Důl Anna (Příbram)

Technology

12 hours ago

Author

Důl Anna se nacházel v oblasti Příbrami a je jedním z nejznámějších českých hnědouhelných dolů. Tento důl byl založen v roce 1822 a těžba zde probíhala až do roku 1992. Důl Anna byl jedním z největších zaměstnavatelů v regionu a v průběhu své existence zaměstnával až tisíce horníků. V průběhu let se Důl Anna postupně rozšiřoval a modernizoval, aby odpovídal potřebám rostoucí těžby. V 70. letech 20. století prošel důl rozsáhlou rekonstrukcí a byl vybaven moderním zařízením a technologiemi. Těžba hnědého uhlí v dole Anny využívala především povrchových metod, které zahrnovaly odkryvy, výrobu uhlí a jeho přemístění na povrch. Kromě těžby uhlí se v dole také vytěžovaly další suroviny, jako například křemen. Po ukončení těžby v roce 1992 byla většina povrchových objektů dolu zlikvidována a důl byl postupně přeměněn na muzeum hornictví. Dnes je Důl Anna důležitou kulturně-historickou památkou a turistickou atrakcí, která přibližuje návštěvníkům historii a technologii těžby uhlí. Muzeum dolu Anny nabízí prohlídky podzemím, expozice o historii dolování, ukázky technologických postupů či možnost návštěvy hornického skanzenu. Důl Anna je tak významným prvkem v regionálním hornickém dědictví a připomíná význam a obtíže spojené s těžbou uhlí v minulosti.

Důl Anna je nepoužívaný důl k těžbě stříbrné a olověné rudy na Březových Horách v Příbrami ve Středočeském kraji. Důl byl založen v roce 1789 Janem Antonínem Alisem jako druhý důl v březohorském revíru. Od roku 1914 do roku 1957 byl nejhlubší jámou v revíru.

Historie

Důl Anna byl založen Janem Antonínem Alisem v roce 1789. Jan Antotnín Alis při stavbě tohoto dolu uplatnil nový systém otvírky ložiska a čerpání vody, stejně jako to udělal na dole Vojtěch. +more V roce 1867 muselo být postupné hloubení dolu zastaveno, protože přibývalo vody a stroje je nestačily odčerpávat. Proto v roce 1868 byl zřízen stroj na zdvíhání vody a stroj lezný s parním strojem, což umožnilo překonat technologické překážky dalšího postupu hloubení. Od roku 1914 do roku 1957 byla Anna nejhlubší jámou revíru, ve 30. letech 20. století patřila k nejhlubším v Evropě a do poloviny 50. let 20. století byla nejhlubší v Československu. V roce 1941 zde bylo dosaženo maximální hloubky 1464,3 m, poslední 39. patro mělo hloubku 1449,3 m. Později sloužila v systému větrání dolů jako výdušná jáma. Roku 1978 byla těžba na dole Anna ukončena a do roku 1980 zlikvidována. Roku 1929 bylo na dole Anna započato s výstavbou vlastní tepelné elektrárny pro doly.

Důlní požár

12. ledna 1946 postihl důl Anna požár, jenž vznikl na 36. +more patře Vojtěšského ležatého odžilku v hlavě II. severního hloubení, ve vzdálenosti asi 270 m severně od Annenského překopu a asi 420 m od výdušné fárací jámy Anna. Díky rychlému zásahu se oběti na lidských životech omezily na dva havíře, kteří zahynuli při útěku z pracoviště a na dva jejich kamarády, kteří se zúčastnili záchranných prací. 17. října 1946 se účastnil pohřbu horníků na Březových Horách příbramský děkan Josef Hartman, je zde pomník důlního neštěstí.

Současnost

Důl byl uzavřen a zlikvidován v roce 1981, a to zásypem na zátku v hloubce 40,4 m. Ohlubeň pak byla zakryta betonovými panely.

Dnes je důl Vojtěch spravován Hornickým muzeem v Příbrami a je součástí jeho prohlídkového areálu. Je zde možné v rámci expozice navštívit cáchovnu, strojovnu s výše zmíněným parním těžebním strojem značky Breitfeld & Daněk, uskutečnit jízdu důlním vláčkem prokopskou štolou k prokopské jámě, která je se svými takřka šestnácti sty metry hloubky nejhlubší šachtou pro těžbu stříbra v revíru. +more Další možností je jízda výtahem do historického podzemí a následná procházka takzvaným vodním patrem (Wasserlauf). Vše výše zmíněné je řazeno do prohlídkového okruhu s označením B.