Hlístounovití

Hlístounovití (Regalecidae) je čeleď extrémně dlouhých pelagických ryb. Hlístoun červenohřívý dosahuje délky až 8 metrů, což představuje vůbec nejdelšího zástupce kostnatých ryb. Hlístounovití mají kosmopolitní rozšíření, jejich populace je však patrně nepočetná.

Popis

Hřbetní ploutev začíná již v oblasti nad očima a táhne se po celé délce těla. Tato ploutev mívá 260-412 kostěných paprsků, z nichž prvních cca 10-13 paprsků bývá prodlouženo se sytě červeným zbarvením, takže připomínají jakousi korunku. +more Podobně silně prodloužené jsou i břišní ploutve, které jsou redukovány na 1-5 dlouhých paprsků. Řitní ploutev úplně chybí. Oči jsou malé. Nemají zuby ani plynový měchýř. Počet obratlů bývá kolem 143-170. Hlístouni mají silně protáhlé tělo dorůstající délky až 8 metrů. Hlístoun červenohřívý je dokonce nejdelší kostnatou rybou na světě a je zapsán v Guinessově knize rekordů coby nejdelší zástupce kostnatých ryb.

Ekologie

O ekologii hlístounů je známo jen minimum informací, jelikož živé exempláře jsou pozorovány lidmi jen velmi vzácně. První video záznam hlístounů byl pořízen teprve v roce 2001. +more Plavou vertikálně s hlavou nahoře za vlnícího pohybu hřbetní ploutve podobně jako úhoři. Badatelé z Nového Zélandu při jedné příležitosti zaznamenali, že hlístoun vydával elektrické šoky.

Živí se drobnými mořskými živočichy jako jsou korýši (např. krunýřovky), menšími rybami a hlavonožci. +more Hlístouni jsou rozšíření v hlubokých vodách všech oceánů včetně Středozemního moře. Typicky se vyskytují v mezopelagické zóně (200-1000 m pod hladinou moře), nicméně patrně mohou žít až v hloubkách 1600 m. Podle studie zkoumající parazity hlístounů patří k jejich predátorům patrně žralok mako nebo vorvaň obrovský.

Vztah k lidem

San Diega Hlístouni nemají pro rybáře komerční potenciál. +more Jednak se nachází ve velmi hlubokých vodách, a jednak jejich maso málo chutné až nepoživatelné. I když se na hlístouny rybáři nezaměřují, občas bývají chyceni jako nechtěné úlovky. Vyplavení mrtví jedinci přitahují poměrně značnou mediální pozornost.

Systematika

K prvnímu popisu hlístouna došlo v roce 1772. Jednalo se o hlístouna červenohřívého (R. +more glesne) a o jeho popis se zasloužil norský biolog Peter Ascanius. Název čeledi Regalecidae je odvozen z latinského regalis neboli královský. V rámci čeledi se rozeznávají dva rody s následujícími druhy:.

* rod Agrostichthys (hlístoun) ** hlístoun stříbřitý, Agrostichthys parkeri * rod Regalecus (hlístoun) ** hlístoun červenohřívý, Regalecus glesne ** hlístoun Russellův, Regalecus russelii

Někdy se ještě uvádí hlístoun mexický (R. kinoi ), jedná se nicméně o synonymum k R. russellii.

Odkazy

Reference

Externí odkazy

Kategorie:Leskyňovci