádání částic při srážkách jsou možné i jiné typy. Singletový C2 rovněž reaguje s alkeny, přičemž je acetylen hlavním produktem, ovšem k připojení C2 dochází na místě vazeb C-H. * C2 2,5krát pravděpodobněji vstupuje do methylové než do methylenové skupiny.