Fyzika polymerů

Fyzika polymerů je oblast fyziky zkoumající polymery, jejich kolísání, mechanické vlastnosti i kinetiku reakcí zahrnující degradaci a polymeraci polymerů, respektive monomerů.

Zatímco dnes se tato oblast zaměřuje na perspektivu fyziky kondenzovaných látek, fyzika polymerů je původně odvětví statistické fyziky. Fyzika a chemie polymerů také souvisí s oblastí polymerů, která je považována za jejich aplikační část.

Teplotní fluktuace trvale ovlivňují tvar polymerů v kapalných roztocích a modelování tohoto vlivu vyžaduje použití zásad statistické mechaniky a dynamiky. Důsledkem je, že teplota silně ovlivňuje fyzikální vlastnosti polymerů v roztoku. +more Způsobuje např. fázové přechody, tání, a tak dále.

Polymery jsou velké molekuly, a proto mají velmi komplikované řešení deterministickými metodami. Přesto přinesly statistickým přístupům výsledky a jsou často vhodné, protože velké polymery (tj. +more polymery s velkým počtem monomerů) jsou efektivně využívány v termodynamickém limitu nekonečně mnoha monomerů (ačkoli skutečná velikost je jasně konečná).

Statistický přístup ve fyzice polymerů je založen na analogii mezi polymerem a buďto Brownovým pohybem, nebo různými typy náhodné procházky. Nejjednodušší model polymeru reprezentuje ideální řetězec odpovídající jednoduché náhodné procházce. +more Časté přístupy pro charakterizaci polymerů jsou také experimentální. Používají se charakterizační metody, jakými jsou např. chromatografie, viskozimetrie, dynamický rozptyl světla nebo automatické kontinuální on-line monitorování polymeračních reakcí (ACOMP) pro stanovení chemických, fyzikálních a materiálových vlastnosti polymerů. Tyto experimentální metody také pomáhaly matematickému modelování polymerů a dokonce lepšímu pochopení vlastností polymerů.

* P. J. +more Flory je považován za vědce, který první zavedl obor fyziky polymerů. * Francouzští vědci přispěli od 70. let (např. de Gennes, J. des Cloizeaux). * Doi a Edwards napsali velmi slavnou knihu o fyzice polymerů. * Ruské a sovětské školy fyziky (I. M. Lifšic, A. Ju. Grosberg, A. R. Chochlov) byly velmi aktivní v rozvoji fyziky polymerů.

Odkazy

Reference

# a b P. Flory, Principles of Polymer Chemistry, Cornell University Press, 1953. +more . # Pierre Gilles De Gennes, Scaling Concepts in Polymer Physics CORNELL UNIVERSITY PRESS Ithaca and London, 1979 # a b M. Doi and S. F. Edwards, The Theory of Polymer Dynamics Oxford University Inc NY, 1986 # Michael Rubinstein and Ralph H. Colby, Polymer Physics Oxford University Press, 2003 # US patent 6052184 and US Patent 6653150, other patents pending # F. H. Florenzano; R. Strelitzki; W. F. Reed, “Absolute, Online Monitoring of Polymerization Reactions”, Macromolecules 1998, 31(21), 7226-7238 # Vladimir Pokrovski, The Mesoscopic Theory of Polymer Dynamics, Springer, 2010 # A. Yu. Grosberg, A. R. Khokhlov. Statistical Physics of Macromolecules, 1994, American Institute o Physics # H. Yamakawa, "Helical Wormlike Chains in Polymer Solution", (Springer Verlag, Berlin, 1997) # G. McGuinness, Polymer Physics, Oxford University Press, p347.

Externí odkazy

[url=http://plastic-polymer-formulations.blogspot.com]Plastic & polymer formulations[/url]

Kategorie:Obory a disciplíny fyziky Kategorie:Polymery