Cesko.wiki Eklekticismus
Author
Albert FloresEklekticismus je termín, který popisuje přístup nebo tendenci k využívání a kombinování různých prvků, stylů, idejí nebo postupů z různých zdrojů nebo období. V umění, architektuře, filozofii, literatuře a dalších oblastech může eklekticismus znamenat spojení různých stylů, směrů nebo technik, aby vytvořil nový a unikátní výsledek. Tento přístup může být použit buď jako vědomá volba, nebo jako spontánní nebo neuvědomělá kombinace. Eklekticismus se často používá k popisu uměleckých směrů a stylů, které kombinují různé prvky z různých dobových období nebo kulturních tradic. Například eklektická architektura spojuje prvky z různých architektonických stylů, jako jsou antické, gotické, renesanční, barokní nebo moderní prvky. Eklekticismus v architektuře a umění byl velmi populární zejména v 19. století, kdy architekti a výtvarníci začali kombinovat různé styly a prvky do svých děl. Tento přístup umožnil tvůrcům vyjádřit svou individualitu a kreativitu prostřednictvím unikátních kombinací prvků. Eklekticismus může také znamenat filozofický přístup, který kombinuje nebo přijímá myšlenky z různých filozofických škol a směrů. Tento přístup se používá ve filozofii jako způsob syntézy různých myšlenek a postojů. Celkově lze říci, že eklekticismus je přístup, který se opírá o využití a kombinování různých možností, což umožňuje vznik nových a unikátních výsledků ve všech oblastech lidské činnosti.
Eklekticismus (nebo eklektismus, z řec. ek-lektos, vybraný) je v obecné rovině způsob tvorby a práce, který čerpá z cizích vzorů nebo z děl starších období a mísí je dohromady. Eklektik, česky snad „vyběrač“, je člověk, který si z rozmanitých filosofických systémů nebo stylů vybírá směrodatná stanoviska a závěry, jež dále rozvádí a dále z nich vyvozuje. Důvodem může být nedostatek vlastní invence, ale také snaha překlenout rozpory mezi různými směry nebo skeptický názor, že žádná filosofie není ideální.
Ve filosofii
Eklekticismus vznikl v raném helénismu a v Římě, kde se střetávaly různé kulturní a filosofické proudy - např. řecké, římské, židovské a orientální. +more Římané si z nich vybírali to, co se jim jevilo správné a prakticky použitelné. Slovo poprvé použil Diogenés Laertios, a to v pejorativním smyslu. Podobně postupují některé moderní směry filosofické i umělecké.
Eklektismus tedy nemusí být nutně špatný, záleží ovšem na tom, jaké prvky si vybírá a jak s nimi zachází. Protože se často jedná o výběr bez porozumění, bez historického rozlišení nebo bez vkusu, mívá slovo eklektický pejorativní význam. +more Něco podobného platí i pro eklektickou literaturu a podobně.
V umění
Eklekticistická stavba Palacio de Cibeles, sídlo městské správy v Madridu (dřívější hlavní pošta)
V architektuře se jako eklektismus označuje umělecký směr vzniklý v druhé polovině devatenáctého století. Jako styl odkazuje k historickým obdobím, a umožňuje spojovat formální znaky jednotlivých neostylů společně na jedné stavbě. +more Zároveň porušuje do té doby obvyklou harmonii a proporce, ověřené historickými poznatky. Architektura v této podobě přežívá až do prvních let dvacátého století, i když souběžně se už formuje odlišná koncepce i výraz, který u ní bývá označován jako secese.
V módě a designu
V současné době se slovo eklektický používá často v bytovém i užitkovém designu a módě. Značí styl, charakterizovaný kombinací moderních a starých prvků. +more Takový interiér může působit jako posbíraný z toho, co bylo právě po ruce, ačkoli je výsledkem plánovité eklektické činnosti.
Představitelé
Panaitios * Poseidónios * Marcus Tullius Cicero * Filón Alexandrijský * Marcus Terentius Varro * Marcus Aurelius * Victor Cousin
Eklektické proudy
Gnóze * Teosofie * Postmoderna
Odkazy
Reference
Literatura
Ottův slovník naučný, heslo Eklekticismus. Sv. 8, str. 470 * Ritter - Gründer, Historisches Wörterbuch der Philosophie. Basel 1981nn. Heslo Eklektizismus. Sv. 2, sl. 432n.