Evangelium podle Jana
Author
Albert FloresEl Greco: Jan Evangelista Evangelium podle Jana (zkratka J nebo Jan) je poslední z kanonických evangelií, čtvrtá kniha Nového zákona. Autor se představuje jako Ježíšův učedník, tradice spojuje autorství Janova evangelia, tří Janových listů a Janova Zjevení a pokládá je za díla apoštola Jana; část teologů Janovo autorství popírá. Evangelium bylo napsáno řecky pravděpodobně někdy mezi léty 85 až 100, nejspíše v Efesu.
Charakteristika
Od ostatních tří synoptických evangelií se evangelium Janovo značně liší jak obsahem, tak stylem a jazykem: vynechává většinu synoptické látky, včetně Kázání na hoře, naznačuje, že Ježíšovo veřejné působení trvalo pravděpodobně tři roky a že Ježíš byl ukřižován dva dny před sobotou. Odehrává se většinou v Judsku a v Jeruzalémě. +more Místo většiny uzdravení atd. , o nichž píší synoptici, uvádí významná znamení, která mají vést k víře a zjevují Ježíše jako Krista, například proměnění vody ve víno v Káně nebo vzkříšení Lazara.
Začíná slavnostním úvodem (Prolog), který připomíná začátek celé Bible, a obsahuje řadu rozsáhlých Ježíšových řečí a rozhovorů, kde se vyskytují obraty, charakteristické pro řeckou vzdělanost té doby, například rozvinutá výpovědi o Slovu (logos), pravdě a zejména o jeho vlastním poslání (věty s „Já jsem…“) a vztahu k Otci. Místo podobenství jsou zde spíše alegorie jako Dobrý pastýř (J 10,1-7) nebo Vinný keř (J 15,1-17) a je pravděpodobné (tak i dle tradice a Eusebia), že autor znal synoptická evangelia. +more To je jeden z důvodů, pro který se jeho vznik klade až do konce 1. století.
Evangelium se od počátku chápalo jako součást Nového zákona a je obsaženo v nejstarších rukopisech. Dvanáct veršů (J 7,53-8,11), tzv. +more perikopa o cizoložné ženě, však v nejstarších rukopisech (např. Sinajský kodex a Vatikánský kodex) chybí a jeden rukopis je řadí do evangelia Lukášova. Přesto je řada odborníků pokládá za autentické, protože si lze daleko spíš představit, proč byly vypuštěny, než že by byly dodatečně přidány.
Autorství
Začátek Janova evangelia. Book of Kells, 8. stol.
Nejstarší zachované rukopisy mají nadpis „Podle Jana“ a Eusebius (přelom 2. a 3. +more stol. ) v „Církevních dějinách“ je s odvoláním na svědectví Papiovo připisuje „presbyteru Janovi“. Celá tradice počínaje Ireneem († 202) jej však ztotožňuje s apoštolem téhož jména.
Pro autorství apoštola Jana hovoří tyto argumenty: * Pisatel byl dobře obeznámen s názory tehdejších Židů (J 1,21; 6,14; 7,40; 12,34). * Popisované detaily naznačují, že některá místa znal osobně. +more * Pisatel o sobě říká, že byl očitým svědkem. Jednotlivce, kteří určité věci řekli nebo udělali, představuje jménem. (J 1,40; 6,5. 7; 12,21; 14,5. 8. 22; 18,10). Detailně určuje dobu, kdy se staly určité události. Ve svých popisech uvádí počty přesně, nenápadně, přirozeně. * O pisateli se navíc hovoří jako o „učedníkovi, kterého Ježíš miloval“ (J 21,20. 24).
Proti možná hovoří dobrá řečtina, zdánlivě spekulativní povaha projevů a některé helenistické představy. Autor opakovaně hovoří o „Židech“ jako o cizích (což může znamenat již hotové oddělení od synagogálního židovství) a „vyhánění ze synagog“ je pro něho minulostí.
Shora popsané argumenty pro a proti je možno překlenout několika výklady: 1) Podle tradice napsal evangelium Jan ve vysokém věku; během dlouhého pobytu v helénistickém prostředí se naučil dobře řecky a osvojil si představy světa, v němž žil. 2) Evangelium vzniklo pod přímým vlivem Janovým, z jeho svědectví (J 21,24), avšak jeho sepsáním byl pověřen některý z Janových učedníků či jeho sekretář. +more Mnozí biblisté soudí, že i Janovo evangelium vzniklo z původního očitého svědectví, jež bylo postupně zpracováno a redigováno.
Nejstarší doklady
Nejstarším dochovaným fragmentem Janova evangelia je Papyrus P 52 uložený v Rylandsově knihovně v Manchesteru. Papyrus byl zakoupen roku 1920 v Egyptě, kde byl nalezen v mumii. +more Obsahuje část rozhovoru Ježíše s Pilátem (J 18,31-33 a J 18,37-38). Tento fragment vznikl v 1. polovině 2. století; patrně kolem roku 125 (F. F. Bruce, Adolf Deissmann). Fragment, nalezený v místě geograficky velmi vzdáleném od Malé Asie, kde pravděpodobně Janovo evangelium vzniklo, vyvrací teorie některých starších teologů (např. F. C. Baur), kteří kladli vznik Janova evangelia až na konec 2. století.
Citáty
Odkazy
Reference
Literatura
H. Haag (red. +more), Bibel-Lexikon. Einsiedeln: Benziger 1968 * G. Hörster, Úvod do Nového zákona. Praha 1994 * J. Merell, Úvod do Nového zákona. Praha 1991 * * * * ROSKOVEC, Jan. Evangelium podle Jana. Praha: Česká biblická společnost a Centrum biblických studií, 2020. 875 s. ISBN 978-80-7545-007-4. * L. Tichý, Úvod do Nového zákona. Svitavy 2003.
Související články
Bible * Evangelium * Janovy spisy * Nový zákon
Externí odkazy
[url=http://bible. virt. +morecz/]Ekumenický překlad, ke stažení jako . txt nebo . doc[/url] * [url=https://web. archive. org/web/20080304184930/http://www. biblenet. cz/bible/index. php]Vyhledávání v Bibli česky i v dalších jazycích[/url] * [url=http://www. sweb. cz/preklad. bible/]Vyhledávač a konkordance k Českému studijnímu překladu[/url] * [url=http://cb. cz/praha2/bib_slovnik_novotny. htm/]A. Novotný, Biblický slovník (. doc, . jpg nebo . pdf)[/url] * [url=http://www. rozumnavira. cz/apologetika/37-da-se-verit-janovi-o-spolehlivosti-ctvrteho-evangelia-. html/]Zamyšlení nad Janovým evangeliem[/url] * [url=https://web. archive. org/web/20080221224909/http://net. bible. org/bible. php]Anglický a řecký text, hledání, odkazy a konkordance[/url] * [url=http://www. newadvent. org/cathen/08438a. htm]Heslo Gospel of John v Catholic Encyclopedia[/url] * [url=http://earlychristianwritings. com/john. html]Portál Gospel of John v Early Christian Writings[/url] * [url=http://www. hs-augsburg. de/~harsch/graeca/Chronologia/S_post01/NT/nte_kd00. html/]Řecký text[/url] * [url=http://www. ccel. org/ccel/schaff/npnf107. i. html]Výklad svatého Augustina[/url].