Cesko.wiki Hejtmanství německých lén
Author
Albert FloresStránka "Hejtmanství německých lén" v české Wikipedii poskytuje informace o správní jednotce nazývané hejtmanství, které existovalo v dějinách Čech. Hejtmanství bylo vytvořeno v době vlády Karla IV. a bylo součástí systému německých léna, který byl zaveden v Českém království ve 14. století. Hejtmanství německých lén bylo správním územím, které bylo podřízeno hejtmanovi a zahrnovalo několik okresů. Hejtmanství mělo významnou funkci při ochraně hranic a udržování pořádku na území, a proto bylo důležité postavení hejtmana. Na stránce jsou poskytnuty informace o historii hejtmanství, jeho vzniku a vývoji v průběhu času. Jsou také uvedeny informace o územním rozsahu hejtmanství a jeho vztahu k ostatním správním jednotkám. Zaměřuje se také na význam hejtmanství v rámci politické a správní struktury Českého království. Dalšími poskytnutými informacemi jsou funkce hejtmana, jeho role a pravomoci. Jsou zmíněny také některé významné osobnosti, které ve funkci hejtmana působily, a vliv hejtmanství na místní ekonomiku a společnost. Stránka obsahuje také odkazy na další informační zdroje, knihy a studie, které se zabývají problematikou hejtmanství německých lén.
Hejtmanství německých lén (deutsche Lehenshauptmannschaft der Cron Böhmen, Lehenschranne) byl zvláštní typ královského úřadu v Čechách, jehož agendou byla správa českých zahraničních lén (feuda extra curtem) a také snaha o znovuzískání těch z nich, která již byla ztracena. Vzniklo zřejmě koncem 15. století, zasedalo na Pražském hradě a kromě pravidelné správy lén včetně vedení jejich zemských desk vykonávalo na tomto území i soudnictví (spory většího významu ale řešila česká kancelář). V takovém případě soudu předsedal hejtman, jenž je trvale doložen k roku 1493. V roce 1651 byl úřad zrušen a jeho agenda přenesena na apelační soud.
O počátcích hejtmanství není mnoho známo, první písemný doklad je až z roku 1528. V rámci soudního řízení šlo nicméně o kolegiální orgán s celkem devíti přísedícími, přičemž polovina z nich zasedala i v české komoře. +more Podle instrukce z roku 1544 se zasedání měli účastnit i soudci zemského soudu a po zřízení apelačního soudu také jeho radové. Na přelomu 16. a 17. století nebyl načas svoláván, po obnovení činnosti v roce 1602 v něm zasedlo šestnáct, pak deset přísedících, kteří se rozdělovali na pravou a levou stranu. Řízení bylo ústní a vzhledem k velkým vzdálenostem se předvolávané osoby často nechávaly zastoupit, později již převládl písemný proces. Při posuzování sporů se hejtmanství řídilo především obecným a lenním právem, někdy také místním právem a zvyklostmi, a rozhodnutím ve věci byl nález (Urteil). Jako jediný tehdejší český úřad úřadovalo vzhledem ke svým adresátům výhradně německy.