Germanismus

Technology

12 hours ago

Author

Germanismus je termín, který se používá pro označení jevů, které souvisejí s obsahem, formou nebo pravopisem přejatých slov z němčiny do češtiny. Toto přejímání slov je historickým jevem, který se začal projevovat již ve středověku, kdy byl německý jazyk v oblastech českých zemí často užívaný jako lingua franca. V průběhu času se německý vliv na češtinu projevil zejména v lékařství, právu, náboženství, hudbě a stavitelství. V současnosti se slova přejatá z němčiny do češtiny označují jako germanismy. Některá z těchto slov získala v češtině zcela nový význam, zatímco jiná si ponechala svůj původní význam. Existuje také skupina slov, která byla přejata z němčiny, ale v češtině se používají výhradně ve své německé podobě, tedy v německé gramatice a pravopisu. Užití germanismů v češtině vzbuzuje různé názory a postoje. Někteří zastánci zahraničních vlivů věří, že používání slov z jiných jazyků obohacuje češtinu a zlepšuje její komunikativnost. Naopak odpůrci těchto vlivů se obávají, že přejímání slov z němčiny do češtiny může ohrožovat samotnou češtinu a vést k ztrátě její identity. Zájem o téma germanismu vyvolává časté diskuse, zejména v obdobích, kdy jsou česko-německé vztahy natažené. Publikovány jsou také různé odborné studie, které se zabývají historií a vývojem germanismů v češtině. Vzdělávací instituce se také snaží podporovat správnou a důstojnou formu užívání přejatých slov z němčiny v češtině.

Germanismus je jazykový prvek přejatý do jiného jazyka z němčiny nebo vytvořený podle německého vzoru. Nejde tedy jen o slova německého původu, ale i jejich doslovné překlady (kalky) a větné konstrukce.

Germanismy v češtině

Vzhledem ke geografické, kulturní i politické blízkosti s německy mluvícími zeměmi a bohatým stykům v minulosti i současnosti najdeme v češtině velké množství prvků přijatých z němčiny. Vliv němčiny byl do češtiny patrný především z německých dialektů sousedních příhraničních oblastí (Bavorsko, Sasko, Rakousko, Pruské Slezsko) procházející skrze v českém pohraničí převládající německé obyvatelstvo. +more K počešťování německých výrazů také přispěla skutečnost, že v průběhu pozdějšího 19. století se mnoho řemeslníků zaučovalo v německy mluvících zemích. Z této doby proto pochází mnoho takovýchto výrazů, zejména z oblasti manuální práce. Z těchto dialektů pocházejí například slova hajzl (Häusl) nebo šlus (Schluss, Kurzschluss).

Počešťování německých slov bylo svého času docela běžné, a již Jan Hus (1412) se proti tomuto vlivu pokoušel bojovat, ovšem bezúspěšně. Tehdejší čeština obsahovala slova, jako např. +more hantuch (ručník), šorc (zástěra - Schürze), hausknecht (podomek), či forman (vozka - Fuhrmann). V počátcích období národního obrození byly germanismy v češtině vnímány jako nežádoucí, u mnohých buditelů je patrná snaha očistit češtinu od germanismů skutečných i domnělých a nahradit je výrazy českými, často velmi neuměle vytvořenými (tzv. brusiči jazyka, např. Václav Jan Rosa). Za nevhodný germanismus bylo například považováno spojení „Co je to za…. “ (německy „Was für ein…. “) nebo „nápad“ (kalk z německého „der Einfall“).

Germanismy v současné češtině

Současná čeština je stále protkána germanismy. Nicméně se vyskytují především v obecné jazykové rovině (mluvený projev). +more Nejčastějšími germanismy používanými v češtině jsou například: fara, hřbitov, máry, halda, fůra, forman, klempíř, pudl, pumpa, kramle, brýle, knoflík, flétna, punčochy, krám, muset, verbovat, (pře)klemovat, vyrajbovat, luft(ovat) či frajer.