Hadr je jedním z nejstarších hadů, který se vyskytoval v českém území. Patří do čeledi slepýšovitých hadů a je zde hojně rozšířený. Hadr je velmi úzký, svalnatý a beznohý had, který se živí převážně drobnými hlodavci a žábami. Má šupinaté tělo, které mu umožňuje pohyb v podzemí i na povrchu. Samice hadra klade vejce, ze kterých se vylíhne mláďata. Hadr je nejaktivnější v období teplého počasí, kdy vyhledává slunná místa k odpočinku. V případě ohrožení se hadr brání vhodnými reflexy, jako je stočení do kruhu nebo vylití zápachu. Místní odborníci se snaží monitorovat populaci hadra a zajistit optimální podmínky pro jeho život na českém území.
Hadrář v roce 1899 v Paříži
Hadr (nářečně hadra) je označení odpadní textilie, často rozstříhané a roztrhané kusy starého oblečení. Hadry mají různé využití, ovšem surovina byla sbírána po domácnostech (hadráři). Hadry se totiž jako druhotné využití textilie (recyklace textilií) užívají (užívaly) při výrobě papíru (tedy jako základ buničiny). Pro stejný původ se stal hadr synonymem pro utěrku. V kuchyni může být používán hadr na nádobí (buď speciálně vyrobený, nebo recyklovaný ze staré textilie, např. oblečení). Slouží k mytí a utírání nádobí, setření kuchyňské linky či místo kuchyňské chňapky. Mívá rozměry od 20×20 do 50×50 cm.