Cesko.wiki Gžel
Author
Albert FloresSoukromá sbírka gželi Gžel (rus. Гжель) je honosné národní řemeslo z odvětví výroby keramiky a porcelánu. Jedná se o druh ruské národní malby. Gžel je také název vesnice v Moskevské oblasti, která je jedním z tradičních ruských center výroby keramiky. V širším slova smyslu lze názvem Gžel (který můžeme z historického a kulturního pohledu považovat za správný) označit i rozsáhlou oblast, jež se skládá z 27 vesnic sdružených pod názvem Gželskij kust (rus. Гжельский куст). Tato oblast se nachází přibližně 60 km od Moskvy na železniční trati Moskva - Murom - Kazaň. Nyní spadá Gželskij kust pod Ramenský rajón Moskevské oblasti Ruské federace. Do revoluce patřil tento rajón k Bogorodskému a Bronnickému újezdu.
Etymologie
Název Gžel má baltský původ, takže k němu mají nejblíže toponymické paralely na západě země, tedy v oblasti baltských hydronym. Na levém břehu horního Podněproví můžeme najít řeku Agželku, též se jí říká Gželka, Gžolka, Gžel´ka, ve Smolenské oblasti má blízko ke zkoumanému názvu řeka Gžať (pravý přítok Vazuzy) a název jejího přítoku Kzelka je srovnatelné s názvem Kželja, což je nejranější forma názvu vesnice Gžel (střídání ž-z je v názvech horního Podněproví velmi časté). +more Můžeme tedy připustit, že se hydronymum Gžel vytvořilo z baltského gud(i)-el- (viz staropruské „keř”). Daný slovotvorný základ je široce zastoupen v baltských hydronymech. Figurky zdobené gželskou technikou.
Historie
Odedávna byla vesnice Gžel známa svými jíly. Rozsáhlá těžba různých druhů jílů zde byla realizována od poloviny 17. +more století. V roce 1663 vydal car Alexej Michajlovič výnos: „Z Gželské volosti pro lékárenské a alchymické nádoby poslat jíly, které jsou vhodné pro lékárenské nádoby. ” Tenkrát bylo na rozkaz posláno do Moskvy 15 vozů jílu z Gželské volosti a přikázáno „ponechat tento jíl na lékárenské záležitosti: a dále panovník nařizuje nevolníkům dané oblasti jíl z Gželské volosti brát a vozit tak, jak bude na základě Lékárenského dekretu potřeba. ”.
V roce 1770 byla celá Gželská oblast připsána na Lékárenský dekret pro alchymistické nádoby. Velký ruský učenec M. +more V. Lomonosov, který právem ocenil gželské jíly, o nich napsal tato vznešená slova: „Sotva je někde na světě země tak čistá a bez příměsí, kterou chemici nazývají panenskou, snad kromě jílů pro výrobu porcelánu, takové máme gželské. , ty jsem nikde neviděl tak běloskvoucí. ”.
Do poloviny 18. století se v Gželi vyráběly keramické nádoby typické pro danou dobu, dále cihly, keramické potrubí, kachličky a také jednoduché dětské hračky, kterými zásobovali Moskvu. +more Předpokládá se, že v té době musel být počet vyráběných hraček v řádech sto tisíců kusů za rok. Gželská ochranná známka V roce 1812 bylo v Gželi 25 továren na výrobu nádobí. Mezi nimi byly nejznámější továrny Jermila Ivanova a rodiny Laptěvých ve vesnici Kuzjajevo. Podle podpisů nalezených na výrobcích patří mezi známé mistry Nikifor Semjonovič Gusjatnikov, Iva Nikiforovič Sroslej a Ivan Ivanovič Kokun. Kromě nádobí byly vyráběny hračky ptáků či zvířat a dekorativní sošky s tematikou ruského každodenního života. Velkolepé bílé koníčky, jezdce na koni, ptáčky, panenky i miniatury nádobí zdobili originálním národním způsobem za použití fialkové, žluté, modré a hnědé barvy. Barvy nanášeli štětcem. Jako motivy této malby sloužily dekorativní kvítky, lístky a traviny.
Po roce 1802, kdy byl objeven světlý šedý jíl poblíž vesnice Minino, se začal v Gželi vyrábět polofajáns, z něhož se hojně dělaly nádoby na kvas, džbány a kumgany (konvice k mytí rukou s úzkým hrdlem). Od druhé poloviny 20. +more let 19. století byly mnohé výrobky malovány pouze modrou barvou. Polofajáns se odlišoval hrubou strukturou a nízkou odolností. Gželský krb Kolem roku 1800 našli nevolníci, bratři Kulikové, ve vesnici Bolodino v Bronnickém újezdu směs bílé fajánsové hmoty. Na tomto místě byla v letech 1800 - 1804 zbudována první porcelánka. Její zakladatel Pavel Kulikov se naučil technologii výroby porcelánu při tom, když pracoval v továrně Otto ve vesničce Perovo. Aby si uchránil tajemství této výroby, tak si Kulikov vše dělal sám pouze s pomocí jednoho zaměstnance. Podle legendy však dva hrnčíři - G. N. Chranulov a E. G. Gusjatnikov - tajně pronikli do Kulikovy dílny, obkreslili si pec pro vypalování výrobků a zmocnili se také vzorků hlíny, načež si otevřeli své vlastní továrny. Kulikova porcelánka je také pozoruhodná tím, že v ní začala porcelánová výroba gželi.
Druhá čtvrtina 19. století je obdobím největších uměleckých úspěchů gželské malby keramiky ve všech jejích odvětvích. +more Majitelé výroben se neustále snažili zdokonalovat směs bílé hmoty, aby získali jemný fajáns a porcelán.
Od poloviny 19. století se mnohé gželské továrny dostávají do úpadku a keramická výroba je soustředěna do rukou bratrů Kuzněcových. Po revoluci byly jejich továrny znárodněny.
Až od poloviny 20. století začíná v Gželi obnova tohoto řemesla, které nedávno oslavilo své 670. +more výročí. Ve 30. a 40. letech 20. století se zde nacházela téměř polovina všech ruských porcelánových a fajánsových továren.
V roce 1912 byla na Kazaňské železnici, konkrétně na místní dráze Moskva - Čerusti, otevřena železniční stanice, která dostala název podle této oblasti - Gžel. Vesnička, jež vyrostla u stanice, se nazývá stejně. +more Skládá se ze dvou částí s neoficiálním názvem Vesnička vápenky (rus. Посёлок известкового завода), též nazývaná jako Vápenný (rus. Известковый) podle zbourané vápenky, která se tu v minulosti nacházela, a Vesnička cihelny (rus. Посёлок кирпичного завода) neboli též Pracant (rus. Труженик). Soubor:Гжель-Нева. jpg|Gželská váza s kosočtvercovým a květinovým ornamentem Soubor:Гжель. JPG|Gželský džbán Soubor:Азарова1. jpg|Gželský porcelánový samovar Soubor:Часы Лефортово. jpg|Hodiny „Lefortovo” Soubor:1976. Кумган. JPG|Gželský kumgan Soubor:1969. Азарова. JPG|Gželská konvice na čaj s vnitřní řezbou Soubor:1966. Азарова. JPG|Gželské sošky Soubor:Gschel 20091027 01. JPG|Gželská mísa Soubor:Gschel 20091027 18. JPG|Gželská keramická nádoba Soubor:Gzhel 18 GIM. jpg|Barevná gželská malba Soubor:Gzhel russiandolls. jpg|Gželské matrjošky Soubor:Gzhel Souvenir shop 02. jpg|Obchod se suvenýry Soubor:MoscowRegion-Gzhel-p1030270. jpg|Gželská malba ASEAN Tourism Awards 2019. jpg|ASEAN Tourism Awards 2019.