Dřípovičník zpeřený
Author
Albert FloresPopis
Druh tvoří drobné, 4-8 mm vysoké, světlé rostlinky rostoucí ve volných trsech. Samčí i samičí rostliny vyrůstají ze stejného prvoklíčku.
Listy vzájemně proti sobě rozprostřené do dvou řad, 0,7 - 1,2 mm dlouhé, na konci zašpičatělé.
Nevětvené lodyžky jsou až 1 cm vysoké, vzpřímené, nejprve zelené, později nabývají červenohnědého odstínu.
Tobolka 0,5 mm velká, vejcovitého tvaru. Spory kulovité, svou lepkavostí uzpůsobeny k šíření přichycením na srst zvířat.
V epidermu prvoklíčků přítomné čočkovité buňky svým tvarem uzpůsobeny pro sběr světla i ve velmi tmavém prostředí.
Výskyt
Tento bryofyt se v Česku poměrně běžně vyskytuje roztroušeně od pahorkatin až do hor, kde je častější a vystupuje až k horní hranici lesa, zcela výjimečně roste i v nižších polohách (okolí Prahy) a v inverzních údolích (Labské pískovce).
Obecně je druh rozšířený v mírných oblastech severní polokoule. V rámci Evropy roste roztroušeně, dále byl pozorován na Sibiři, v Japonsku, Číně a Severní Americe.
Světélkování
Detail listu Povrchové buňky prvoklíčků Dřípovičníku zpeřeného jsou pro maximalizaci příjmu záření uzpůsobeny svým tvarem. +more Ze svrchní strany jsou vypouklé, opačná strana se zužuje na kužel, do jehož špičky jsou soustředěny veškeré chloroplasty. Buňky, nabývající tvaru optické čočky, jsou díky tomuto tvaru schopny zachytit i sebemenší kvantum světla, které je pak díky svrchní „čočce“ zakřiveno a dodáváno přímo do chloroplastů. Toto koncentrování světla do jednoho bodu má vedlejší efekt: při lomu světla se jeho část, která není přijata chloroplasty, odráží zpět do okolí a mísí s jejich zeleným světlem. Vzniká tak typické, smaragdově zelené záření.
Faktem potvrzující tuto adaptaci je pozorování, při kterém na epidermu prvoklíčků dřípovičníku, jež byly umístěny do světlého prostředí, nebyl zaznamenán vývoj buněk ve tvaru čoček, a tudíž nebyly schopny přijímat (a odrážet) světlo stejným způsobem.
Odkazy
Reference
Externí odkazy
[url=https://www.britishbryologicalsociety.org.uk/wp-content/uploads/2020/12/Schistostega-pennata.pdf]Schistostega-pennata[/url]