Cesko.wiki Hlístounovití
Author
Albert FloresHlístounovití (Regalecidae) je čeleď extrémně dlouhých pelagických ryb. Hlístoun červenohřívý dosahuje délky až 8 metrů, což představuje vůbec nejdelšího zástupce kostnatých ryb. Hlístounovití mají kosmopolitní rozšíření, jejich populace je však patrně nepočetná.
Popis
Hřbetní ploutev začíná již v oblasti nad očima a táhne se po celé délce těla. Tato ploutev mívá 260-412 kostěných paprsků, z nichž prvních cca 10-13 paprsků bývá prodlouženo se sytě červeným zbarvením, takže připomínají jakousi korunku. +more Podobně silně prodloužené jsou i břišní ploutve, které jsou redukovány na 1-5 dlouhých paprsků. Řitní ploutev úplně chybí. Oči jsou malé. Nemají zuby ani plynový měchýř. Počet obratlů bývá kolem 143-170. Hlístouni mají silně protáhlé tělo dorůstající délky až 8 metrů. Hlístoun červenohřívý je dokonce nejdelší kostnatou rybou na světě a je zapsán v Guinnessově knize rekordů coby nejdelší zástupce kostnatých ryb.
Ekologie
O ekologii hlístounů je známo jen minimum informací, jelikož živé exempláře jsou pozorovány lidmi jen velmi vzácně. První videozáznam hlístounů byl pořízen teprve v roce 2001. +more Plavou vertikálně s hlavou nahoře za vlnícího pohybu hřbetní ploutve podobně jako úhoři. Badatelé z Nového Zélandu při jedné příležitosti zaznamenali, že hlístoun vydával elektrické výboje.
Živí se drobnými mořskými živočichy jako jsou korýši (např. krunýřovky), menšími rybami a hlavonožci. +more Hlístouni jsou rozšíření v hlubokých vodách všech oceánů včetně Středozemního moře. Typicky se vyskytují v mezopelagické zóně (200-1 000 m pod hladinou moře), nicméně patrně mohou žít až v hloubkách 1 600 m. Podle studie zkoumající parazity hlístounů patří k jejich predátorům patrně žralok mako nebo vorvaň obrovský.
Vztah k lidem
San Diega Hlístouni se komerčně neloví, protože žijí ve velmi hlubokých vodách a jejich maso je málo chutné až nepoživatelné. +more I když se na ně rybáři nezaměřují, občas bývají chyceni jako nechtěné úlovky. Vyplavení mrtví jedinci přitahují poměrně značnou mediální pozornost.
Systematika
K prvnímu popisu hlístouna došlo v roce 1772. Jednalo se o hlístouna červenohřívého (R. +more glesne) a o jeho popis se zasloužil norský biolog Peter Ascanius. Název čeledi Regalecidae je odvozen z latinského regalis neboli královský. V rámci čeledi se rozeznávají dva rody s následujícími druhy:.
* rod Agrostichthys (hlístoun) ** hlístoun stříbřitý, Agrostichthys parkeri * rod Regalecus (hlístoun) ** hlístoun červenohřívý, Regalecus glesne ** hlístoun Russellův, Regalecus russelii
Někdy se ještě uvádí hlístoun mexický (R. kinoi ), jedná se nicméně o synonymum k R. russellii.